Štěpánka Balcarová – trubka, Luboš Soukup – sopránsaxofon, tenorsaxofon, Vít Křišťan – klavír, Max Mucha – kontrabas, Grzegorz Masłowski – bicí, David Dorůžka – kytara. Nahráno: Sono Records, 2011. Vydáno: 2012. TT: 56:14. 1 CD Animal Music ANI 031-2.
A neuvěřitelné stalo se skutkem, jak mudroval hrdina Hrabalova románu: česko-polské kvinteto Inner Spaces zrozené roku 2009 a rozprchlé po krakovských studiích za vzděláváním a zkušenostmi po Evropě se dokázalo nadále sjíždět ke společné práci. V čase mezi vydáním debutu v podobě přílohy březnového čísla 2011 časopisu Jazz Forum a novinkou Light Year se česká část kvinteta, kapelnice Štěpánka Balcarová , Luboš Soukup a Vít Křišťan , přiřadila k významným osobnostem mladé jazzové generace. Všichni se stali vyhledávanými sólisty, Soukup s Křišťanem také kapelníky vlastních formací. K červencovému studiovému setkání roku 2012 si kvinteto přizvalo o málo staršího, zato dlouhodobě ceněného sólistu a skladatele, dnes už také pedagoga působícího po celé Evropě, kytaristu Davida Dorůžku . Soukup s Křišťanem se mezitím rovněž stali ceněnými autory.
Nové album oproti debutu nutí k pozornějšímu naslouchání drobným nápadům, neboť právě ty dělají z dobré muziky skvělou. Inner Spaces jsou kapela muzikálně silných osobností zasluhující si náležitou rytmiku. Tento úkol polská frakce skupiny, kontrabasista Max Mucha a bubeník Grzegorz Masłowski , plní dokonale: zaposloucháme-li se do jejich hry a nevnímáme-li rytmus jen první signální, uslyšíme, jak zejména Masłowski pozorně reaguje na hru sólistů; tak, jak určili směřování činnosti rytmiky v dávných časech bubeník Paul Motian s basistou Scottem LaFaro. Štěpánka Balcarová patří k trumpetistům baladického typu, svá sóla tvoří zpěvnými linkami, v tomto duchu také píše vlastní věci. Na nové album však vybrala jen dvě, titulní Light Year a H.F.L. (Higher Form of Love) . Obě spojuje podobná nálada – zasněnost daná tóny trubky. Pro H.F.L. si kapela zaranžovala nádherné duo Soukupova saxofonu se sordinovanou trubkou Balcarové hrající jednoduchou chytlavou variaci tématu. Důležitou úlohu zde hraje takt udávaný basovou klapkou Křišťanem.
Autorsky zaplnil Křišťan album z celé třetiny. Rytmicky výrazná je Mondays Mystery s rozhodující úlohou klavíru a důraznou basovou linkou Maxe Muchy. Pouhou minutu a půl trvající Phei I. se vyznačuje úvodním duetem tenorsaxofonu s trubkou bez kapely a těch padesát vteřin, než se rytmika kapely přidá, patří k nejsilnějším chvílím nahrávky. Tímto miniopusem začíná série tří Křišťanových skladeb pokračující Christmas Fairy Tale s vypravěčským sólem Soukupova tenorsaxofonu decentně podporovaného klavírem a rytmikou a končící titulem Phei II. , tentokrát dvouminutovým. Ten mile připomíná existenci hudby označované jako jazzová avantgarda. Sem bych také přiřadil Soukupovu skladbu Red . Naproti tomu jeho kompozice Hyacinthus a Far Away jsou mnohem více zahleděny do sebe a platí to také o přímo „hitově“ libozvučném krátkém tématu Silence , který předchází již zmíněnému rytmicky živému provedení Mondays Mystery . David Dorůžka do repertoáru vložil něžnou Ukolébavku a jazzrockové sólo v rituálně rytmické Soukupově Yellow .
Celkovým dojmem z hudby současného Inner Spaces je návaznost na momenty, kdy se v rámci hardbopového proudu rodily avantgardněji zaměřené styly, a pozoruhodnost autorská i celkového provedení.
Body: 4 z 6
