Osmý ročník hudebního Festivalu Věčná naděje se uskuteční od 2. února do 20. března 2025 na sedmi různých místech Prahy a představí nejenom hudbu terezínských skladatelů, ale také díla, která reagují na příkoří a nespravedlnost nebo je vytvořili umělci na útěku před bezprávím či pronásledováním. Skladby zařazené do festivalového programu však z hudební podstaty nepřinášejí pouze závažné otázky, ale také nabízejí překvapivá východiska, nespoutanou radost i nepopsatelnou naději. „Nadcházející osmý ročník reflektuje výročí válečných událostí roku 1945. Kromě hudebních koncertů poprvé přinášíme také divadelní představení,“ upozorňuje členka správní rady Nadačního fondu Hudba pro Věčnou naději Martina Jankovská.
Program poprvé vytvořila nová dramaturgyně festivalu, violoncellistka a členka Trio Bohémo Kristina Vocetková. „Osmý ročník festivalu Věčná naděje přinese vyvážený balanc mezi skladbami známějšími i těmi, které v Praze slyšíme málokdy. Jsem ráda, že pozvání na festival přijali všichni oslovení umělci, a díky tomu se můžeme těšit na mimořádné koncertní zážitky od českých i zahraničních muzikantů všech generací. Přála bych si, aby nám hudba v příštím roce dodala sílu a poznání, že nic není nemožné, pokud máme naději,“ říká dramaturgyně Festivalu Věčná naděje Kristina Vocetková.
Festival zahájí 2. února 2025 koncert se třemi symfonickými díly na neobvyklém místě Prahy 5, v neogotickém kostele v areálu někdejšího kláštera ženské kongregace Nejsvětějšího Srdce Páně, památkově chráněném komplexu Sacré Coeur. Ansámbly Pražští komorní sólisté a Pražští vokální sólisté povede Radek Baborák, dirigent, umělecký ředitel několika souborů, jehož umělecká prestiž je stvrzena deseti sezonami na pozici sólového hornisty Berlínských filharmoniků. Společně představí dvě málo známá díla, a to společně s Honeggerovou Symfonií č. 2 pro smyčcový orchestr a trubku. V závěru třetí věty této symfonie zazní sólová trubka s úpěnlivou prosbou o mír. Honegger napsal dílo na objednávku multimilionáře, mecenáše a dirigenta Paula Sachera a své premiéry se dočkalo uprostřed 2. světové války v Ženevě. Méně známými díly zahajovacího koncertu jsou Řecký památník Lidicím pro smyčcový orchestr a klarinet Mariose Christoua, skladatele a dirigenta kyperského původu, který žije a tvoří v Praze. Sólový part svěřila festivalová dramaturgie přednímu českému klarinetistovi Karlu Dohnalovi. Posledním číslem koncertu je Requiem na latinský text od arménského skladatele narozeného v Libanonu Tigrana Mansuriana, které je věnované obětem arménské genocidy z let 1915 až 1918. Sólových vokálních partů se ujmou sopranistka Tamara Morozová, jež před dvěma lety debutovala v Národním divadle v Schrekerově Vzdáleném zvuku, a barytonista Pavel Kšica, student HAMU ve třídě Martina Bárty. Dílo nejvýznamnějšího žijícího arménského autora, jehož tématem je lidská křehkost, ale také nezlomná naděje, vzniklo v roce 2011 na objednávku Mnichovského komorního orchestru, berlínského sboru RIAS a dirigenta Alexandra Liebreicha, který ho uvedl ve světové premiéře a také nahrál pro prestižní mnichovský label EMC. „Česká premiéra Mansurianova Requiem v roce 2020 právě pod vedením Alexandra Liebreicha s Filharmonií Brno byla pro mě nezapomenutelným zážitkem, proto dílo přinášíme nejen pražskému publiku,“ říká členka správní rady Nadačního fondu Hudba pro věčnou naději Martina Jankovská a dodává: „Chceme právě tímto programem připomenout 80. výročí konce druhé světové války a věřit, že stále máme naději na zastavení násilí, nenávisti a diskriminace.“
Ve stejný den dopoledne, v neděli 2. února 2025 v 11.00, ještě před samotným slavnostním zahájením, dá festival v Městské knihovně na Mariánském náměstí v Praze prostor rodinnému programu se scénickým provedením Broučků skladatele Václava Trojana z roku 1943 na motivy známých pohádek spisovatele Jana Karafiáta. Kühnův dětský sbor zde rovněž nabídne výběr lidových písní v úpravě Otakara Jeremiáše pro dětský sbor. Právě Karafiátovo dílo ve verzi hudebního divadla se v terezínském ghettu těšilo velké oblibě dětských diváků.
