Tři barvy, osm set kvašů a předčasný konec jednoho života: Březinova Charlotte na Nové scéně

„Dobře se o ně starejte… Je to celý můj život.“ S těmito slovy předávala svou dramatizovanou autobiografii v téměř osmi stech obrazů Charlotte Salomon spřátelenému lékaři před transportem do Osvětimi z francouzského exilu. Její životní dílo zůstalo zachováno, ona sama koncentrační tábor nepřežila. Její příběh zpracovala britská režisérka a choreografka Pamela Howard ve spolupráci se skladatelem Alešem Březinou a kanadským libretistou Alonem Nashmanem. Svou inscenaci Charlotte: Tříbarevná hra se zpěvy uvedou 1. a 2. července na Nové scéně Národního divadla. Po pražském uvedení následně zamíří 5. července na festival Smetanova Litomyšl.

„Život? nebo divadlo?“ tak nazvala Charlotte Salomon, mladá berlínská umělkyně židovského původu, sérii bezmála osmi set kvašů doprovázených texty a hudebními odkazy. Vytvořila je ve Francii, kam ji rodiče poslali v naději, že zde bude v bezpečí, v letech 1941–1942. Deportaci do Osvětimi se však nevyhnula, ale ještě předtím stihla předat šestadvacetiletá Charlotte celé své dílo místnímu lékaři. Cyklus děl, který se jako zázrakem celý dochoval a dnes je součástí sbírek Židovského historického muzea Amsterdam, zachytil vnitřní život dospívající mladé ženy v době nástupu nacismu, navíc poznamenaný stínem několika sebevražd v rodině. Získal si pozornost médií, historiků i veřejnosti a již vícekrát byl umělecky ztvárněn.

[spvideo]https://vimeo.com/276477830?fbclid=IwAR0DTz_n7v4WZ0_nPkGWoN3v5PMwmrzoNkV632XGR0B9ZkWLhkPdKtxblhs[/spvideo]  

„Tvůrčí exploze Charlotty Salomon je pro interdisciplinární divadelní umělce velkou výzvou k experimentu a objevování divadelního jazyka, který uchová jedinečnost jejího díla a zároveň osloví dnešního diváka dokonalou souhrou zvuků, barev a slov”, říká režisérka Pamela Howard v programovém textu a dodává: “Celá odpověď leží skrytá v Charlottině souboru kvašových maleb, které vytvořila s velkým vypětím a naléhavostí na samotném sklonku svého krátkého života − a to jen s použitím tří barev: červené, žluté a modré. Jednotlivé momenty Charlottina života se odkrývají podobně jako listy v její knize nebo jako mořské vlny, které ji provázely v posledních letech života v jihofrancouzském Villefranche-sur-Mer. Hudební přechody líčí její příběh od elitního dětství a mládí v Berlíně přes dospívání, probuzení milostného života až po exil a kradmá odhalení pečlivě střežených rodinných tajemství.

Britská scénografka a režisérka Pamela Howard zároveň v současnosti v Londýně připravuje inscenaci The Ballad of the Cosmo Cafe v rámci Insiders/Outsiders Festival a v nedávné době vytvořila původní hudebně-divadelní představení s názvem Sing God a Simple Song ke 100. výročí narození Leonarda Bernsteina. Její kniha What is Scenography? (Co je scenografie?) vyšla v dubnu 2019 již ve třetím rozšířeném vydání. Pamela zastává čestnou pozici mezinárodního profesora divadla na Royal Welsh College of Music and Drama a působí jako hostující profesorka na Arts University Bournemouth. Na letošním Pražském Qudriennale zastupovala oficiální prezentaci Velké Británie v expozici Fragmenty / Žijící legendy.

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější