Bobby McFerrin – zpěv, vokální soubor Voicestra (Nicolas Bearde, Joey Blake, Judi Donaghy, Sussan Deyhim, Gary Eckert, Kirsten Falke-Boyd, LaTanya Hall, Rhiannon, Janis Siegel, Roger Treece, Dave Worm), a hosté. Nahráno: 2004 – – 2009. Vydáno 2010. TT: 59:08. 1 CD Verve (distribuce Universal Music).
Když český kontrabasista Miroslav Vitouš před lety vydal album Universal Syncopations, vznesla se debata nad tím, zda samostatně nahrané klávesy a kytary dané dohromady s předtočeným rytmickým základem vlastně nejsou tak trochu podvod na posluchači; tváří se jako kolektivní improvizace, ač vlastně vznikly v postprodukci. A podobně se to má i s Vocabularies , novou vokální deskou amerického zpěváka a korunního prince improvizovaných a capella koncertů Bobbyho McFerrina .
Páteř tohoto silně meditativního alba tvoří sedm skladeb, plynoucích se samozřejmostí filmové muziky a kolikrát bez významnějších melodických motivů; nejsou to písničky, spíš pestré textury a organické vrstvy desítek hlasů. Vznikly zhruba následovně: zpěvákova dlouholetá manažerka Linda Goldstein oslovila Rogera Treece , aranžéra a člena McFerrinova hlasového ansámblu Voicestra , aby se společně probrali desítkami hodin nahraných archivních záznamů a improvizovaných nápadů z McFerrinova vokálního deníku. Ty nejpestřejší pečlivě roztřídili a pak je ve studiu pouštěli různým přizvaným zpěvákům, jejichž bezprostřední reakce také okamžitě nahráli. Když se jejich počet začal pohybovat v desítkách a zaznamenaných vokálních vstupů byly stovky, začal z nich Treece uměle splétat nové skladby. Někdy mu McFerrin na přání dotočil výraznější riffy, jindy nazpíval basový podklad, bebopový scat, humornou vsuvku anebo si Treece zkrátka vše potřebné vyndal z archivu.
Ve výsledku to působí jako nekonečná hudební montáž, zvukově silně podobná albu Circlesongs , s nímž debutovala McFerrinova hlasová Voicestra. Ta hudba se nese na silné africké notě, místy naznačuje vliv kmenového zpěvu, prozrazuje inspiraci křesťanskými kostelními sbory a nepopírá ani McFerrinova léta strávená studiem klasické hudby. Společně vokalisté vystřídají snad všechny polohy: ze spletence hlasů tu a tam vystoupí samostatné mužské a ženské celky, jednotliví zpěváci se prostřídají v minisólech, nechají se vést McFerrinovým předzpěvem anebo kolem repetitivních motivů zbožně recitují slova vypůjčená z desítek světových jazyků. Hlavní hvězda toho všeho takovouto hudbou umně prostupuje, využívá celého svého čtyřoktávového rozsahu, charakteristické recitace vlastním jazykem anebo omílá nekonečné melodické cyklické břehy. A třeba ve třetí skladbě Say Ladeo s doprovodem jemných perkusí a křikem ptáků zase evokuje silný dojem z přírody.
Právě vztah k ní je jedním z opakujících se leitmotivů alba; silně rezonuje již ze dvou skladeb Voicestry, nazvaných The Garden a Brief Eternity . Ta první funguje jako oslava věcí člověku blízkých a McFerrinův sbor se v ní snaží vyzpívat všechnu krásu a radost ze života, kdežto pokorný nápěv z Brief Eternity se za doprovodu sekce symfonického orchestru slévá v amalgám na pomezí klasické hudby a pop music, tak trochu ve stylu Stingova dowlandovského alba. McFerrin deklamuje a rozjímá o věčnosti, nástroje s ním o tom vedou přísně sakrální dialog a tichou, přemýšlivou cestou se dobírají k tomu, že životem a smrtí nic nekončí. Narozdíl od tradice evropské klasické hudby bez epického zápasu či souboje s pomíjivostí.
Dalším z výchozích bodů Vocabularies jsou blízkovýchodní nářky v kompozici Wailers , kterou McFerrin propluje s hlasem rozechvělým jako muezzin. Ve čtvrtých Messages zase latinské intro rozhoupe jemnou arabskou vlnu, silně pouštní impresi a zasněný vokál v kruhu setrvačných rytmů. Ostatně ona cykličnost je silně přítomná v každém coulu desky a vyvolává zcela vizuální dojem, skoro jako by se při natáčení Vocabularies ve studiu tančilo. Jinde se zase obtiskl současný hit McFerrinova turné, improvizovaná opera Bobble , vyprávějící příběh babylonské věže; svým způsobem lze totiž i album Vocabularies číst jako změť jazyků, která během svého trvání postupně krystalizuje v členitější a strukturovanější celek. Nemá sice jednoznačný směr a celkovou podobností nástrojů má tendenci posluchači jemně splývat, ale zážitek je to i na první poslech mimořádný. Ta muzika zkrátka neustále plyne v kruzích a nemá, kde se zastavit. (Bobby McFerrin vystoupí 21. 4 v pražském Obecním domě, o den později v Kongresovém centru a 24. 4. v Ostravě. – red.)
Body: 4 z 6
