Státní opera zahájí sezonu v neděli 30. srpna koncertem, který zároveň spustí čtyřletý hudebně-divadelní projekt s názvem Musica non grata. Ten má být věnovaný autorům, jež se stali oběťmi zvůle totalitních režimů 20. století. Cyklus operních inscenací, koncertních provedení oper i koncertů vzniká s podporou Velvyslanectví Spolkové republiky Německo.
Operní sezonu otevře netradičně klavírní koncert. Vzácně uváděná hudba Vítězslavy Kaprálové zazní v podání Alice Rajnohové, která zahraje Kaprálové Koncert pro klavír a orchestr d moll. Alexander Zemlinsky, který po dlouhá léta jako kapelník formoval operu Nového německého divadla v Praze, je v programu koncertu zastoupen dvěma starozákonními žalmy ve zpracování pro sbor a orchestr. Na závěr zazní Česká rapsodie Bohuslava Martinů, barytonového sóla se zhostí Svatopluk Sem, k varhanám usedne Jan Kalfus. Orchestr a Sbor Státní opery povede Karl-Heinz Steffens.
Čtyřletý cyklus Musica non grata se bude zaměřovat především na hudbu českých a německých autorů, kteří měli být umlčeni nacistickou ideologií ve 30. a 40. letech 20. století. Nepůjde ale pouze o tzv. „terezínské autory“ Pavla Haase, Hanse Krásu nebo Gideona Kleina. „Chceme připomenout životní cesty a umělecké kvality takových osobností, jako byli Franz Schreker, Erwin Schulhoff, Rudolf Karel, Emil František Burian, Karel Berman či Ludmila Peškařová, kteří byli pronásledováni pro svůj původ, politické postoje či odbojovou činnost, ale i těch, které totalitní režim donutil emigrovat a kteří našli nové zázemí a mnohdy i nové impulsy ve svobodném světě, jako Ernsta Křenka, Ericha Wolfganga Korngolda, Alexandra Zemlinského, Jaromíra Weinbergera, Bohuslava Martinů, Jaroslava Ježka, Vítězslavy Kaprálové, Paula Hindemitha, Kurta Weilla, Hannse Eislera, ale i např. slavných operetních autorů Emmericha Kálmána či Oscara Strause, a mnoha dalších,“ uvádí umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery Per Boye Hansen.
Dramaturgie projektu Musica non grata nechce opominout ani klasiky hudby 20. století jako byli Igor Stravinskij, Alban Berg nebo Arnold Schönberg. „Přímo křiklavou absurditu nenávistné ideologie pak chceme ukázat i na příkladu dvou hudebních mistrů z těch největších – Felixe Mendelssohna Bartholdyho a Gustava Mahlera, jejichž dílo – zásadně formující evropské hudební dějiny – nemělo žádoucí ‚rasovou kvalifikaci‘“, dodává Hansen.
