Organizátoři 60. ročníku festivalu Pražské jaro se rozhodli vzít na vědomí i fenomén world music. 28. května proběhne v Divadle Archa cyklus koncertů nazvaný Etnomaraton, na němž se představí čtyři výjimečná seskupení ze tří kontinentů.
Vedle bezprostředního kontaktu s osobnostmi world music se posluchačům naskytne rovněž nevšední příležitost poslechnout si starobylé tradiční nástroje, jejichž historie sahá až do éry starého Egypta či prvních čínských dynastií. Ty zazní jak v akustické verzi, tak v kombinaci s elektronikou.
Malijský zpěvák a hráč na šestistrunnou harfu kamalengoni Issa Bagayogo má na svém nástroji vycvočkovanou přezdívku Techno Issa, znamení skutečnosti, že jeho skladby pohánějí taneční elektrobeaty.
Bagayogo pochází z kraje Wassoulou, ležícího na jih od hlavního města Mali Bamaka. Oblast proslula úchvatnými hlasy zpěvaček a unikátní domorodou hudbou, pomocí níž od sebe lovci v pralese hrou na harfu doso ngoni odjakživa odháněli zlé duchy.
V 70. letech si z ní nastupující generace hudebníků vytvořila vlastní nástroj kamalengoni. Bagayogo na svých albech přesvědčivě míchá tuto tradiční hudbu se západními technologiemi. Doprovází ho Moussou Kone , jehož kytara má nádech pouštního blues, funkující baskytarista, a nechybí slavné zpěvačky z Wassoulou, působivě doplňující Issův hlas, klouzající po hypnotickém zvuku kamalengoni. Tradiční perkuse a bicí pak kompletně nahradila moderní rytmika, aniž by však byl narušen původní africký genetický kód.
Syrský virtuos na arabskou citeru qanun Abdullah Chhadeh zastupuje novou vlnu hudebníků z arabského světa přístupnou vlivu jiných kultur. Vystudoval konzervatoř v Damašku a v Londýně, vystupoval na prestižních festivalech Womex a Womad a své pojetí postavil na konfrontaci západní a arabské hudby. Není pro něho proto žádný problém vypořádat se s qanunen naladěným o oktávu výš, s hudbou z Turecka, Ázerbajdžánu či Andalusie, ale i s Vivaldim nebo Bachem.
Původně hrál Chhadeh na arabskou loutnu oud, pak mu však učaroval syrský qanun a vstoupil do učení k věhlasnému hráči Selimu Serwahovi . Ten kdysi vedl orchestr legendární egyptské zpěvačky Umm Kalthum .
Původ qanunu sahá do starého Egypta. Název znamená v arabštině „zákon“. Od 10. století hraje qanun důležitou roli v arabské hudbě. Do Evropy se dostal přes Turecko ve 12. století, kam ho z Káhiry přivezl kupec Umer Efendi . V Evropě se později z qanunu vyvinulo psalterium a citera. Bezpražcový qanun má dvacet šest trojic nylonových strun, jejichž ladění lze páčkami měnit o čtvrttóny nebo nástroj přeladit do jiného modu nebo magamu.
Chhadeh má na ukazovácích obou rukou navlečené prstýnky; v případě, že chce hrát akordy, používá prsty všechny. Na koncertech působí jako „generátor vzrušení a manipulátor s tichem“. Dlouhovlasého Syřana doprovází vskutku mezinárodní sestava Nara : anglický bubeník, kurdští a syrští perkusionisté a flétnisté spolu s renomovaným irským kontrabasistou Bernardem O'Neilem , známým také z nahrávek anglických folkrockerů.
Ženské kvarteto Qing-Mei-Jing-Yue se soustřeďuje na tradiční čínskou hudbu. Yu Hongmei v Praze představí erhu , tedy dvoustrunné housle původem z dynastie Tang (618-907), které se v dnešní Číně vyskytují v mnoha regionálních variantách pod názvy huqin , jinghu nebo gaohu .
Ozvučnici erhu tvoří šestihran z ebenového dřeva s přední stranou pokrytou hadí kůží. Bezpražcový rákosový krk měří bezmála osmdesát centimetrů. Erhu vydává zvuk podobný lidskému hlasu a stojí na něm především melancholické písně. V současnosti se bez erhu neobejde žádný klasický čínský orchestr. Šest až deset hráčů tu s erhu sehrává obdobnou roli jako housle v západních tělesech.
Fan Weiqing doprovodí Yu Hongmei na šestnácti i více strunnou citeru guzcheng a Liu Yuening na čtyřstrunnou loutnu pipa , což jsou jedny z nejstarších čínských hudebních nástrojů, k jejichž zvládnutí je třeba speciálních technik.
Čtveřici účastníků Etnomaratonu uzavře bulharský mužský sbor Yulangelo s prastarými byzantskými liturgickými zpěvy a tradičními bulharskými písněmi.
