Pět let po svém prvním koncertu s Českou filharmonií se sir Simon Rattle stává jejím hlavním hostujícím dirigentem. Smlouvu uzavřel s orchestrem na pět let a jeho titul nese přívlastek „k poctě Rafaela Kubelíka“. Filharmonie mu ho propůjčila na jeho vlastní přání a se souhlasem Kubelíkovy rodiny. Simon Rattle doplní trojici titulárních dirigentů České filharmonie. Šéfdirigentem a hudebním ředitelem orchestru zůstává Semjon Byčkov a hlavním hostujícím dirigentem Jakub Hrůša.
„Můj vztah s Českou filharmonií začal, už když mi bylo osm nebo devět let. Rodiče mi tehdy dávali kapesné, abych si mohl kupovat nahrávky a já se zavrtal do katalogu Supraphonu. Byl totiž strašně zajímavý a nahrávky v něm byly občas levnější než u západních firem. Tehdy jsem zjistil, jak neopakovatelně orchestr zní, a hlavně jaký charakter mají dřevěné dechy a jak jedinečné jsou smyčce. Zdálo se mi, jako bych s Českou filharmonií vyrůstal. Určující pro mne byly zejména nahrávky Karla Ančerla, které se staly součástí mého hudebního růstu. Trvalo však mnoho let, než jsem ji poprvé dirigoval. A když se to v roce 2019 konečně stalo, zdálo se mi to strašně přirozené, jako bych před ní stál odjakživa. Zamiloval jsem si její vřelost i typicky český černý humor. Okamžitě jsem cítil kontakt s hráči a říkal jsem si: tohle vážně stojí za to. Už na konci první zkoušky Mahlerovy Písně o zemi mi bylo jasné, že tu budu chtít nějakým způsobem zůstat. Tenhle zvuk musel mít Mahler v uších, když psal své symfonie. Hned mi došlo, že s těmihle muzikanty chci být na pódiu a následující roky, kdy jsem se k orchestru vracel, mi to jen potvrdily,“ říká sir Simon Rattle.
„Znám a obdivuji Simona Rattla, člověka a umělce, téměř 40 let. Vždy jsem věřil, že když sebe a svůj orchestr obklopím výjimečnými osobnostmi, budeme se moci neustále posouvat vpřed a dále se vyvíjet. Jsem nesmírně rád, že Simon souhlasil s tím, že se stane součástí rodiny České filharmonie a bude do Prahy pravidelně přinášet svůj talent a vitalitu,“ uvedl šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov.
„Simon Rattle je pro Českou filharmonii obrovskou uměleckou posilou. Kromě české hudby bude s orchestrem pracovat mimo jiné na Haydnovi, Schumannovi, Elgarovi a francouzských autorech. Myslím, že to zásadně rozšíří náš repertoár a rozvine umělecký potenciál tělesa,“ těší se generální ředitel David Mareček.
„Ze jmenování sira Simona Rattla hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie mám nesmírnou radost. Simon Rattle je jedním z nejslavnějších dirigentů současnosti, a pokud se rozhodl spojit své jméno a svou prestiž s naším prvním orchestrem, pak to hodně vypovídá o postavení České filharmonie mezi světovými symfonickými tělesy. Stejně tak mne těší, že se Simon Rattle výrazně hlásí k odkazu Rafaela Kubelíka, který ho dle jeho slov výrazně ovlivnil a o jehož mimořádný talent a umění jsme byli ochuzeni jeho emigrací po komunistickém puči v roce 1948,“ zdůraznil ministr kultury Martin Baxa.
„Hostování sira Simona Rattla u České filharmonie je významnou a radostnou událostí pro všechny milovníky klasické hudby, je připomenutím a oživením hodnot, které Rafael Kubelík po celý svůj život budoval, zastával a sděloval publiku prostřednictvím hudby. Rodina Rafaela Kubelíka při této příležitosti přeje všem zúčastněným mnoho úspěchů,“ sdělila Kamila Kubelíková.
„Rafael Kubelík se stal mým hrdinou od první chvíle, kdy jsem pochopil, v čem spočívá úloha dirigenta. Z jeho rukou jsem se naučil spoustu české hudby. A v patnácti letech jsem prožil něco, co mi změnilo život, když jsem viděl Rafaela Kubelíka koncertovat se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu v mém rodném Liverpoolu. Hráli Beethovenovu Devátou symfonii. Jako začínající nadšený dirigent jsem už předtím viděl mnoho koncertů, ale tehdy jsem poprvé pocítil, jaké to je, když jsou spolu velký dirigent a velký orchestr dokonale sžiti. Zdálo se mi, jako by hudba procházela úplně každým, kdo byl na pódiu. Kubelík nebyl samozřejmě ani zdaleka konvenčním či schematickým dirigentem, ale způsob, jakým předával hudbu, nemohl být jasnější. Každý opravdový muzikant ho v tu chvíli musel následovat. Bylo na něm poznat, že má nejen uvažování dirigenta, ale i skladatele. Od té chvíle jsem využíval každé příležitosti slyšet ho živě na koncertech nebo se vplížit na některou z jeho zkoušek s Londýnským symfonickým orchestrem. Proto jsem hluboce dojatý, že dostávám pozici, která nese jeho jméno. Znamená to pro mě víc, než dokážu vyjádřit slovy. Rafael Kubelík na mne měl obrovský vliv, když jsem byl mladý a zůstává se mnou dodnes,“ vyznává se Simon Rattle.