Festival bude pokračovat v úterý 4. února 2025 vystoupením jednoho z nejvýraznějších českých komorních ansámblů Belfiato Quintet v pražské Španělské synagoze. Vedle hravých a elegantních Tří krátkých kusů Jacquese Iberta a nostalgického Milhaudova Krbu krále René zazní i energická Kleine Kammermusik Paula Hindemitha, autora „zvrhlé hudby“, který musel kvůli své tvorbě a židovskému původu uprchnout před nacisty do Spojených států. Právě poslední část tohoto díla si festival vybral pro letošní znělku. Šípková Růženka, Kráska a zvíře nebo Kouzelná zahrada ožijí díky pohádkovému charakteru Ravelova cyklu Má matka husa prostoupeného líbezností, fantazií a kouzelnou atmosférou. Na koncertě zazní také vítězná skladba soutěže Nadačního fondu Hudba pro Věčnou naději, která má uzávěrku na konci listopadu. Vítěze vybere odborná porota, kterou kromě členů Belfiata Quintet tvoří hudební skladatel a kytarista Lukáš Sommer, hudební skladatel a klarinetista Aleš Pavlorek, členka správní rady Nadačního fondu Hudba pro Věčnou naději Martina Jankovská, dramaturgyně festivalu Věčná naděje Kristina Vocetková a izraelský hudební skladatel a muzikolog Yuval Shaked.
Dalším neobvyklým dějištěm hudebního Festivalu Věčná naděje bude spřátelená Beseder Gallery na pražské Balabence, kde se ve čtvrtek 6. března 2025 potkají dva nepřehlédnutelní instrumentalisté nejmladší generace, violoncellista Vilém Vlček a klavírista Marek Kozák. Po Beethovenově Violoncellové sonátě č. 5 D dur představí nepříliš známou tvorbu francouzské skladatelky Nadii Boulanger. U pedagožky Pařížské konzervatoře sice studovali Aaron Copland nebo Philip Glass, nicméně její vlastní hudba si musela cestu na koncertní pódia a operní jeviště složitě hledat. Srovnatelné očekávání vzbuzuje také kompozice Krzysztofa Pendereckého Divertimento pro sólo cello, kterou v roce 1994 premiéroval v Kolíně nad Rýnem ruský cellista Boris Pergamenščikov. Leningradský rodák zvítězil v roce 1974 v Čajkovského soutěži v Moskvě a tři roky nato emigroval na Západ. Koncert v galerii, která je díky přilehlé restauraci už řadu let živou společenskou křižovatkou, zakončí Sonáta pro violoncello a klavír č. 3 Bohuslava Martinů, jež vznikala ve Francii i v USA a poprvé zazněla v roce 1953 ve Washingtonu. Skladatel, sám uprchlík před nacismem, ji věnoval violoncellistovi, dirigentovi a zakladateli National Symphony Orchestra v hlavním městě USA, Hansu Kindlerovi. Rodáka z holandského Rotterdamu přinutila k pobytu v USA v roce 1914 1. světová válka. Dějiště koncertu, Galerie Beseder (hebrejsky: OK), prezentuje především současné umění výtvarníků s kořeny v post-imperiálních zemích.
Jazzovou podobu festivalu tentokrát vtiskne žijící legenda českého jazzu Emil Viklický. V Jazz Docku na Janáčkově nábřeží na smíchovském břehu Vltavy se představí 8. března 2025 se svým triem (klavír, kontrabas, bicí).
Festival Věčná naděje nabídne ve svém osmém ročníku také divadelní představení Gido – portrét skladatele podle námětu a scénáře předního odborníka na hudbu Gideona Kleina, pedagoga z Royal Northern College of Music v Manchesteru ve Velké Británii, Davida Fligga. Klavírista a skladatel Gideon Klein patřil mezi jádro terezínských umělců, kteří byli zavražděni v koncentračních táborech. V pátek 14. března 2025 v pražské Venuši ve Švehlovce se v režii Moniky Hliněnské představí herci Michael Goldschmid a Lenka a Eliška Zbrankovy společně se smyčcovým kvartetem fama Q, které se specializuje na hudbu autorů 20. a 21. století, jejichž díla často uvádí ve světové premiéře. Tentokrát budou tvořit repertoár skladby Wolfganga Amadea Mozarta, Leoše Janáčka, Paula Hindemitha a samozřejmě Gideona Kleina. Divadelní hra měla premiéru v roce 2016 v Madisonu ve Wisconsinu v USA, posléze byla uvedena ve Velké Británii a v roce 2019 také v České republice.
Vrcholem Festivalu Věčná naděje bude 20. března 2025 koncert Wiener Klavierquartett na Novoměstské radnici. Ansámbl, který začal působit na evropské scéně před dvanácti lety ještě jako Stratos Quartett, získal řadu prestižních cen a pozvání mj. do vídeňského Musikvereinu, londýnské Wigmore Hall, ale také mimo evropský kontinent. Na violoncello hraje v kvartetu český hudebník, absolvent HAMU a Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni, člen jednoho z orchestrů Vídeňské státní opery, Jan Ryska. Koncert s Brahmsovým Klavírním kvartetem č. 3 c moll a Dvořákovým Klavírním kvartetem č. 2 Es dur je replikou programu, který Gideon Klein prováděl se svými spoluvězni v terezínském ghettu.
Od 1. do 14. listopadu mají festivaloví posluchači možnost zakoupit vstupenky na 8. ročník s 20% zvýhodněním na jakýkoliv koncert. Pro nejvěrnější zájemce jsou připravené permanentky opravňující ke vstupu na všech sedm festivalových akcí.
