Znáte motto Roku české hudby? Zní Hudba jsme my a odkazuje k hlubokému vztahu Čechů k hudbě, na slavnou hudební minulost, na její význam při formování národního sebeuvědomění i na věhlas české hudby ve světě. Vedle hudebních talentů se však Česká republika může pyšnit také plejádou nadaných umělců z jiných odvětví. Česká filharmonie, pověřená ministerstvem kultury koordinací Roku české hudby, proto přizvala ke spolupráci také řadu nehudebních institucí i osobností z oblasti marketingu, výtvarného umění, filmu či designu, aby jí pomohli s uváděním tohoto projektu v širokou známost. Ti svou práci představili na setkání v pražském kině Edison.
K Roku české hudby a projektu Smetana200 se dosud přihlásily desítky profesionálních i amatérských hudebních institucí z celé České republiky. V kalendáriu na webové stránce www.rokceskehudby.cz je nyní zařazeno více než pět set akcí a další stále přibývají. Vedle operních představení a koncertů klasické hudby připomínají Rok české hudby také divadelní či taneční představení, výstavy a přednášky. Zastoupena je též populární hudba nebo muzikál. Všechny tyto akce propojují celkový vizuální výraz a loga, která vznikla v renomovaném českém grafickém Studiu Najbrt. O tom, jaký druh písma (Serifa Crabath) zvolili, jak pracovali s grafickým prvkem ozvěny i jaké barvy nakonec vstoupily do hry, hovořil hlavní autor vizuálního stylu Tuan Vuong.
Výraznou součástí vizuální prezentace Roku české hudby a Smetana200 jsou také ilustrace. Ty pocházejí z pera mladého a oceňovaného českého ilustrátora Patrika Antczaka. Ústředním motivem je portrét Bedřicha Smetany, který se objevuje na tiskových materiálech, reklamních předmětech či v krátkých videích. Antczak, ač milovník nových technologií, nedá dopustit na klasickou kresbu na papír tužkou, tuší či japonským kaligrafickým perem. Jeho krédem bylo propojit vážnou hudbu s hravostí. Rozmluvený a rozpohybovaný Bedřich to ostatně může potvrdit.
„Hudba jsme my“
Za konceptem komunikační kampaně stojí textařka a tvůrkyně Alžběta Charvátová, která je zároveň autorkou ústředního sloganu Hudba jsme my. „Nám Čechům chybí něco, o čem bychom mohli prohlásit, že je to bytostně naše. Nemáme nic jako Němci přesnost, Italové vášeň a Angličané odměřenost. Hudbu ale opravdu máme. Tak či onak ji máme my všichni. Hudba jsme my,“ objasňuje autorka, jak ke zrodu sloganu došlo, a dodává: „Moc si přeju, aby nám slogan Hudba jsme my jako národu už zůstal. Je pravdivý.“
Alžběta Charvátová je také autorkou ideového konceptu reklamních spotů pro televizi a rozhlas. Realizaci videospotu zajistila pražská odnož nadnárodní produkční společnosti s českými kořeny Stink Films. Ta spolupracuje mimo jiné také s mladým českým režisérem Jakubem Jiráskem, který ideový koncept dovedl do finální podoby. Videospot se vedle televizního vysílání dostane i do online kampaně a promítat se bude také ve vybraných českých kinech. Výběr melodie Vltavy jako hlavní motiv celé kampaně byla jasná volba. Je to ikonická skladba – vznešená, a přitom přístupná běžnému posluchači. Přál jsem si, aby divák u našeho spotu pocítil hrdost na toto kulturní dědictví, ale zároveň jsem se chtěl vyvarovat jeho přehnané glorifikace, proto jsem se snažil do herecké akce dostat i momenty, které to celé zlidští a u kterých se člověk pousměje,“ objasňuje Jirásek, kterého ke konečnému spotu inspirovala skutečná malá návštěvnice koncertu v Rudolfinu, nastavující na balkoně svou hlavičku andělíčkovi.