Sir Simon Rattle, nositel rytířského řádu a držitel Řádu za zásluhy uděleného jak anglickou královnou, tak městem Berlín, je jedním z nejuznávanějších dirigentů současnosti. Dlouhodobá spolupráce s Českou filharmonií vyústila ve jmenování rezidenčním umělcem sezony 2022/2023 (společně se svou manželkou, mezzosopranistkou Magdalenou Koženou). Během několika koncertů tak s Českou filharmonií provedl řadu symfonických děl, kterým vévodily vokálně-instrumentální skladby pozdního 19. či raného 20. století, tedy repertoár, za který je Rattle oceňován nejvíce.
Rodák z Liverpoolu a absolvent Royal Academy of Music zastával za svou dlouhotrvající kariéru řadu důležitých pozic. Do světového povědomí se dostal jako šéfdirigent Birminghamského symfonického orchestru, u kterého působil celých osmnáct let, poté následovalo šestnáct slavných let s Berlínskými filharmoniky (2002–2018; umělecký ředitel a šéfdirigent) a šest let u Londýnského symfonického orchestru. Sezonu 2023/2024 zahájil na postu šéfdirigenta Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu. Z titulu „principal artist“ také vede Orchestra of the Age of Enlightenment a je zakladatelem Birmingham Contemporary Music Group. Vedle svých stálých dirigentských postů udržuje vztahy s předními světovými orchestry, a tak často koncertuje po Evropě, USA a Asii; občas je k vidění i ve významných operních domech.
Natočil více než 70 titulů pro vydavatelství EMI (nyní Warner Classics). Za své nahrávky získal řadu prestižních mezinárodních ocenění, jimž vévodí třikrát cena Grammy, a to za Mahlerovu Symfonii č. 10, Brahmsovo Německé requiem a Stravinského Žalmovou symfonii, které natočil s Berlínskými symfoniky. V roce 2019 pořídil s Londýnským symfonickým orchestrem originální nahrávku Brucknerovy Šesté symfonie, která se stala předmětem vzrušených debat.
Kromě zmíněných cen přineslo Rattleovo dlouhodobé partnerství s Berlínskými filharmoniky také nový a dlouhodobě úspěšný vzdělávací program „Zukunft@Bphil“. Angažování v hudebním vzdělávání však Rattle neopustil ani po odchodu z tohoto orchestru a spolu s Londýnským symfonickým orchestrem se pak podílel na vzniku LSO East London Academy. Ta od roku 2019 hledá a bezplatně rozvíjí potenciál mladých talentovaných hudebníků bez ohledu na jejich původ a finanční situaci.
Rafael Kubelík (1914–1996) byl synem vynikajícího houslového virtuosa světové pověsti Jana Kubelíka. Otec mu poskytl základy hudebního vzdělání a směroval ho ke dráze houslisty. Rafael Kubelík absolvoval v letech 1928–1933 pražskou konzervatoř, kde kromě houslové hry studoval též skladbu a dirigování. Jeho kariéra dirigenta měla velmi strmý vzestup, neboť již v roce 1934 řídil poprvé Českou filharmonii. Spolu s ní se postupně účastnil koncertních turné v Itálii a Anglii. Po krátkém angažmá v brněnské opeře si ho orchestr v roce 1941 zvolil za nástupce Václava Talicha.
V roce 1946 s orchestrem zahajoval i uzavíral první ročník festivalů Pražské jaro a Smetanova Litomyšl. Po únorovém komunistickém puči v létě roku 1948 emigroval. Postupně se vypracoval v jednu z největších dirigentských osobností své doby. V letech 1950–1953 stál jako umělecký ředitel a dirigent v čele Chicagského symfonického orchestru. Trvale propagoval ve světě českou hudbu a díky obrovskému úspěchu jím provedené Janáčkovy Káti Kabanové byl v roce 1955 jmenován hudebním ředitelem Královské opery (Royal Opera House) v Londýně, kde působil do roku 1958. Hudba českých a dalších slovanských autorů se stala pravidelnou součástí repertoáru opery.
Po období častého hostování (Vídeňská či Izraelská filharmonie) byl v letech 1961–1979 šéfdirigentem symfonického orchestru Bavorského rozhlasu v Mnichově, ze kterého vytvořil přední světové těleso. Současně byl v letech 1972–1974 dirigentem Metropolitní opery v New Yorku. Od svých sedmdesáti let byl již natolik handicapován chronickým kloubním onemocněním, že musel dirigentskou činnost ukončit.
Přes všechny problémy však po pádu komunistického režimu uvítal možnost zahájit po 42 letech v exilu roku 1990 festival Pražské jaro Smetanovou Mou vlastí, tedy dílem, které dirigoval jako poslední před svou emigrací. Smetanovu Mou vlast pak ještě – podobně jako po skončení 2. světové války – věnoval všem Čechoslovákům na Staroměstském náměstí. „Koncert vzájemného porozumění“ se odehrál v den prvních svobodných voleb 9. června 1990. Kubelíkův poslední koncert s Českou filharmonií se odehrál v listopadu 1991 na zájezdu v Japonsku.
Rafael Kubelík zemřel 11. srpna 1996 ve Švýcarsku. Po symbolickém posledním rozloučení v Rudolfinu 18. září byl pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze vedle svého otce.
