Esbjörn Svensson – klavír, elektronika, Dan Berglund – kontrabas, elektronika, Magnus Öström – bicí, vokály, elektronika. Nahráno: leden 2007, Sydney Austrálie. Vydáno: 2012. TT: 61:04. 1 CD ACT Music 9029-2.
Tragické úmrtí švédského pianisty Esbjörna Svenssona vyvolalo před čtyřmi lety v jazzové komunitě značný rozruch. Po poslechu právě vydané „posmrtné“ desky Svenssonova proslaveného tria E.S.T. nutno říci, že oprávněně. Nahrávka, kterou mnichovský label ACT vydává až nyní, pět let od doby svého vzniku, totiž obsahuje hudbu autentickou, velice originální a zároveň v kontextu jazzového tria průkopnickou či vizionářskou.
Nahraný hudební materiál pochází z ledna 2007, kdy bylo trio na asijském a australském turné. Během volna si muzikanti pronajali známé Studio 301 v Sydney a dva dny zde strávili spontánním jamováním a přípravou nových konceptů a skladeb. Z výsledného devítihodinového záznamu již vyšla část na CD Leucocyte (2008). Nyní tedy vychází další část, a to pod titulem zmiňovaného australského studia 301 . Zásluhu na tom mají především zbývající členové, kontrabasista Dan Berglund a bubeník Magnus Öström , kteří zrevidovali dříve nahraný hudební materiál a spolu s „dvorním“ zvukovým technikem tria Åke Lintonem se ujali náročné postprodukce.
Album díky citlivé postprodukční práci budí dojem promyšleného a konzistentního celku. Jednotlivá čísla na sebe logicky navazují, mají v některých případech i silnější vnitřní vazby a z celkové perspektivy zaujme důmyslná tektonika celku (především ve smyslu metrorytmickém a dynamickém) s vrcholem v předposlední (a zároveň nejdelší) skladbě Three Falling Free Part II , která je velice naléhavým epitafem ústřední postavy již neexistujícího tria. Esbjörn Svensson zde totiž nad až rockově agresivním groovem hraje doslova na hranici možností. Navíc ke konci této velice evolučně vyznívající skladby zůstane ve svrchním frekvenčním pásmu jaksi viset ve funkci prodlevy vysoký elektronicky modifikovaný tón, který úplně vybízí k programnímu dovysvětlení.
Princip elektronické prodlevy je přítomen také ve skladbě Inner City, City Lights , která vzhledem k tomuto přístupu trochu evokuje indickou klasickou hudbu či americký minimalismus. Typicky evropský zvuk skandinávského jazzového tria plného barev, prostoru, niterné atmosféry a pozvolného vývoje založeného na ostinátech je zde vkusně doplněn elektronicky produkovanými ruchy a neoposlouchanými zvuky. Nejvíce se elektronická složka ukáže ve skladbě Houston, The 5th , která spíše nežli jazz připomíná experimentální výboje ve stylu Edgara Varése. Zato The Left Lane vychází zřetelně z jazzového idiomu, opět ale na bázi jakéhosi minimalismu a postupného, téměř neznatelného rozvíjení motivu. Výtečné je zde Svenssonovo sólo, které srší energií a také zaujme klavíristovo melodické využití levé ruky v téměř mehldauovském duchu. Desku logicky uzavírá skladba The Childhood Dream , která po předchozím energicky a dynamicky vypjatém hudebním proudu přináší jasnou melodii a vyznívá jako přídavek. Je tady patrný silný vliv Keitha Jarretta na Svenssonovu hru. Jarrett svým proslulým Evropským kvartetem (Jan Garbarek, Palle Danielsson, Jon Christensen) nejspíše zanechal ve Skandinávii nesmazatelnou stopu.
Hudba tria E.S.T. zcela zásadně ovlivnila směřování evropského jazzu v posledních dvou desetiletích a Esbjörn Svensson je na dobré cestě stát se ve Skandinávii jazzovou legendou. Aktuálně vydaná nahrávka je toho dokladem.
Body: 5 z 6
