Ve dnech 29. června až 22. července proběhnou v historických kulisách někdejšího jezuitského konviktu již počtvrté Olomoucké barokní slavnosti. Tyto letní večery hudebního divadla, převážně však barokní opery, pořádá od roku 2013 Ensemble Damian pod uměleckým vedením skladatele Tomáše Hanzlíka, přičemž je využívána rozebíratelná divadelní scéna s barokní poetikou Theatrum Schrattenbach. Nechybějí samozřejmě ani dobové kostýmy.
V Olomouci budou i letos uvedeny stěžejní Hanzlíkovy opery Endymio a Torso. Zazní ovšem také unikátní barokní díla, v moderní době dosud neuvedená. Jde třeba o latinskou serenatu Operosa terni Colossi Moles, již v roce 1735 zkomponovoval František Antonín Míča, hraběcí komorník a kapelník z Jaroměřic nad Rokytnou. Námětem je oslava jmenin hraběte Adama Questenberga a zazněla pouze jednou právě koncem prosince 1735. Poté již nikdy nebyla provedena a je malým zázrakem, že její partitura zůstala zachována.
V cisterciánském klášteře v severočeském Oseku se zachovala karnevalová barokní opera Facetum musicum. Neznámý autor zpracoval v roce 1736 pro masopustní veselí antickou anekdotu o filozofu Diogenovi, který za bílého dne s lucernou hledal lidi zdravého rozumu. Jako hudební složka mu posloužily ty nejhitovější árie a sbory z oper počátku 18.století, uvedených v Benátkách. Na ně napasoval nový text a propojil recitativy. Část původních oper se podařilo identifikovat; autory jsou např. G.F.Händel, A.Vivaldi a A.Lotti!
Jeden titul je vhodný pro diváky až od 12 let. Je jím La Semele, kterou v roce 1726 napsal německo-italský skladatel Johann Adolph Hasse. V této neapolské serenatě zpracoval Ovidiovo téma nemanželského poměru boha Jupitera a královské dcery Semelé, jež pronásleduje žárlivostí rozlícená bohyně Júnó.
Kompletní program Olomouckých barokních slavností najdete zde: baroko.olomouc.eu.
