Česká filharmonie se chce v následujícím období profilovat jako národní orchestr. Ještě větší pozornost než dosud bude věnovat výchově budoucích a podpoře stávajících klíčových hráčů. Nabídka edukačních programů se dále rozšíří. Ve spolupráci s Nadací Agrofert vzniknou moderní učební materiály pro hudební výchovu. Klíčovým sociálním projektem, který bude Česká filharmonie i v dalších letech podporovat, zůstává Romano drom.
Koncepce rozvoje České filharmonie na další šestileté období staví na vizi národního orchestru. Záměrem je toto zdánlivě samozřejmé slovní spojení naplnit obsahem, který bude v kulturním kontextu současné Evropy přelomový: vychází z původní české hudební tradice, kterou chrání v její jedinečnosti a přitom rozvíjí s využitím toho nejlepšího, co se můžeme naučit ze světa.
„Naše vize národního orchestru vychází z faktu, že Česká filharmonie je dnes zřejmě jediná mezi orchestry s ambicemi patřit do užší světové špičky, kterou nezasáhl trend globalizace. Je složena výhradně z českých hudebníků a díky tomu má unikátní zvuk, na němž může stavět jako na jedné ze svých hlavních předností. Jsme přesvědčeni, že lze udržet český charakter orchestru a přitom jeho kvalitu pozvednout na nejvyšší světovou úroveň,“ objasňuje generální ředitel České filharmonie David Mareček.
Česká filharmonie by se měla stát komplexní institucí, která pečuje o živé kulturní dědictví, přivádí do České republiky nejlepší umělce z celého světa, reprezentuje naši zemi na mezinárodní scéně, podílí se na výchově budoucích špičkových hudebníků a aktivně se účastní hudebního vzdělávání ve všech jeho podobách.
Aby hudební výchova nebyla popelkou: „Hudba do škol“ – spolupráce České filharmonie a Nadace Agrofert
Společný projekt České filharmonie a Nadace Agrofert chce podpořit výuku hudební výchovy na základních, základních uměleckých a středních školách v ČR.
„Cílem je vytvořit na základě bohatých edukačních aktivit České filharmonie kvalitní učební materiál, s jehož pomocí mohou pedagogové dlouhodobě a systematicky rozvíjet hudebnost a vztah k hudbě u svých žáků. Hudební výchova se tak může více stávat respektovaným předmětem, který je vnímán jako důležitá součást estetické i osobnostní kultivace dětí a mladých lidí,“ upřesňuje Petr Kadlec, vedoucí edukačního oddělení České filharmonie.
V letech 2016–2020 vzniknou učební materiály pro hudební výchovu (= audiovizuální materiály, pracovní listy pro žáky, metodické podklady pro pedagogy) na různá témata. Filharmonici tak například budou žákům a studentům přibližovat jednotlivé nástroje symfonického orchestru, jejich zvukové bohatství i utajené možnosti, a budou lákat k aktivnímu muzicírování. Projekt ovšem také vytvoří audiovizuální „bibliotéku“ velkých symfonických děl, založenou na „pohledu dovnitř“. Interaktivní průvodce odkryje nejpozoruhodnější či nejtajemnější místa takových kompozic, jakými jsou Beethovenova Osudová, Čajkovského Patetická nebo Dvořákova Novosvětská symfonie. Hudba do škol bude čerpat také z bohatých workshopových a sociálních aktivit České filharmonie.
_PetraHajska.jpg)
„Kromě učebních materiálů projekt umožní školení pedagogů a zároveň výjezdy hudebníků a lektorů České filharmonie do vybraných škol postupně ve všech regionech ČR. Naší snahou také bude provázat v těchto regionech svět dětí ze základních/středních škol a základních uměleckých škol,“ doplňuje Petr Kadlec.
Projekt vzniká v úzké kooperaci s pedagogy základních a středních škol. První učební materiály budou pro školy k dispozici od začátku školního roku 2017/2018. Materiály budou zpřístupněné online.