Vedle charakteristického vizuálního stylu je nepřeslechnutelná série rozhlasových spotů, jež vznikla ve studiu Soundsquare pod vedením mistra zvuku Jana Martínka s protagonisty Ivou Bittovou a Vojtěchem Dykem. „Pro rozhlasový spot jsme chtěli vytvořit takovou podobu hlavního tématu Smetanovy symfonické básně Vltava, která by oslovila i publikum mimo klasickou hudbu. Proto jsme požádali dva vynikající umělce a zpěváky s mimořádnou schopností spontánní improvizace. A spolu s nimi jsme vytvořili hravou a atraktivní podobu této notoricky známé Smetanovy skladby. Textovou pozvánku opatřil svým nezaměnitelným hlasem Václav Neužil, představitel Bedřicha Smetany v připravovaném snímku České televize,“ uvádí Aleš Březina, skladatel, muzikolog a kreativní ředitel Roku české hudby v jedné osobě. Jeho zadání pro oba zpěváky bylo jednoznačné: „Nesmí to být kožené, bude to alternativní verze Vltavy, v níž lze slyšet improvizace Ivy Bittové i swingování Vojtěcha Dyka.“
Aleš Březina je spolu s DJ Rido (Pavlem Ridoškem) autorem znělky Roku české hudby a Smetana200. „Při tvorbě znělky jsme chtěli moderním způsobem, typickým pro elektronickou hudbu dneška, uchopit dvě ze Smetanových nejproslulejších hudebních témat – Z českých luhů a hájů a Pochod komediantů z Prodané nevěsty – a dát jim dnešní zvukovou podobu, aniž bychom je deformovali,“ dodává Březina.
Kde fotografovat hudebníky
Hold slavným, úspěšným či naopak začínajícím a nadějným českým hudebníkům a hudebnicím vzdají také fotografky Štěpánka Stein a Vendy Mlejnská. Jejich projekt Allegro Forte zachycuje více než dvacítku domácích interpretů a interpretek klasické hudby v zajímavých prostorech v Praze i v regionech. Výstava poprvé spatří světlo světa 9. června 2024 v Litomyšli, objeví se ale také v Praze a zájem o ni mají také Česká centra.
„Vnitřní motto ‚S námi je to symfonie kdekoliv‘ určuje podstatu celého projektu a ukazuje umělce na místech, která díky své neobvyklosti ještě umocňují sílu samotných portrétů. Výroba pian Petrof, Arnoldova vila v Brně, bývalý klášter Gabriel Loci, zvukové laboratoře na fakultě elektrotechniky, cukrářství Cukrář Skála … a vy můžete jen hádat, kde se objeví jména jako Jakub Hrůša, Gabriela Beňačková, Pavel Černoch, Alena Hron, Jiří Kylián a mnoho dalších,“ říká Štěpánka Stein. Můžeme prozradit, že dirigent a současně ambasador Roku české hudby Jakub Hrůša byl objektivem fotografky zachycen v jednom pražském technoklubu, ve světě úspěšný tenorista Pavel Černoch zase v laboratoři elektrotechnické fakulty. I to zapadá do konceptu, který má podle autorek pomoci vymanit se z vážnohudebního klišé, a přitom zachovat noblesu hudebního světa.
Bedřich Smetana ve filmu
Jedním z nejvýznamnějších příspěvků k oslavám 200. výročí narození Bedřicha Smetany je hraný životopisný film České televize, jež je generálním mediálním partnerem Roku české hudby. Premiéra filmu, který vzniká v režii Marka Najbrta, je plánována na podzim tohoto roku. Titulní roli zakladatele české národní hudby svěřili tvůrci Václavu Neužilovi, Smetanovu manželku Bettynu ztvární Sarah Haváčová, v dalších rolích se představí Denisa Barešová, Jana Plodková, Erika Stárková, Igor Bareš, Pavel Řezníček, Jiří Maryško a Viktor Zavadil.
Zdroj: Česká televize
Zdroj: Česká televize
Děj filmu sleduje zhruba patnáctileté období od roku 1868, kdy bylo rozhodnuto o položení základního kamene Národního divadla, do roku 1883, kdy bylo divadlo po požáru znovu slavnostně otevřeno operou Libuše. Končí tak půl roku před Smetanovou smrtí. Natáčení probíhalo mimo jiné v Národním divadle, v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, v Jaroměři, na zámečku Roželov u Plzně i v ateliérech na Kavčích horách. Herec Václav Neužil, který je sám výborný klavírista, ve filmu zahraje Jiřinkovou polku, přestože jeho „hand doublem“ je klavírista Stanislav Gallin.
Základy nynějším Rokům české hudby, jež se slaví v letech končících čtyřkou, položily spontánní celostátní oslavy stého výročí narození Bedřicha Smetany v roce 1924. Čtyřka však figuruje také v datech narození či úmrtí dalších významných českých skladatelů. Dalším letošním jubilantem je Leoš Janáček, který se narodil roku 1854, v květnu uplyne 120 let od úmrtí Antonína Dvořáka a připomínáme si také rok 1944, kdy v koncentračním táboře Osvětim vyhasly životy celé generace hudebních skladatelů dnes známých jako terezínští autoři. Sto let v únoru uplynulo od narození písničkáře Jiřího Šlitra a osmdesátky by se letos dožil Karel Kryl.
