Vynikající český sbormistr, dirigent a pedagog Miroslav Košler dnes zemřel ve věku 85 let. Legendární hudebník a učitel mnoha úspěšných českých sbormistrů a dirigentů v roce 1962 absolvoval dirigentský obor na pražské AMU a od roku 1951 působil jako sbormistr Pěveckého sboru ČKD Praha. V letech 1970 až 1995 byl hlavním sbormistrem Pražského mužského sboru FOK, v roce 2005 se stal druhým sbormistrem Pražského filharmonického sboru. S uvedenými soubory, především pak s Pražským smíšeným sborem (dříve Pěvecký sbor ČKD), absolvoval četná koncertní turné v zahraničí (Spojené státy, Japonsko, Izrael).
„Sbormistr a jeho sbor mají k sobě velmi úzký vztah, on by měl být přítelem, rádcem, tátou … Sbormistr se sborem bohatne, chudne, zamilovává a rozvádí se – a jeho členové za ním často přicházejí i v záležitostech zcela soukromých.. Na celý život je to role velmi vyčerpávající a vzájemný, časem opotřebovaný vztah, brzy volá po obnově. Je to ale po mém soudu jedna ze sil, která mě na práci se sborem vždycky přitahovala,“ řekl Miroslav Košler v posledním rozhovoru, který poskytl Harmonii v roce 2011.
Často byl zván do porot mezinárodních soutěží sborového zpěvu (Verona, Gorizia, Spittal, Jersey, Arnheim, Azzano ad.) Své umělecko-organizační schopnosti uplatnil rovněž jako ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Prager Winter a mezinárodní soutěže Praga Cantat, či Pražských sborových dnů. Významná byla i jeho činnost pedagogická, pod jeho vedením vyrostlo několik výrazných dirigentských osobností (např. Marko Ivanović, Jiří Petrdlík, Jakub Zicha).
„Kolegové často říkají, že učíme něco, co se vlastně ani naučit nedá. Já jsem přesto přesvědčen, že určité ukazatele cesty jsou. Ale zdaleka to není jenom o manuální stránce toho povolání. Je to především otázka psychologie práce s lidmi – tady je třeba, aby vztah učitel žák byl hluboce věrohodný… Je potřeba něco v člověku opravdu probudit. Já se snažím – a také podle toho vybírám látku –, abych si byl jist, že se skladba studentovi zalíbí, aby k té muzice získal vztah, aby to pro něho nebyly jenom noty. Hledám přirovnání k jevům přírody, k něčemu, s čím má už i mladý člověk svoji zkušenost a různými cestami pak hledám i jakýsi směr vcítění i u studenta. Je to pro mne výzva jak probudit porozumění silám přírody i ducha, zamyslet se nad otázkou zrození a smrti, jevem nenávisti a lásky, naděje a víry… Bez těchto pocitů a jejich hloubky nelze hudbu ani vnímat, natož tvořit,“ zamýšlel se Košler nad úlohou pedagoga sbormistrovství ve zmíněném rozhovoru.
V uměleckých kruzích byl znám svou objevnou dramaturgií. S Pražským smíšeným sborem poprvé provedl celou řadu děl soudobých českých autorů, Petra Ebena, Zdeňka Lukáše, Antonína Tučapského a Zdeňka Pololáníka. Vynikající kritiky doprovázely jeho koncerty na předních hudebních festivalech Pražské jaro, Dresdner Musikfestspiele, Bruckner Musikfestival Linz, Bodensee Festival, Bratislavské hudební slavnosti nebo Holland Festival.
