V roce 1934 se v Karlových Varech narodil německému tatínkovi a židovské mamince chlapec. Na tu dobu vražedná kombinace národností obou rodičů a protifašistické otcovo smýšlení donutily rodinu v roce 1938 utéct před Hitlerem do Švédska. Malý Georg bohužel brzy zapomněl češtinu, kterou také vedle němčiny v nejútlejším věku mluvil, ale s Českou republikou a kulturou se cítí být stále spojen. Dnes slavný jazzman a hudební skladatel přiznává, že zatímco se dříve svým původem příliš nezabýval, nyní o něm často uvažuje.
Přirozená muzikálnost jej ve Stockholmu dovedla na známou hudební školu Adolfa Fredrikse, v osmi letech začal hrát na housle a v 15 na basu. Brzy se ocitl mezi předními švédskými jazzmany, na velkých pódiích i v nahrávacích studiích. Od slavného Larse Gullina se přiučil komponování, jeho dlouholetým hudebním partnerem se stal výtečný saxofonista Arne Domnerus, k němuž původně mladý Georg Riedel vzhlížel jako k nedostižné modle. Velice šťastná byla i spolupráce s nadaným pianistou Janem Johanssonem, který však předčasně zahynul při autonehodě. Často spolupracoval i s další švédskou legendou, zpěvačkou Alicí Babs. S ní a s dalšími skvělými hudebníky natočil Georg Riedel několik legendárních, lze říci i průkopnických nahrávek. Nahrávka Georgie Riedla s Janem Johanssonem s názvem Jazz pa svenska (Jazz po švédsku), čerpající ze studnice švédského folklóru, v podstatě založila nový směr švédského jazzu a pronikla do celého světa. Riedlův a Johanssonův nový jazzový trend svojí hloubkou, prostotou a nádhernou melodičností oslovil jazzovou Evropu a způsobil u mnohých jazzmanů v 60. letech návrat k folklórním kořenům.
Jméno Georga Riedla najdeme i ve společnosti nejslavnějších amerických jazzmanů, jako například Stana Getze, Erica Dolphyho, Dizzy Gillespyho či Bennyho Cartera, je také autorem některých aranží pro orchestr Duke Ellingtona, který ve Švédsku vícekrát hrál. Seznam jazzových opusů, které Riedel zkomponoval, je velice dlouhý. Svojí hudbou doprovodil na 60 filmů. K jeho nejznámějším melodiím patří kupodivu ty, které složil k dětským filmům podle scénářů slavné švédské spisovatelky Astrid Lindgren. Sami si možná vzpomenete na chytlavý motiv k Pipi Dlouhé punčoše. Riedlovy melodie z těchto filmů jsou nejen proslulé, ale především krásné, hravé, dobře zapamatovatelné, stejně jako spousta jeho další jazzové tvorby pro děti včetně jazzových muzikálů.(A psát jazz pro děti, to hned tak někdo nedělá a neumí!) Ty nejpopulárnější písničky umí zabroukat každý Švéd. A když se k nim dostane český posluchač, s překvapením v nich uslyší i melodiku českých lidových popěvků.
Tvorba Georga Riedla u nás bohužel není tak běžně známá, ačkoli by si to svou kvalitou, významem, ale i místem narození tohoto vynikajícího jazzmana zasloužila. Tento sloupek vznikl právě proto, abychom to alespoň trochu napravili. Příští rok k tomu bude dobrou příležitostí. Vždyť právě i film o Pipi punčochaté (1969) s Riedlovými melodiemi přináší radost již téměř 40 let a vyrostli jsme s ním i mnozí z nás. Navíc napřesrok skladatel oslaví své 75. narozeniny, a tak doufejme, že i Karlovy Vary najdou příležitost oslavit je s ním.