Letošní oslavy české hudby a hudebnosti vkročily s příchodem letních prázdnin do své druhé poloviny. Jedním ze základních cílů Roku české hudby 2024 je prezentace české hudby jako národního kulturního bohatství, jehož úroveň je vysoce ceněna i za hranicemi České republiky. Realizační tým Roku české hudby ve spolupráci s Letištěm Václava Havla proto při této příležitosti připravili panelovou výstavu „Rozlety české hudby“, která přístupnou a popularizační formou pojednává nejdůležitější životní okamžiky českých skladatelů. Výstavu si mohou cestující, kteří využívají služeb Letiště Václava Havla, prohlédnout od 10. července v prstu C Terminálu 2.
„Po celý rok se snažíme připomínat, že právě hudba je jedním z našich nejcennějších vývozních artiklů. Jako Češi se můžeme pyšnit plejádou skladatelů, kteří se stali skutečně světoznámými. A zdaleka nejde jen o Smetanu, Dvořáka či Janáčka, máme také celou řadu současných umělců, kteří na tuto slavnou tradici navazují. Osudy všech těch, kteří pomohli a pomáhají budovat věhlas české kultury v zahraničí, jsme se rozhodli přiblížit výstavou ‚Rozlety české hudby‘. Jsme rádi, že jsme pro ni našli nadšeného partnera právě v Letišti Václava Havla. Díky tomuto spojení se o české hudbě mohou dozvědět i ti, kteří třeba nejsou pravidelnými návštěvníky koncertních síní,“ uvádí koordinátor Roku české hudby Marek Šulc.
Tradici Roků české hudby, které si připomínáme vždy v letech končících čtyřkou, započaly spontánní celostátní oslavy stého výročí narození Bedřicha Smetany v roce 1924. Čtyřka však figuruje také v datech narození či úmrtí dalších významných českých skladatelů. Dalším letošním jubilantem je Leoš Janáček, který se narodil roku 1854, v květnu uplynulo 120 let od úmrtí Antonína Dvořáka a připomínáme si také rok 1944, kdy v koncentračním táboře Osvětim vyhasly životy celé generace hudebních skladatelů dnes známých jako terezínští autoři. S půlkulatým výročím úmrtí se mezi slavné reprezentanty české hudby zařadil také Bohuslav Martinů, který zemřel koncem srpna 1959.
Výstava Rozlety české hudby, která potrvá minimálně do konce září, na osmi panelech dává návštěvníkům nahlédnout do životních osudů všech výše zmiňovaných mužů. Vynikající renomé české hudby však přetrvává dodnes, a proto je jeden z panelů věnován také současným skladatelům a skladatelkám, kteří úspěšně rozvíjejí svou kariéru doma i za hranicemi. Nalezneme mezi nimi jména jako Miroslav Srnka, Iva Bittová, Beáta Hlavenková, Martin Smolka, Kryštof Mařatka a další. Poslední z panelů mapuje výskyt českých skladeb či jejich úryvků ve slavných filmech a seriálech.
