Dvě jednoaktové opery Sergeje Rachmaninova, jež ve světové premiéře před více než sto deseti lety zazněly společně v jeden večer, nyní stejným způsobem uvede liberecké Divadlo F. X. Šaldy. Francesca da Rimini podle Dantovy Božské komedie a Lakomý rytíř vycházející z Puškinova stejnojmenného dramatu budou poprvé v novodobých dějinách českého divadla uvedeny v jeden večer – tak, jako v moskevském Velkém divadle dne 24. ledna 1906. Druhá jmenovaná opera bude navíc provedena v české premiéře. Premiéry dvojice děl proběhnou v pátek 14. a v neděli 16. prosince 2018. Nastudování je společným dílem dirigenta a šéfa opery Martina Doubravského a režisérky Lindy Keprtové.
Kompozice obou děl spadají do doby, kdy Rachmaninov prodělal vleklou duševní krizi, a stojí na počátku jeho nejplodnějšího tvůrčího období. Na jejich hluboce emotivním až temném charakteru se kromě prodělané duševní krize podílely i aktuální zkušenosti z neutěšené situace ve vlasti, zejména z krvavé ruské revoluce roku 1905. Byť autory obou námětů – Danteho a Puškina – dělí od sebe šest století, základní motiv příběhů spojuje věčný souboj charakterů ve střetu s morálními hodnotami evropské civilizace.
Liberecký soubor uvedením těchto oper navazuje na dlouhodobý projekt inscenování méně známých děl, která jsou neprávem opomíjena. V inscenaci se můžeme těšit na pěvecké výkony kmenových sólistů Lívie Obručník Vénosové, Dušana Růžičky, Csaby Kotlára a Sergeje Kostova a častého hosta, tenoristy Josefa Moravce. V ústřední dvojroli Malatesty a Barona se poprvé na libereckém jevišti představí mladý slovenský barytonista Pavol Kubáň.
Příběh Francescy da Rimini vychází v Rachmaninově podání z Božské komedie, kdy se Dante seznamuje se samotným Peklem. To však v této interpretaci není jen obrazem „Boží logiky světa“, ale nástrojem člověka k dosažení svých vlastních cílů. Libreto opery podle proslulého středověkého námětu zpracoval Modest Iljič Čajkovskij, bratr skladatele Petra Iljiče. Puškinův Lakomý rytíř (na jehož námět si Rachmaninov sám zpracoval libreto) je psychologickou freskou zhrouceného vztahu syna a otce, kde se touha po moci a ukojení vlastních tužeb stala příčinou naprosté duševní vyprahlosti. Oba příběhy jsou ve zpracování třicetiletého Rachmaninova především sugestivní sondou do nejtemnějších hlubin lidské duše. Zároveň kladou na pěvce i instrumentalisty mimořádné nároky interpretační – z toho důvodu tedy nepatří k běžně uváděným titulům světového operního repertoáru.
Dirigent Martin Doubravský k inscenaci dodává: „Hudební materie je mimořádně obtížná jak pro orchestr, tak zejména pro sólisty. Z dramaturgických a koncepčních důvodů jsme se rozhodli většinu postav z obou oper svěřit vždy jednomu interpretovi, což tuto náročnost násobí. Jsme rádi, že se nám podařilo získat pro toto provedení vynikajícího slovenského barytonistu Pavola Kubáně.“