Velkoryse koncipovaný projekt by nebyl možný bez významné podpory Nadace Agrofert. „Učitelé hudební výchovy na základních školách jsou pro mnoho dětí často prvním průvodcem po světě hudby. Pokud se jim podaří vzbudit u nich zájem, věřím, že jim do života dávají mnohem více než jen pár hodin příjemného poslechu. Probouzí v nich cit pro krásu a estetické prožívání, což může být pro mnoho dětí třeba z nepodnětného prostředí skutečně přelomovým aspektem. Doufám, že náš společný projekt pomůže učitelům hudební výchovy „přitáhnout“ ke klasické hudbě co nejvíce dětí,“ vysvětluje ředitelka Nadace Agrofert Zuzana Tornikidis.
Romano drom – cesta ven ze začarovaného kruhu
Spolupráce České filharmonie a Idy Kelarové vstupuje do čtvrtého roku. Má za sebou téměř dvacet koncertů v ČR i SR včetně vystoupení v rámci open-air koncertu České filharmonie na Hradčanském náměstí pod taktovkou Jiřího Bělohlávka, četné workshopy, ale především ovlivněné životní příběhy desítek romských dětí a mladých lidí. Ti nacházejí vztah k vlastní kultuře, zažívají skutečné sebevědomí a objevují jiné životní cesty, než které jsou před nimi narýsovány negativními vnějšími okolnostmi.
_Petr Kadlec.jpg)
„Romským dětem chybí pocit, že jsou ve společnosti vítané,“ říká umělecká vedoucí Romano drom Ida Kelarová. „Jejich cesta ven ze začarovaného kruhu osad a ghett do světa, kde se od nich něco očekává, mohou si věřit a mohou něco dokázat, je jedna z nejtěžších cest. I když se energie, kterou do dětí vkládáme, nezúročí hned, věřím, že naděje na změnu tu je. Dětský pěvecký sbor Čhavorenge je prostředím, které děti motivuje, aby se nevzdávaly svých snů a cílů a aby šly za naplněním svého životního příběhu.“
Romano drom 2017 zůstává v České republice, stejně jako Romano drom 2016, který se odehrál na Šluknovsku, Novoborsku a Děčínsku. První dva týdny srpna 2017 stráví na 60 dětí a mladých lidí na Vsetínsku. Romano drom bude tradičně završen několika koncerty ve městech i ghettech. Silný akcent bude při vedení dětí kladen na rozvoj jejich právního povědomí i jednání (ve spolupráci s týmem JUDr. Michala Urbana, Ph.D., z Právnické fakulty UK). Na letní uměleckou školu naváže natáčení profilového CD Čhavorenge ve spolupráci s Českou filharmonií pod taktovkou Jiřího Bělohlávka.
Umělecká profilace České filharmonie
Stejně jako v uplynulém období staví koncepce v umělecké části zásadně na osobnosti Jiřího Bělohlávka. Pro zachování české linie je důležité pokračování spolupráce s Jakubem Hrůšou (stálý hostující dirigent). Kontakt s nejužší světovou špičkou reprezentuje spolupráce se Semjonem Byčkovem (umělecký ředitel Čajkovského projektu). Ostatní hostující dirigenti dotvářejí profil orchestru z hlediska kvality i mezinárodní prestiže. Zároveň jsou důležitou součástí strategie budoucího směřování tělesa.
Při plánování následujících sezon chceme přivést do Prahy světové dirigentské hvězdy (např. Sir Simon Rattle, Fabio Luisi, Alan Gilbert, Vladimir Jurowski), spolupracovat s mezinárodně uznávanými skladateli a dirigenty v jedné osobě (např. Peter Eötvös, John Adams, Thomas Adès) a vyhledávat nejvýraznější dirigentské talenty mladé generace a navázat s nimi trvalý kontakt (např. Lahav Shani, David Afkham, Robin Ticciati, Christian Macelaru).
