Violoncellistka Camille Thomas předvede na začátku prosince s Janáčkovou filharmonií Ostrava Saint-Saënsův violoncellový koncert.
Po Teplicích, Plzni, Praze a Brně zavítá francouzsko-belgická violoncellistka Camille Thomas také do Ostravy a stejně jako na pódiích prvních dvou jmenovaných měst zahraje Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 a moll Camilla Saint-Saënse. Hudba romantismu tvoří jádro jejího repertoáru a byl to právě Saint-Saënsův koncert, kterým v roce 2017 započala svou spolupráci s nahrávací společností Deutsche Grammophon. „Má veškerou potřebnou techniku a vytváří zvuk, který mohu přirovnat jen k požitku z pití horké čokolády: lahodný, hřejivý, plný chuti. Hned víte, že jste v bezpečných rukou. Její interpretace tohoto hojně nahrávaného koncertu se mi opravdu velmi líbí, v neposlední řadě pro její jemné a uvážlivé použití portamenta,“ napsal herec a kritik Jeremy Nicholas v britském měsíčníku Gramophone. Zrání a věková spřízněnost mohou přinést ještě hlubší porozumění. Když Saint-Saëns dílo napsal, byl jen o rok starší, než je dnes interpretka.
Camille Thomas se narodila v roce 1988 v Paříži. Hře na violoncello se začala věnovat již ve čtyřech letech a ve velmi mladém věku začala brát i lekce u violoncellisty Marcela Bardona, který ve světě zazářil i jako znamenitý interpret hudby Bohuslava Martinů. V roce 2006 se Camille Thomas přestěhovala do Berlína, aby studovala u Stephana Forcka a Franse Helmersona na Vysoké hudební škole Hannse Eislera, a dále pokračovala ve svém vzdělávání lekcemi u Wolfganga-Emanuela Schmidta na Vysoké hudební škole Franze Liszta ve Výmaru. Je vítězkou několika soutěží. V roce 2014 získala prvenství v Bratislavě v soutěži Evropské vysílací unie Nový talent pro interprety do 28 let se Šostakovičovým Koncertem pro violoncello a orchestr č. 1 Es dur. Doposud hrála například s orchestry jako Accademia Nazionale di Santa Cecilia nebo Bruselští filharmonikové, a to pod taktovkou dirigentů Paava Järviho, Mikko Francka, Kenta Nagana nebo Stéphana Denèva.
V Praze ji posluchači slyšeli před třemi lety v Lobkowiczkém paláci s komorním obsazením PKF – Prague Philharmonia, kde předvedla skladby Christopha Wilibalda Glucka, Henryho Purcella a Maxe Brucha. Recenzenti vyzdvihovali její komunikativnost a průraznost. Ještě dva roky předtím se uvedla v prostoru daleko větším, Smetanově síni Obecního domu na závěrečném koncertě Mezinárodního hudebního festivalu České doteky hudby se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a dirigentem Markem Šedivým. Posluchačům nabídla jiný klenot violoncellové literatury, Koncert pro violoncello a orchestr h moll Antonína Dvořáka. „Hvězdou večera byla Camille Thomas. Volba vynikající mladé francouzské violoncellistky jako sólistky koncertu byla více než odůvodněná,“ napsala v Harmonii recenzentka Markéta Vejvodová. „Svou živelností i přirozeným projevem přidala Dvořákovi něco, co v našich krajích běžně neslýcháme. Jistou dávku koření, šarmu i něhy. První věta nepostrádala na monumentálnosti a sólistka skvěle udržela tah i dramatičnost. Ve druhé větě jsme naopak slyšeli překrásnou lyriku. Četné odtahy v sólovém partu zněly vroucně jako lidské vzlykání. Ve třetí větě již Camille Thomas rozehrála hravý dialog s orchestrem a ukázala i své bravurní technické schopnosti,“ stojí v recenzi. S Dvořákovým koncertem se interpretka představí i na dvou koncertech na konci listopadu v Irsku.
V roce 2020 vydal Deutsche Grammophon kompilaci, která kromě jiných obsahuje dvě stěžejní díla, jež přispěla k věhlasu interpretky. Především třívětý Koncert pro violoncello a orchestr Nikdy se nevzdávej, který pro ni zkomponoval turecký klavírista a skladatel Fazıl Say jako reakci na teroristické útoky v Paříži a Istanbulu. A také Adagio pro violoncello a orchestr Kol Nidrei Maxe Brucha pro židovskou komunitu v Liverpoolu podle prvních slov deklarace o zrušení slibu daného Bohu před bohoslužbou na židovský svátek Den smíření. Skladbu zahrála také na svém pražském koncertu s PKF – Prague Philharmonia a poté se stejným orchestrem také v roce 2022 na zahájení 23. ročníku Festivalu Špilberk v Brně.
Na loňské třídiskové nahrávce vzdala hold Fryderyku Chopinovi a jeho přátelství s violoncellistou a skladatelem Augustem Franchommem. Do studia pozvala i své učitele Franse Helmersona a Wolfganga-Emanuela Schmidta a symbolická je na projektu skutečnost, že svůj part odehrála na nástroji Stradivarius Feuermann 1730, na který hrával také samotný Franchomme. Letos v květnu jí vyšlo první crossoverové album Aznavuriana se šestnácti skladbami k poctě francouzského šansoniéra arménského původu Charlese Aznavoura, který by se letos dožil sta let. Pod nahrávkou je podepsaná společně s Arménským státním symfonickým orchestrem a jeho zakladatelem, dirigentem Sergejem Smbatyanem.
Koncert připravovaný na 5. prosince do ostravského kina Vesmír, dočasného působiště Janáčkovy filharmonie Ostrava, má na programu kromě Saint-Saënse také Fantastické scherzo Josefa Suka, Janáčkova Tarase Bulbu a v samém úvodu též novou skladbu Swirl českého skladatele působícího v San Francisku Lukáše Janaty. Dirigentem večera bude Andrej Borejko.
Psáno pro časopis Harmonie 11/2024
