… dojde ovšem i na hudební toulky světem pohádky. V podání rozhlasových symfoniků a mladé dirigentky Aleny Hron si vychutnáte Mendelssohnovu koncertní předehru Pohádka o krásné Meluzíně i kompozici naší současnice Jany Vöröšové Chlapeček a Dálka podle knihy Daisy Mrázkové. V ní spoluúčinkuje Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu pod vedením Věry Hrdinkové. Interpretačnímu mládí bude patřit zasloužený prostor v Brilantní fantazii Henryka Wieniawského. Právě jeho hudbu, inspirovanou nesmrtelnými melodiemi Charlese Gounoda, si pro své vystoupení zvolila vítězka Mezinárodní rozhlasové soutěže Concertino Praga 2022, houslistka Diana Chausheva. To vše ve čtvrtek 29. února od 19.30 hodin v Betlémské kapli. Záznam koncertu vysílá ČRo Vltava 18. března.
Koncertní předehra Pohádka o krásné Meluzíně vznikla jako Mendelssohnův příspěvek k námětu opery Melusina německého skladatele Conradina Kreutzera. Příběh se týká ženy, která musí za trest trávit jeden den v týdnu jako mořská víla. Když muž hrůznou skutečnost odhalí, proměňuje se žena v tuto postavu natrvalo a jemu se hroutí svět. Skladatel v díle zachycuje spíše náladu než přímo děj. V roce 1833 ho věnoval jako dárek k narozeninám své starší sestře Fanny, pianistce a skladatelce.
Premiéra skladby Jany Vöröšové, odložená z roku 2021, dává zaznít dílu, které vychází z knihy Chlapeček a Dálka od Daisy Mrázkové (1923–2016), poetického zamyšlení nad hlubším smyslem lidské existence. Příběh velkého přátelství se odehrává v kulisách zimní krajiny. Skladatelku předloha nevedla k poetičtějšímu vyjadřování než obvykle, ale vědomí, že část sdělení směřuje k dětem, roli určitě hrálo, včetně toho, že jí schopnosti Dětského pěveckého sboru Českého rozhlasu umožnily napsat komplikovanější vícehlas. V orchestru se ve jménu zvukové bohatosti uplatní neobvyklá hřmotidla a rovněž děti nejen zpívají a mluví, ale také hrají na nástroje.
Wieniawského Fantaisie brillante sur Faust je z roku 1865. Tvoří ji pět jasně identifikovatelných a navzájem výrazově i tempově kontrastních částí zakončených krátkým virtuózním finále. Faustovské téma bylo v 19. století velmi oblíbené a Gounodova opera i proto zažívala vrchol popularity, árie z ní byly všeobecně známé a některé se dostaly až do populárního repertoáru. Jejich otisk ve virtuózní skladbě houslisty a autora Wieniawského není překvapivý. Žánr fantazie byl v jeho době oblíbený. Podobné skladby vznikaly často s ohledem na vlastní koncerty komponujících virtuosů, ke kterým měly přitáhnout další publikum.
Schubertova Osmá, takzvaná Velká, se stala v roce 1838 překvapením. Předchozí symfonie, kterou v roce 1822 zaslal Hudební společnosti do Štýrského Hradce a která tam do roku 1865 zůstala zapomenuta, pak byla převratným objevem. Zařadila Schuberta jako symfonika hned za Beethovena. Je lyrická i dramatická, zajímavě barevně instrumentovaná, je úsporná, koncentrovanější než předchozí. Traduje se, že ji Brahms označil za „Dokončenou“, tak uspokojivý mu přišel její tvar i při pouhých dvou větách. Dodnes není jasné, proč vlastně skladba nemá obvyklý čtyřvětý formát.
PROGRAM:
Felix Mendelssohn-Bartholdy (1809–1847): Pohádka o krásné Meluzíně. Předehra, op. 32
Jana Vöröšová (1980): Chlapeček a Dálka (světová premiéra na objednávku SOČRu)
Henryk Wieniawski (1835–1880): Brilantní fantazie pro housle a orchestr na témata z Gounodova Fausta, op. 20
Franz Schubert (1797–1828): Symfonie č. 7 h moll „Nedokončená“
Symfonický orchestr Českého rozhlasu
Alena Hron dirigentka
Diana Chausheva housle (vítězka Mezinárodní rozhlasové soutěže Concertino Praga 2022)
Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu
Věra Hrdinková sbormistryně
Betlémská kaple, čtvrtek 29. února 2024 / 19.30 hodin
