Výjimečným způsobem uctí festival Dvořákova Praha skladatele, jehož jméno má v názvu. Na 17. září připravuje světovou premiéru koncertního provedení operní prvotiny Antonína Dvořáka Alfréd. V pražském Rudolfinu zazní téměř zapomenuté dílo, které provází poutavý osud i zajímavé souvislosti. Fakticky světovou premiéru s originálním libretem nastuduje německý dirigent Heiko Mathias Förster, který se pohotově ujal nastudování a provedení díla namísto zesnulého Gerda Albrechta, se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a Českým filharmonickým sborem Brno se sbormistrem Petrem Fialou a sólisty. Minulý týden se na půdě Českého rozhlasu uskutečnila první zkouška.
Partitura nebyla hrána ani vydána za života Antonína Dvořáka a dílo bylo uvedeno pouze v roce 1938 v Olomouci, ale v českém překladu. Na Dvořákově Praze zazní zcela poprvé původní německá verze. „Koncertní provedení tak bude vlastně světovou premiérou a poprvé bude i celé díky spolupráci s Českým rozhlasem a vydavatelstvím Arco Diva zaznamenáno a také vydáno na CD…,“vysvětluje umělecký ředitel festivalu Marek Vrabec. Koncert a nahrávka koncertu vznikají ve spolupráci Českého rozhlasu, Akademie věd České republiky, hudební agentury ArcoDiva, Ministerstva kultury České republiky a Česko-německého fondu budoucnosti. Vstupenky na koncertní uvedení jsou v prodeji na festivalových předprodejních místech.
Objevný, záslužný a dramaturgicky odvážný počin představí první operu Antonína Dvořáka, která byla dosud na periférii zájmu, a umožní ji jednak exkluzivně zhlédnout v koncertním provedení v kompletní původní verzi, a také ji poprvé celou nahrát.„Naší prioritou je dbát o celý odkaz hudebního génia, kterého neseme v erbu, a to nás zavazuje k tomu, abychom mířili daleko za běžný dvořákovský dramaturgický rámec. Proto jsme se letos rozhodli představit neznámé Dvořákovo dílo, které ve svém původním tvaru ještě nikdy nezaznělo,“dodává Vrabec. Dvořák ve svých devětadvaceti letech pro svoji prvotinu sáhl po šedesát let starém německém textu Alfred der Grosse, jehož autorem byl německý romantický básník Karl Theodor Körner. V díle se odráží jeho tehdejší fascinace Richardem Wagnerem, a kritika po letech při olomouckém uvedení psala, že „…partitura Alfreda je wagnerovštější než Wagner, Dvořákovo podlehnutí velkému vzoru je zde svou upřímností téměř bezvýhradné…,“ ale přesto je v díle již rozpoznatelný talent a schopnosti budoucího autora Jakobína a Rusalky.
Zajímavou perličkou je fakt, že příznačný motiv charakterizující krále Alfreda je téměř totožný s melodií Degeyterovy Internacionály, nápěvem který v mnoha ohledech provázel pohnutou a neradostnou historii 20. století. Ani jeden z autorů však nemohl „opisovat“: Degeyter napsal Internacionálu až o osmnáct let později a Dvořákova opera nebyla za autorova života nikdy provedena.