_PetraHajska.jpg)
Základem repertoáru České filharmonie vždy bude česká hudební literatura. Vedle nahrávek pro společnosti DECCA (Smetana, Dvořák, Suk, Janáček) a Supraphon (Martinů) bude česká hudba tvořit i základ repertoáru pro většinu zahraničních vystoupení. V příštích šesti letech České filharmonie naváže na úspěšnou skladatelskou soutěž pro mladé české autory a bude iniciovat tvorbu nových orchestrálních děl renomovaných českých (objednávka ČF) a zahraničních skladatelů (společná objednávka ČF a zahraničního tělesa). Kmenový repertoár České filharmonie bude rozšířen o nové nahrávky symfonií P. I. Čajkovského.
Orchestr má řadu vynikajících uměleckých individualit, jejichž setrvání v České filharmonii je nezbytnou podmínkou pro udržení charakteru a úrovně orchestru. Udržení a podpora klíčových hráčů je proto jednou ze zásadních priorit. Hráči České filharmonie dostanou prostor k pravidelné práci pod vedením zkušených dirigentů na skladbách menšího obsazení především z období baroka, klasicismu, raného romantismu a 20. století. Stálá činnost Komorního orchestru České filharmonie je důležitým prvkem v každodenní „umělecké hygieně“ a v nejlepším smyslu slova „laboratoří“ pro hudebníky, která vhodným způsobem vyváží práci v symfonickém orchestru. Dalšího rozvoje se dočká i Orchestrální akademie České filharmonie.
Šíření koncertů prostřednictvím médií
V následujících šesti letech bude pokračovat spolupráce s tradičními partnery Českou televizí a Českým rozhlasem. Rozvíjet se bude spolupráce s německou společností UNITEL, s britským vydavatelstvím DECCA a českým Supraphonem. Česká filharmonie naváže vztahy s německými společnostmi EuroArts a C-Major a zahájí a rozvine projekt Digitální koncertní síně určený k online šíření a záznamu edukačních a koncertních aktivit především na území České republiky.
_PetraHajska.jpg)
Edukační činnost
V letech 2017–2022 by se mělo dosáhnout rozšíření nabídky edukačních programů na úroveň, která odpovídá současné poptávce, vytvoření centra se speciálními edukačními prostorami přímo v budově Rudolfina, vydání učebních materiálů na podporu výuky hudební výchovy na základních a středních školách, realizace edukačních programů v rámci zahraničních turné České filharmonie a plného využití projektu Digitální koncertní síně pro edukační účely. Posilovat chceme také sociální linku edukačních programů, a využít tak mimořádné síly hudby překonávat bariéry mezi lidmi a vnášet do světa více harmonie a především porozumění.
Bilance let 2011–2016
V letech 2011–2016 se podařilo díky vstřícnosti ministerstev kultury a financí navýšit platy hudebníků téměř o 60 %. Zároveň došlo k důkladné reformě uměleckého fungování orchestru, která přinesla mimořádné výsledky. Počet prodaných abonentních vstupenek se zvedl z 4 430 na téměř 6 500 (nárůst o 47 %), výnosy z vlastní činnosti stouply ze 79 na 141 milionů korun a podíl partnerů vzrostl osminásobně (z 2,5 na 20 milionů). Přes masivní navýšení dotace ze strany Ministerstva kultury ČR se soběstačnost instituce podařilo udržet mezi 43 a 48 %.
V umělecké oblasti se orchestr vrátil na většinu světových pódií, kde v minulosti pravidelně vystupoval, významně se rozšířil okruh hostujících umělců a byl uzavřen rozsáhlý nahrávací kontrakt se společností DECCA (stěžejní díla české hudby a komplet Čajkovského symfonií). Do svazku s Českou filharmonií se vrátila Galerie Rudolfinum a samotná budova Rudolfina prošla úpravou zaměřenou na zlepšení komfortu posluchačů (Sukova síň, Dvorana, Kavárna), rozšíření zázemí pro orchestr a výměnu zastaralých technologií. Podařilo se úzce propojit zahraniční aktivity České filharmonie s diplomatickými a obchodními zájmy České republiky.
