Na koncertech sice The Bollywood Brass Band působí dojmem, že nemá nic jiného v úmyslu, než vás svou energií rozdrtit, lze ho však vnímat i jako značně rafinovaného průvodce světem bollywoodské hudby.
Když v roce 1999 vydala tato famózní londýnská dechovka svůj debut, nikdo to takhle ještě nebral. Nad pohybem vířící, pronikavě hlasitou kapelou v červenočerných kostýmech s divoce sólující saxofonistkou a trombonistkou a třemi hráči na buben dhol tehdy každý spíš zkoprněl. Nejeden prestižní festival world music si s ní prožil dosud málokdy viděné show, vyvěrající s přirozeného muzikantství a potřeby vydovádět se, rytmického zabijáctví a nenapodobitelné bláznivosti bombajské továrny na sny.
Informace o tom, že Bollywood Brass Band, inspirovaný břinkavostí neworleanských pochodových kapel vedle indické tradice, pandžábské bhangry a qawwali Nusrata Fateh Ali Khana ponejvíc přehrává opusy z bollywoodských filmů, však víceméně zapadla. Respektive převládala spíš radost nad divokým tanečním novotvarem.
Pak vydal Bollywood Brass Band druhé album Rahmania a věci se začaly jevit zřetelněji. Posluchačům totiž předložil celý tucet osobitě zpracovaných skladeb v současnosti nejznámějšího – a to i ve světovém měřítku – bollywoodského hudebního skladatele A. R. Rahmana, přezdívaného Mozart z Asie.
Masala v krokodýlím stylu
Tradice dechovek v západní Indii se datuje do 18. století. Stejně jako u balkánských knížat se bez nich neobešel žádný významný aristokratický dvůr. Natož pouliční slavnosti a veselice. Říká se, že i dnes v každém větším indickém městě narazíte až na sto dechových kapel. Vedle evropských nástrojů používají i tradiční indické, jako například tabla, hoboji příbuzný shanai nebo pákistánské bubny dhol. Často zajížděly i do Anglie a ze setkání s The Shyam Brass Bandem z Jabalpuru vzešla pouliční kapela Crocodile Style.
V roce 1992 ji založil pravděpodobně nejlepší světový hráč na buben dhol Johnny Kalsi , syn pákistánských rodičů usídlených v Londýně, nyní páteř Afrocelts a šéf Dhol Foundation. Pak už jen zbývalo přidat další hráče na dhol a mohl vzniknout The Bollywood Brass Band . Zpočátku jakési volné sdružení asijské komunity pod hlavičkou Emergy Exit Arts, v níž se pod taktovkou anglického barytonsaxofonisty Marka Allana skrývá dodnes.
Je to paradox, ale mezi stovkami hudebníků, kteří Bollywood Brass Bandem kdy prošli, nezřídka převládali Angličané, což Allan vysvětloval: „V Londýně je někdy nemožné narazit na indického dechaře, všichni by chtěli pouze programovat.“ Crocodile Style stále existují a mnoho muzikantů působí dodnes v obou seskupeních souběžně a navíc si žonglérským způsobem mezi sebou prohazují bubeníky Dhol Foundation, Asian Dub Foundation či Fun-Da-Mental.
Bez Bollywood Brass Bandu se dnes v Londýně neobejdou nejrůznější pouliční slavnosti, křtiny či festivaly, a když prý pochoduje asijskou čtvrtí, sbíhají se kolem muzikantů hlavně mladá děvčata; touha získat tuhle dechovku na vlastní svatbu je prý převeliká. Zvláště, když zahraje „filmi“.
Na posledním albu Movie Masala se třináctičlenný Bollywood Brass Band vrátil do zlaté éry indického filmu: do 50. let ke skladatelskému duu Laxmikant a Pyarelal a do sedmdesátých za legendou R. D. Burmanem.
Deska připomíná svatební písně, v nichž tančila nezapomenutelná H-Bomb Helen (natočila prý přes tisíc filmů), hrála Madhuri Dixit alias Marilyn Monroe z Bollywoodu nebo zpívala Asha Bhosle. Skladbou My Name Is Lakhan se proslavili Shyam Brass Band a v Tu Cheez Badi Hai Mast Mast sopránsaxofonistka Sarah Moore napodobuje hlas Nusrata Fateh Ali Khana, který ji pod názvem Mustt Mustt uvedl do západních diskoték (a následně ji remixovali Massive Attack). Spolu s dvěma hráči na dhol Sarah Moore pomáhá i baskytarista Dr. Das od Asian Dub Foundation.
Hudbu z indických filmů sál jako z matčina prsu i taneční londýnský asijský underground. Předchozí album Rahmania proto uzavřel Bollywood Brass Band čtyřmi remixy – například od Transglobal Underground. Na Movie Masala se jich objevuje hned osm: Temple of Sound zkouší co pod náporem ska a dubu vydrží Burmanova skladba Dum Maro Dum , po nich se o to pokusili Future World Funk s nasamplovaným banjem. Nicméně ocitnout se na svatbě s Baby P. (hráč na dhol a tabla Bobby Panesar), kde po svém pouští Tu Chez Badi Hai Mast Mast , tak asi protančíte botky.
Vítejte ve světě bollywoodské hudby.
Vybraná diskografie:
The Bollywood Brass Band (Emergy Exit Arts,1999)
The Bollywood Brass Band – Rahmania (Emergy Exit Arts, 2003)
The Bollywood Brass Band – Movie Masala (Emergy Exit Arts, 2004)
