Pro organizátory hudebních konferencí není jednoduché koncipovat téma a následně výběr příspěvků tak, aby během jednotlivých dní odborníci neprezentovali izolované výsledky vlastního bádání, ale aby referáty navazovaly jeden na druhý a společně poskytly náhled na vybrané téma z různých pohledů. Není mnoho konferencí, kdy je možno na konci konstatovat, že byla vytvořena jakási mozaika poznatků k vybrané problematice a kdy účastníci ve skutečně plodných a vzájemně obohacujících diskusích stráví společně dva nebo tři dny. Druhý říjnový týden nabídl taková setkání hned dvě: nejprve jubilejní Brněnské kolokvium věnované renesanční hudbě převážně 15. a 16. století a vzápětí lublaňské setkání badatelů seskupených kolem sdružení TRA.D.I.MUS., uspořádané zcela nezávisle na onom prvním u příležitosti 400. výročí vydání sbírky Parnassus Musicus Ferdinandaeus (1615). Touto shodou náhod se pro badatele naskytla příležitost věnovat pět dní zajímavému srovnání a konfrontaci různých prostředí a vlivů v renesanční a raně barokní hudbě převážně středoevropského prostředí.
Letos již padesáté mezinárodní muzikologické kolokvium, uspořádané Masarykovou univerzitou s podporou města Brna, bylo vůbec poprvé věnováno hudební kultuře 15. a 16. století, a to v souvislosti s nedávným objevem dvou rukopisů renesanční polyfonie z kostela sv. Jakuba v Brně. Od 12. do 14. října rokovalo v prostorách Ústavu hudební vědy na Janáčkově náměstí na téma „Monofonie a polyfonie v liturgické hudbě 15. a 16. století: koexistence a vzájemná výměna ve střední Evropě“ více než dvacet badatelů ze Slovenska, Maďarska, Polska, Rakouska, Německa, Francie, Belgie, Spojených Států a České republiky o problematice repertoáru a evropské hudební praxe v období renesance. Velmi inspirujícími byly obě tematické diskuse vedené duchovním otcem letošního ročníku brněnského kolokvia Vladimírem Maňasem, které se blíže zaměřily na dvě zásadní témata: tím prvním byla koexistence a vzájemné vlivy chorálu a polyfonie, den poté byly rámcovým tématem reformace a změny v hudebním provozu 16. století. Tyto diskuse potvrdily, nakolik je potřebná – a dnes díky technologii stále lépe možná – neustálá mezinárodní výměna zkušeností a srovnání výsledků výzkumu v jednotlivých zemích i jejich lepší propojenost v rámci evropských projektů (o kterou se snaží např. volné badatelské mezinárodní sdružení Musica Rudolphina při Nadaci pro dějiny kultury ve střední Evropě a jiné projekty). Součástí kolokvia byl na závěr druhého dne rovněž zajímavý koncert ansámblu Societas Incognitorum v kostele sv. Josefa s unikátním programem rekonstruujícím Luteránskou mši v renesanční Praze z děl Hanse Leo Hasslera a Johanna Knefla. V samotném závěru kolokvia si účastníci mohli vychutnat jedinečnou možnost prohlídky archivních pramenů vázajících se k svatojakubskému kostelu v Brně. Zde program kolokvia.
Ve dnech 15. a 16. října se sešli v budově lublaňské Akademie věd odborníci na pozdně renesanční a raně barokní italskou hudbu, zejména pak na její recepci ve střední a východní Evropě. Setkání se uskutečnilo z iniciativy mezinárodního badatelského seskupení TRA.D.I.MUS.(Tracking the Dissemination of Italian Music in Central and Eastern Europe), vzniklého v roce 2009 při benátské nadaci Fondazione Ugo e Olga Levi a jehož členy jsou hudební vědci z Itálie, Slovinska, Polska, Slovenska a nově i z Německa a Rakouska. Mezi hlavními cíli TRA.D.I.MUS. je realizace multimediální databáze skladeb italských autorů renesance a raného baroka působících v různých koutech Evropy, nových nahrávek, kritických edic a vědeckých publikací. Sdružení je přístupné všem, kdo se zabývají recepcí italské hudby 16. a 17. století v Evropě a proto se lublaňská konference konala i za širší účasti muzikologů z dalších zemí, jako jeden z konkrétních výstupů projektu HERA MusMig (Music Migrations in the Early Modern Age: the Meeting of the European East, West and South). Nosným tématem byla hudební sbírka motet “Parnassus Musicus Ferdinandaeus” vydaná v roce 1615 sice v Benátkách, která se však váže svým vznikem k prostředí habsburského dvora ve Štýrském Hradci. Toto sídlo arciknížete a pozdějšího císaře Ferdinanda II. mělo počátkem 17. století vynikající kapelu s mnoha skladatelskými osobnostmi a rušné hudební styky s Benátkami i Milánem. Samotný tisk a skladby v něm obsažené byly podnětem v rámci lublaňského setkání pro hudební srovnání nejen autorů ve sbírce zastoupených a jejich kompozičních technik, ale i pro konfrontaci prostředí středoevropských dvorů a zejména pak – vzhledem k výše zmíněnému evropskému projektu – i k zamyšlení nad důvody a způsoby hudební migrace mezi nimi. Po velmi nabitém vědeckém programu byl příjemným osvěžením koncert souboru Musica Cubicularis, který ve skvělé interpretaci představil účastníkům setkání jedno z prvních ucelenějších provedení většího počtu skladeb této do nedávné doby nepříliš studované sbírky.
Program konference na parnassus-conference.zrc-sazu.si.
