David Binney – saxofony, zpěv, Gretchen Parlato – zpěv, Ambrose Akinmusire – trubka, Chris Potter – tenor saxofon, Wayne Krantz – kytara, Craig Taborn – klavír, Eivind Opsvik – kontrabas, Dan Weiss, Brian Blade – bicí, Kenny Wollesen – perkuse, vibrafon, Rogerio Boccato – perkuse, Nina Geiger – vokály. Vydáno 2011. TT: 53:45.1 CD Mythology Records MR 0008.
Newyorský Brooklyn je dnes semeništěm jazzových projektů, které expandují jak do turisty přecpaného Manhattanu, tak bohatě za hranice New Yorku i USA. Důležitou komunitu, jež kolem sebe soustředí přehršle hudebního talentu, kolem sebe drží David Binney , altsaxofonista s perfektním řemeslem i vášnivým projevem a zároveň přemýšlivou konceptuální duší a skladatelskými vlohami.
Binneymu bude letos padesát, ale o nějaké zakonzervovanosti se v případě jeho hudby opravdu mluvit nedá. Důraz klade víc a víc na kompozici a zvukové hledání, ale jeho hra je energická jako v pětadvaceti, navíc prosta nadbytečných not a klišé. Kompozičně Binney osciluje mezi mnoha světy, nejvíce se nechá inspirovat avantgardním jazzem a moderní klasickou hudbou. Svoboda projevu má ovšem svoje vnitřní pravidla a je s ní zacházeno se zodpovědností. Není nic snazšího, než utéci posluchači na hony daleko neuchopitelnou hudbou. Binney navíc svoje kompozice zlidšťuje využitím svého vlastního vokálu i mimořádných pěveckých kvalit hosta nad míru povolaného, zpěvačky Gretchen Parlato .
Zvukové barvy zpestřují kytarista Wayne Krantz s velmi originálním a šťavnatým zvukem, tenorsaxofonista Chris Potter , perkusisté Kenny Wollesen a Rogerio Boccato a korunu všemu nasazují bubeníci Dan Weiss a Brian Blade , často v poutavé rytmické konverzaci. Každý z nich má originální sound inspirovaný celou řadou žánrů a dohromady vytvářejí neprostupné předivo. Použití dvou bubeníků je v poslední době možná plíživým trendem, dva bubeníky má v současné kapele Joshua Redman nebo Joe Lovano.
Perfektním příkladem avantgardního instrumentalisty s dokonale zvládnutým řemeslem může být další důležitý člen kapely, klavírista Craig Taborn . Chlubí se totiž neomylným rytmem, artikulací a mimořádnou harmonickou i melodickou invencí. Všechny spolutvůrce alba Graylen Epicentre ostatně spojuje hudební otevřenost a touha po hledání, bohudík postavená především na perfektním zvládnutí nástrojů a chápání hudby v širším měřítku.
Jednotliví sólisté dostávají bohatý prostor, Krantz třeba v titulní Graylen Epicentre . Využívá jej k zemitému sólu, které popírá mnohý jazzový idiom a je to tak dobře. Podobně obohacuje From This Far , tentokrát akustickou kytarou. Taborn neskutečně zábavně komunikuje s Binneym v Equality at Low Levels , kde společně odpověďmi a hudebními provokacemi budují energii až do organizovaného chaosu. Gretchen Parlato občas vstoupí do hry deklamací či jemnou melodií beze slov, často v unisonu s některým z nástrojů, dodávajíc mu netypické zabarvení. Chris Potter přidává náznaky etnických vlivů v Terrorists and Movie Stars , k tomu nezapomíná na svoji nedostižnou virtuozitu, vždy ovšem ve prospěch výsledné hudby. Nádhernou partii rozehrávají trumpetista Ambrose Akinmusire a vokalistka Gretchen Parlato v Same Stare , Different Thought . Nádherně napsaný duet je oázou klidu v energií i hudebními informacemi nabité desce. V následující Home Parlato přidává i slova a chytlavou melodii.
Binney si posluchače nijak nepředchází, vyžaduje jeho plnou pozornost, ale za ni se patřičně odměňuje. Jeho hudba nabízí překvapení, energii, hledání, um i krásu. Jeho suita na téma současného New Yorku je bezpochyby hodna pozornosti i opakovaného poslechu.
Body: 4 z 6
