Chris Cheek – tenor a soprán saxofon, Michał Tokaj – piano & Fender Rhodes, David Dorůžka – kytary, Lukasz Żyta – bicí, perkuse, Jaromír Honzák – kontrabas, PKF String Quartet: David Danel, Jan Adam, Stanislav Svoboda, Balázs Adorján. Nahráno: Sono Records, Nouzov, 4/2009. Vydáno 2009. TT: 50:50. 1 CD Animal Music ANI 013-2 (distribuce Panther).
Současný český jazz by pravděpodobně vypadal jinak, kdyby neměl osobnost Jaromíra Honzáka . Jako kontrabasista je členem skupin Petra Zelenky, bratrů Ebenů, Sato-San To, Face of the Bass (v minulosti i např. legendární Naima, S‘aight, Iva Bittová). Stál při zrodu jazzového oddělení Vyšší odborné školy J. Ježka, které v současnosti vede. Souvislost mezi vznikem této školy a nástupem současné mladé generace českých jazzmanů jistě není náhodná. V neposlední řadě je Honzák skladatel a leader vlastního projektu, s nímž od roku 1995 vydal čtyři alba. Pravidelně spolupracuje se zahraničními umělci jako Christian Rover, Jorge Rossy (ex Brad Mehldau trio), ale hlavně z jazzově bohatého Polska (Piotr Baron, Kuba Stankiewicz). Skrze svou hudbu a nahrávky tak posouvá český jazz na mezinárodní úroveň.
Aktuálně přichází s novinkou pod názvem Little Things – pochopitelně s mezinárodním obsazením. Partnery v rytmice mu dělá Michał Tokaj na klávesové nástroje a Lukasz Żyta u bicích – ověřená sestava z předcházejících dvou Honzákových alb. Kromě toho jsou Tokaj a Żyta jednou z nejsehranějších, a tudíž nejvyhledávanějších rytmik v Polsku. Sestavu doplňují David Dorůžka na kytaru a Američan Chris Cheek na saxofony (spolupracoval např. s Bradem Mehldauem).
Na ploše 50 minut Honzák prezentuje sedm kompozic, jednu složil David Dorůžka. Jednotlivé skladby se od sebe liší v různých aspektech, ne však natolik, aby se přetrhla niť celistvosti – na to je Honzák příliš zkušeným leaderem. Základem bývá většinou ostinátní basový anebo klavírní motiv jako doprovod rytmicky úsporné melodie. Harmonie se blíží k jednoduchosti, transparentnosti, či neprvoplánové kráse. Je prvkem, který do hudby vnáší spíš klid, než napětí. Celkově převažuje komponovaný přístup nad improvizací, jež je do formy umně včleněná. Při citlivém a empatickém výkonu kvinteta se tak rozdíl mezi těmito principy do velké míry eliminuje. Výjimkou je závěrečná The Blues of a String Hanging in the Wind , kde je naopak kontrast mezi kompozicí v duchu soudobé vážné hudby a jazzovým jazykem zvýrazněný. Honzák je z předchozích nahrávek, resp. ostatních formací známý tím, že v jazzovém kontextu neortodoxně zpracovává i mimožánrové inspirace. V tomto duchu pokračuje i na Little Things. Citlivě využívá digitální efektování akustických nástrojů, či postprodukční vrstvení zvuků. Takřka worldmusic evokující perkusivní plochy v The Cue , či delayové imprese v Bystander‘s Story jsou příjemným zvukovým bonusem k jinak skvěle hrající kapele. Nenápadný Chris Cheek, u nás nepříliš známý saxofonista, patří v Americe k prvoligovým hráčům. Jako nesmírně zkušený sideman se bez problémů přizpůsobil evropskému zvuku Honzákova kvinteta. Respektuje atmosféru kompozic, jeho sóla ctí melodičnost, lyrismus, ale ve svém zvuku nezapře i americké kořeny.
Jaromír Honzák v těchto dnech slaví padesát let. Podobenství o dobře zrajícím víně je v případě snímku Little Things na místě. Jde totiž o basistovo nejvyzrálejší CD – koncepčně i kompozičně. Je evropské nejen sestavou hudebníků, ale hlavně svým obsahem a zpracováním. Za jiných okolností by určitě aspiroval na titul české jazzové desky roku. Při aktivitách agilního vydavatelství Animal Music to však bude mít těžké. A to je pro český jazz a jeho posluchače jen a jen dobře.
Body: 4 z 6
