Den před zahájením Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha oznámila pořádající Akademie klasické hudby jméno laureáta Ceny Antonína Dvořáka. Významné ocenění bude letos uděleno legendárnímu brněnskému opernímu pěvci Richardu Novákovi, který je měsíc před svými pětaosmdesátinami stále aktivním umělcem. Novákova celoživotní pěvecká dráha je spojena zejména s brněnskou operní scénou, jejíž zlatou éru výrazně spoluvytvářel. Mimořádné renomé si získal doma i za hranicemi například nahrávkami Janáčkovských děl s Charlesem Mackerrasem či Riccardem Chailym, premiéroval četná zásadní díla moderních českých autorů a je významným interpretem velkého oratorního repertoáru.
Cena Antonína Dvořáka je prestižním oceněním osobností, které se svým celoživotním dílem nebo mimořádným uměleckým počinem významnou měrou zasloužily o propagaci a popularizaci české klasické hudby v zahraničí i v České republice. „Jsem velmi rád, že letos budeme mít tu čest předat Cenu Antonína Dvořáka právě Richardu Novákovi. Jeho více než šedesátiletá kariéra zanechala v české hudební kultuře 20. a 21. století hlubokou nesmazatelnou stopu. Podobně jako u velkého Dvořáka se u Richarda Nováka snoubí obrovský talent, pracovitost a profesionalita s vysokým morálním kreditem a pevnými lidskými, mravními a etickými postoji,“ říká Robert Kolář, ředitel Akademie klasické hudby. O udělení ocenění rozhodla Rada akademiků složená z předních osobností českého uměleckého života.
Cena Antonína Dvořáka – tradiční křišťálové violoncello z dílny české sklárny Moser, bude Richardu Novákovi předána 23. září na Ministerstvu kultury z rukou ministra Daniela Hermana a mecenáše Karla Komárka. Následně bude čerstvému držiteli Ceny Antonína Dvořáka věnován večerní festivalový koncert v Dvořákově síni Rudolfina v podání České filharmonie a Pražského filharmonického sboru pod vedením Jiřího Bělohlávka (mj. též držitele Ceny Antonína Dvořáka).
Richard Novák je absolventem brněnské konzervatoře (1955) a laureátem pěveckých soutěží v Toulouse (1961) a holandském Hertogenbosch (1962). Už v roce 1954 byl přijat jako sólista opery Státního divadla v Ostravě, odkud později přešel do angažmá brněnské Janáčkovy opery, kde se významně podílel na dnes dramaturgicky velmi ceněné éře brněnské opery. Z českých autorů nastudoval díla Bedřicha Smetany (kompletní operní dílo), Bohuslava Martinů (Veselohra na mostě, Hlas lesa, Dvakrát Alexandr a Julietta, ztvárnil Grigorise a Fotise v české premiéře Řeckých pašijí), Leoše Janáčka (Dikoj v Káti Kabanové, Kolenatý ve Věci Makropulos a především Revírník v Příhodách lišky Bystroušky). Role Revírníka se stala jeho profilovou vizitkou a v roce 2004 v ní na prknech Janáčkova divadla oslavil 50. výročí své umělecké činnosti. Ze světových autorů nastudoval díla G. Rossiniho, W. A. Mozarta, G. Verdiho, S. Prokofjeva a A. Berga. Hostoval v Teatro Colón v Buenos Aires (Kolenatý ve Věci Makropulos) nebo na Salzburger Festspiele (Z mrtvého domu pod taktovkou Claudia Abbada), v Paříži, Madridu a v Benátkách (Příhody lišky Bystroušky). Richard Novák byl ceněn u mnoha soudobých autorů, kteří psali mnohé skladby přímo pro něj. Na mistrovské úrovni se věnuje interpretaci písňových cyklů a dodnes je častým interpretem velkých oratorních děl, o čemž svědčí dlouholetá spolupráce s Českou filharmonií a Václavem Neumannem. Známá je především jeho interpretace Verdiho Requiem a Janáčkovy Glagolské mše, kterou nahrál pod taktovkou Ch. Mackerrase pro firmu Supraphon a pro firmu DECCA za řízení R. Chailyho. V roce 2001 získal cenu Thálie za celoživotní mistrovství. Před pěti lety oslavil svoje osmdesátiny na scéně oslňujícím výkonem v Dvořákově oratoriu Svatá Ludmila.
