2. května uplyne 100 let od narození hudebního skladatele Jana Hanuše (1915–2004), významné osobnosti hudebního života druhé poloviny minulého století. Projekt Jan Hanuš 100, organizovaný rodinou skladatele a Nadací Fr. A. Urbánka, si klade za cíl připomenout v průběhu jubilejního roku to nejpodstatnější z Hanušovy orchestrální, komorní a sborové tvorby v podání předních českých sólistů, orchestrů a hudebních těles – Česká filharmonie, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, PKF – Prague Philharmonia či Orchestr Berg zařadí skladby Jana Hanuše v rámci svých abonentních koncertů a hudebních festivalů (Pražské jaro, Moravský podzim, Smetanova Litomyšl). Výsledkem je 29 koncertů na různých místech České republiky a 1 vědecká konference v Praze. U příležitosti Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech bude rovněž udělena cena Jana Hanuše. Více informací o projektu naleznete na www.janhanus100.cz.
Nově také vznikly internetové stránky www.hanusjan.cz, platforma, informující o životě a díle skladatele a jednotlivých koncertech a akcích v rámci jubilejního projektu Jan Hanuš 100.
Jan Hanuš se narodil 2. května 1915 v Praze. Vyrůstal na Radlíku u Jílového u Prahy v nehudebním prostředí, do styku s hudbou přišel jako divadelní ochotník. Po absolutoriu obchodní akademie byl zaměstnán v nakladatelství František Augustin Urbánek a synové (František Augustin byl jeho dědeček), při čemž absolvoval pražskou konzervatoř, obor dirigování u Pavla Dědečka. Soukromě studoval skladbu u Otakara Jeremiáše. Za okupace a po osvobození byl vedoucím Urbánkova nakladatelství, členem výboru Přítomnosti, Společnosti Zdeňka Fibicha, Josefa Bohuslava Foerstera a Otakara Ostrčila. Působil jako redaktor Národního vydavatelství Orbis a do roku 1955 jako hlavní redaktor hudebního odboru Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění (odpovědný redaktor edice Musica Antiqua Bohemica). Založil a vedl hudební nakladatelství Panton, byl aktivním členem Svazu československých skladatelů. Dále byl také předsedou České společnosti pro hudební vědu, členem řídícího výboru ISME (Mezinárodní společnost pro hudební výchovu) a předsedou jeho české sekce, místopředsedou České hudební společnosti a Unie českých pěveckých sborů, členem festivalového výboru Pražského jara. Jako vedoucí redaktor se podílel na souborném kritickém vydání díla Antonína Dvořáka a Zdeňka Fibicha a spolupracoval na kritickém vydání děl Leoše Janáčka. Byl oceněn řadou státních vyznamenání v době komunistického režimu, která ale v roce 1989 vrátil. V roce 1995 obdržel Cenu České hudební rady a v roce 1999 Václav Havel udělil Janu Hanušovi za vynikající umělecké výsledky medaili Za zásluhy. Rovněž obdržel Cenu Bedřicha Smetany (1999) a v roce 2000 čestné občanství města Jirkova. V roce 2004 se v rámci festivalu Jílovské zpívání stal čestným občanem města Jílové u Prahy, které je neodmyslitelně spjato s jeho životem – v nedaleké vesnici Radlík strávila rodina Hanušových svá nejšťastnější léta. Do své smrti byl čestným předsedou Nadace Františka Augustina Urbánka, kterou založil. Byl patronem projektu Vocalissimo – Smíšený sbor středoevropské mládeže, a v letech 2002 a 2003 převzal záštitu nad mezinárodním hudebním festivalem Šumava-Bayerischer Wald. Jan Hanuš zemřel 30. července 2004 v Praze.
