Vydat desku po dlouhé mateřské odmlce a nemít možnost jí koncertně představit. To je situace, ve které se ocitla jedna z nejuznávanějších jazzových zpěvaček jménem Gretchen Parlato. Vedle obrovského množství ocenění má tato americká vokalistka na kontě i široké spektrum spoluprací, a právě proto byla zvyklá intenzivně koncertovat. Nejen o zvládání této situace, ale především vzniku nového alba Flor bude následující rozhovor, ve kterém došlo na její osobitou práci s hlasem, jógu nebo Davida Bowieho.
Jak zvládáte aktuální období? Musí to být jistě velice podivný pocit nemít po tak dlouhé odmlce možnost vyrazit na turné a koncertně podpořit nové album. Teď to opravdu není sranda. Život každého umělce je úzce spojený s jeho fanoušky a ten osobní kontakt mi opravdu moc chybí. Už je to přes rok a já bych tak ráda zase cítila energii mezi námi muzikanty na pódiu a publikem. Na druhou stranu, dle možností jsem si to nějak vnitřně nastavila, abych to nějak přežila. Věnuju se věcem, jak přicházejí. Nastavím si Zoom, popovídám si s novinářem a pak jdu třeba učit (smích). Snažím se nabízet světu to, co zrovna můžu. Ať už v rámci nejrůznějších vokálních masterclasses, nebo i nějakých online živých vystoupení z našeho domu. Upřímně doufám, že se ještě tento rok vrátíme k živým koncertům. Naše bezpečí a zdraví budou i nadále prioritou, ale nepochybuju, že se situace brzy obrátí k lepšímu.
Jaké jsou vaše dojmy z online výuky? Nedávno se mi svěřovali muzikanti, kteří učí online, že to mají jakožto bubeníci nebo klavíristé velice těžké. Jen tak nemůžou vzít žákovi ruku a pomoct mu zahrát to, co by měli. Pokud má žák kvalitní vybavení pro přenos zvuku a obrazu, domnívám se, že to u zpěvu není tak hrozné. To máte pravdu. Je to v rámci možností akceptovatelné. Ani mě nenapadlo, jak to asi mají těžké lektoři hudebních nástrojů. Pokud máme slušné spojení, tak si můžeme zpívat online. Samozřejmě, pokud se mi na hodinu připojí profesionál ze studia, pak je ta vzdálenost mezi námi irelevantní. Většina mých studentů je tak někde mezi, takže si nestěžuju (smích). Celou tuto situaci celkem slušně snáší i můj manžel Mark, protože jsme si zařídili studio doma. Kromě výuky tak můžeme v klidu skládat a nahrávat. Je to úžasné, když jsme soběstační.
Aktuální album Flor je vaše první po mateřské pauze. Vzniklo především díky spolupráci s kytaristou jménem Marcel Camargo, se kterým se, pokud se nepletu, znáte už řadu let i díky projektu Brazil You Never Heard. Přesně tak. Známe se už od školy, protože jsme oba studovali etnomuzikologii na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Byl mi velkou inspirací při pochopení brazilské hudby. Vyrůstal v São Paulu. Začali jsme spolu velice rychle hrát a přidala jsem se i k jeho zmíněnému projektu, což byl početný ansámbl. Ale zrovna se mi narodil syn a já cítila, že se potřebuji zcela zaměřit na rodinu. Po několika letech jsem se postupně k vystupování vracela a brazilská hudba mi byla vždy velmi blízká. Spojila jsem se proto s Marcelem, který na této desce zaujal roli kreativního ředitele. Stejně tak mi, jak ráda říkám, dovolil ukrást několik členů jeho souboru (smích). K mé kapele se přidal perkusista Léo Costa a violoncellista Artyom Manukyan, který na tento nástroj hravě zvládl i basové party. Mnohé skladby začaly vznikat už před lety. Například úvodní É Preciso Perdoar stojí čistě na Marcelových aranžích. Hodně podobný příběh má i Rosa, kterou už hrál se svým souborem, ale my jsme trochu upravili aranže a přidali violoncello. Je to mírně otřepaná fráze, ale tímhle je celý ten kruh uzavřen. Deska obsahuje celé spektrum stylů, ale stejně tak jsem se mohla vypsat ze všech pocitů, ať už pozitivních nebo negativních, které jsem potřebovala zpracovat v době mateřství.
V mnoha dřívějších rozhovorech jste zmínila, hlavně v období alba The Lost And Found, že vám byly jóga a meditace velkými oporami. Platí to i dnes? Jóga hraje důležitou roli v mém životě pořádnou řádku let a objevila jsem ji ještě před meditací. Hodně za to může můj otec, který se o to zajímal. Tehdy byly jedinými zdroji VHS kazety (smích). Když jsem se na to pak vrhla já sama, už se pomalu začaly rodit studia a pořádat lekce. S určitou dávkou praxe jsem začala cvičit i doma. Meditaci jsem začala objevovat až díky některým učitelům, kteří prvky dechových cvičení začali aplikovat na začátek nebo konec lekce. Jsem ráda, že i Marca tyhle věci zajímají, a proto když vstaneme, což je hodně brzy, třeba ve čtyři, tak oba cvičíme.
Wow. (smích) Já vím. Kdybyste mi to řekl před nějakými deseti lety, tak bych to nechápala. Tehdy bych se v tuhle dobu budila, jen pokud bych ráno spěchala na letadlo (smích). Pokud nechcete přijít o čas s rodinou, je fajn si přivstat a mít brzké ráno jen pro sebe. Když člověk opravdu nestíhá, tak stačí i deset nebo i pět minut. Pár dobrých dechů pořád dělá zázraky a pomohlo mi to jak psychicky, tak kariérně. Jakožto vokalistka chápu obrovský význam studia dechu, ale i podvědomí.
V úvodu jste zmínila, že občas realizujete nějaké menší live vystoupení doma. Plánujete i nějaký oficiální stream? Zrovna teď situace v Los Angeles vypadá tak, že by to bylo výhledově možné, když dodržíme veškerá zdravotní opatření. Intenzivně to řešíme a moc rádi bychom s vámi sdíleli naší hudbu. Na Instagramu mám nějaká kratší videa s ostatními členy, kde si povídáme o nové desce, ale rádi bychom co nejdřív nabídli i nějaký pořádný stream.
Toto je zkrácená verze, kompletní text k dispozici v HARMONII V/2021.
