Rok 2024 není pouze rokem životních jubileí velikánů české hudby (letos hlavně Bedřicha Smetany), ale je příležitostí i pro jiné připomínky. I když tragické. 16. října 1944 vyjel ze židovského „ghetta“ v Terezíně tzv. transport umělců (Künstlertransport), který odvážel ke „konečnému řešení“ ve vyhlazovacích táborech na území Polska také většinu zde vězněných židovských umělců včetně hudebníků (čtyři z nich si později vysloužili, byť značně zjednodušující, označení „terezínští skladatelé“). Viktor Ullmann, Pavel Haas a Hans Krása, v době transportu čtyřicátníci, bylio dva dny později, ihned po příjezdu vlaku do Osvětimi, posláni do plynové komory, o dvacet let mladší Gideon Klein byl sice nejprve „zachráněn“ odesláním do nedalekého pracovního tábora Fürstengrube, ale o čtvrt roku později zde zahynul i on.
Ze jmenovaných židovských skladatelů, kteří tvořili nedílnou součást „multikulturního“ hudebního života meziválečného Československa, je dnes ve světovém měřítku nejznámější a nejčastěji uváděný Viktor Ullmann, rodák z tehdejšího rakousko-uherského Těšína (nar. 1. ledna 1898), od roku 1920 rozděleného na Český Těšín a polský Cieszyn. Toto poválečným nacionalistickým vřením zapříčiněné rozdělení krásného historického města na řece Olši je ale od vstupu obou států do EU a schengenského prostoru naštěstí už pouze formální záležitostí a obě města spolu, zejména na kulturním poli, čile spolupracují.
Jedním ze společných projektů, který se zde úspěšně rozvíjí už od roku 2018, je mezinárodní hudební festival Ullmanovské slavnosti, jehož 4. ročník se odehraje zanedlouho, od 23. do 28. dubna. Festival se zrodil v roce 2018 u příležitosti 120. výročí narození skladatele a po úspěchu prvního ročníku se hlavní pořadatelé, Městská knihovna Český Těšín a pražská agentura NOEMI Arts&Media, rozhodli z festivalu učinit tradici, byť v dvouletém intervalu.
Dalším záměrem pořadatelů bylo nesoustředit se pouze na hudbu Viktora Ullmanna, ale prezentovat jeho dílo vždy v kontextu celé světové i domácí hudební tvorby přelomu 19. a 20. a první poloviny 20. století, ale i hudby soudobé. A to za účasti nejen domácích, ale i zahraničních interpretů a partnerů. Tento mezinárodní rozměr získal festival od svého druhého ročníku v roce 2020 a dále jej rozšiřuje. V roce 2022 také festival jako vůbec první akci tohoto druhu u nás uspořádal odbornou konferenci, věnovanou recepci díla Viktora Ullmanna v zemích střední Evropy.
Letos nabídnou Ullmanovské slavnosti, které jsou nyní už i na mezinárodním poli vnímány jako prestižní hudební akce, celkem čtyři koncerty, s interprety a partnery českými, polskými, rakouskými a německými. Dva koncerty s německými a polskými interprety budou věnovány písňové tvorbě Viktora Ullmanna i jeho „předchůdců, současníků a následovníků“ (23. 4. a 26. 4.), druhý koncert 24. dubna přinese pozoruhodnou textově-hudební koláž „hudby a poezie z Terezína“ (v podání rakouského souboru Merlin Ensemble Wien a slavného rakouského divadelníka Hermanna Beila), během níž v české i polské premiéře zazní též Ullmannova houslová sonáta se zrekonstruovaným klavírním partem. Koncert 25. 4. pak bude věnován kvartetní hudbě (v podání smyčcového kvarteta FAMA Q) a kromě jiného představí, opět v české premiéře, kvartetní verzi Ullmannových Schönbergovských variací.
Odkaz skladatele připomíná kniha
Památku Viktora Ullmanna však letos nepřipomene jen hudební festival, ale i jeden významný nakladatelský počin. Nakladatelství AMU (NAMU) a agentura NOEMI Arts&Media před několika dny uvedly na trh rozšířený český překlad Magdaleny Živné dosud nejúplnější monografie o skladateli z pera německého muzikologa Inga Schultze, jehož originál vyšel již v roce 2008 v nakladatelství Bärenreiter. Nese upravený název Neklidný Středoevropan Viktor Ullmann, příběh pražského německého skladatele. Důvod této úpravy je ryze vnitřní – Ullmanových pouhých čtyřicet šest let života bylo vskutku naplněno neklidem existenčním i geografickým. Jeho životní „mapa“ se rozprostírá z rodného Těšína přes Vídeň a Prahu, která se stala na šestnáct let jeho domovem (a odkud také 8. září 1942 musel odejít do Terezína), přes německý Stuttgart až po švýcarský Curych. Byl to ale také „neklid“ umělecký, duchovní a tvůrčí, který byl jeho životním hnacím motorem a který nám zanechal hudební odkaz, jehož umělecké kvality autora řadí mezi největší mistry hudby 20. století.
Monografie německého muzikologa Ingo Schultze je dosud nejúplnější a také nejspolehlivější životopisně-analytickou knihou o tomto výjimečném hudebním umělci. Autor vytvořil na základě pečlivého studia pramenů zachovaných v archivních fondech v zemích střední Evropy podrobný, vědecky seriózní i čtenářsky poutavě napsaný obraz geniálního hudebníka i myslitele. Protože ale většinu svého dospělého života strávil Viktor Ullmann v tehdy „multikulturní“ Praze, stal se i nedílnou součástí česko-slovenské hudební kultury první republiky. Proto je český překlad této monografie v závěrečné kapitole, nazvané Viktor Ullmann v Československu a v České republice, doplněn třemi původními domácími studiemi, které českému čtenáři podrobněji přibližují kontext skladatelovy tvorby v meziválečném Československu i recepci jeho díla v České republice v posledních desetiletích. Tato kapitola je také doplněna obsáhlou obrazovou přílohou s dosud nepublikovanými fotografiemi a bibliografií, dostupnou v češtině.
