Hudební dny K. B. Jiráka v žižkovském Atriu

Foto: Martin Micka

Připomenout hudební odkaz českého skladatele K. B. Jiráka se od 18. října do 6. listopadu chystá festival v žižkovském Atriu. Kromě symfonického díla se na čtyřech koncertech zaměří na všechny aspekty Jirákovy tvorby, které uvede v kontextu děl dalších českých skladatelů. 

První koncert letošního zahajovacího ročníku nazvaný Jirákův Rok a Janáčkův Zápisník dá nahlédnout do Jirákovy písňové tvorby. Cyklus Rok, op. 42 Karel Boleslav Jirák zkomponoval během druhé světové války na texty Jaroslava Seiferta. Poprvé ho v nedokončené podobě provedla Marta Krásová, která se stala Jirákovou manželkou. Poezie byla Jirákovi celý život velmi blízká a vedle tohoto cyklu napsal ještě více než dvacet dalších. Cyklus Rok přednese 18. října sólistka Národního divadla v Praze Tamara Morozová. Protipólem mu bude jedno z nejimpozantnějších děl písňové literatury – Janáčkův Zápisník zmizelého v podání Aleše Brisceina a Michaely Zajmi. Za klavír v obou případech usedne Pavel Voráček.

Foto: Vojtěch Havlík

Druhý koncert K. B. Jirák a česká klavírní hudba, který se uskuteční 24. října, je sólovým klavírním recitálem Pavla Voráčka. Zazní díla Leoše Janáčka, Bedřicha Smetany, Iši Krejčího a Bohuslava Martinů. Tato díla budou proložena perličkou tvorby K. B. Jiráka – jednou z Poetických polek, která byla zkomponována k výročí smetanovského roku v roce 1944. 

Třetí program bude sestávat ze tří flétnových sonáta vytvořených v období konce dvacátých let 20. století, které napsali Ervín Schulhoff, K. B. Jirák a Bohuslav Martinů. Schulhoffovu a Jirákovu hudbu spojuje společné první provedení významným francouzským flétnistou René LeRoyem. V Atriu zazní 30. října v podání vynikající české flétnistky Anny Rheingans a klavíristy Pavla Voráčka. 

Poslední, čtvrtý koncert festivalu se 6. listopadu ponese v duchu klavírních kvintetů. V podání Ševčík Quartet a klavíristy Matouše Zukala zazní nejprve Jirákův kvintet z roku 1945 a v druhé polovině koncertu Klavírní kvintet A dur, op. 81 Antonína Dvořáka. Jistě se bude v jejich podání jednat o vynikající zážitek. Navíc Matouš Zukal již s velkým ohlasem provedl Jirákův kvintet na festivalu Dvořákova Praha.

Všechny koncerty se odehrají v Atriu na Žižkově, Čajkovského 12, Praha 3 a vstupenky je možné zakoupit v předprodeji na GoOut nebo přímo v místě koncertu v pokladně Atria na Žižkově. 


Karel Boleslav Jirák (1891 Praha – 1972 Chicago) byl přední český skladatel, pedagog a dirigent, jedna z nejvýraznějších osobností české moderní hudby. Krátce studoval u Vítězslava Nováka a Josefa Bohuslava Foerstera. Byl obdivovatelem Otakara Ostrčila, Gustava Mahlera a Richarda Strausse. Nějaký čas pracoval jako elév v Městské opeře v Hamburku a i v této době neúnavně komponoval. Mezi jeho významnější díla z této doby patří I. smyčcový kvartet, jejž s úspěchem uvádělo České kvarteto, I. symfonieTřináct prostých písníSmyčcový sextet s altovým sólem a mnoho dalších. 

V průběhu deseti let jeho pedagogického působení u něj studovali například Miloslav Kabeláč, Jaroslav Ježek, Iša Krejčí, Klement Slavický a další. V roce 1930 se stal ředitelem hudebního programu Československého rozhlasu. Kromě toho byl zván k dirigentským vystoupením v evropských metropolích.

Po nařčení z asociálního a nečeského jednání v roce 1945 byl nucen místo v rozhlase opustit, rehabilitován byl až roku 1947. V roce 1948 se zúčastnil letních hudebních kurzů v Chicagu. Přestože vycestoval legálně, režim na něj pohlížel jako na emigranta a jeho hudba se nesměla provozovat. V Americe získal místo na Rooseveltově univerzitě.

Teprve rok 1968 znamenal pro K. B. Jiráka rehabilitaci v jeho vlasti, kam po jednadvaceti letech přijel. Téhož roku se znovu stal čestným členem Svazu československých skladatelů.

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější