Na posledním říjnovém koncertu orchestru Musica Florea zazní vůbec nejslavnější dílo Bedřicha Smetany, Má vlast, a to v historicky poučené interpretaci na dobové nástroje. Koncert se uskuteční 29. října od 19 hodin v KD Ládví v Praze.
Cyklu šesti symfonických básní Má vlast, který je zřejmě vůbec nejslavnějším koncertním dílem Bedřicha Smetany, se sice od sametové revoluce dostalo několika realizací na dobové nástroje, hlavní požadavky romantické interpretace však zůstaly dosud nenaplněny. Dirigent Marek Štryncl se proto rozhodl přinést pravdivější obraz výrazových prostředků 19. století a už řadu let takto například zpracovával a se souborem Musica Florea znovu interpretoval symfonické dílo Antonína Dvořáka. Na základě nastudování dobových materiálů a nového kritického vydání partitury díla v nakladatelství Bärenreiter Praha se v letošním roce pokusil přiblížit podobě Mé vlasti za skladatelových časů.
Co je pro romantickou hudbu typické – a jiné, než známe z nahrávek a koncertů pozdějších orchestrů ve 20. století? Je to především flexibilní tempo (náhlé či postupné změny temp), které je přitom pro romantickou hudbu něčím naprosto zásadním. Ve století 20. se však pořizovaly nahrávky, z nichž se flexibilní tempo jako výrazný interpretační rys vytratilo. A takových znaků, které posluchači rozpoznají, je celá řada. Jiná je i barva zvuku hry na dobové nástroje: „Zvukově archaicky barevné nebo nerovnoměrné postupy romantických nástrojů si ponechávají něco z přírodního a folklorního charakteru. Živelný a vrnivý zvuk dobových žesťových nástrojů, mnohostranná barevnost smyčců, původní tempové relace, odlehčená artikulace, to vše větší měrou přispívá k výrazovému bohatství a zvukové pestrosti romantické hudby,“ říká Marek Štryncl.
Má vlast v podání orchestru Musica Florea byla uvedena již v červnu ve Valticích nebo na Klášterních hudebních slavnostech v Šumperku. Z jediného pražského koncertu, který proběhne v Kulturním domě Ládví v Praze 8, bude natočen záznam a nahrávka bude vydána na CD. Musica Florea tímto dílem Bedřicha Smetany navazuje na projekt provedení a natočení kompletu symfonií Antonína Dvořáka a některých dalších symfonických děl období romantismu. Návrat k historicky poučené interpretaci, která respektuje dobové prostředky a využívá i zvuk původních nástrojů, je cestou, jak si vychutnat co nejvěrnější podobu starších skladeb.
