Paní Jana Koubková oslavila 31. října kulatiny. Úctyhodné kulatiny, dalo by se napsat. Ale nechce se tomu věřit! Vždyť jazzová, či spíše nadžánrová zpěvačka tvoří, koncertuje a vůbec žije tak mladistvě.
Uslyší-li posluchač jméno Jana Koubková, automaticky mu na mysli, málem jako synonymum, vytane slůvko jazz. Právem, vždyť paní Jana se u nás o popularizaci žánru stará od poloviny 70. let, kdy vystupovala v Jazz Sanatoriu Luďka Hulana. Leckteré Husákovo dítko se dozvědělo o existenci scatu právě díky ní.
Jana Koubková se přitom nikdy nenechala zavřít do jediné stylové přihrádky. Přijala za svůj jazz velkokapelový i komorní, bebop i swing, mainstream i free jazz, latinu i jazzrock. Krom vlastních kapel Horký dech (s Michalem Pavlíčkem), vokálního tria Hot tety či EU Band vystupovala a natáčela s Pražským big bandem Milana Svogody i Jazz Q Martina Kratochvíla. Jako host Comba FH zpívala zřejmě na první reggae nahrávce natočené a vydané na našem území: pisatel dodnes přesně ví, kde má založený ohraný singl Horký vzduch a písek (1980). Spolupracovala v projektu Panta Rhei se Slávkem Jandou. A později třeba s Českým klarinetovým kvartetem. I takto neúplně sepsáno, udivující šíře záběru, že?
Ale proč se pouze ohlížet, když opravdový umělec žije současností a vyhlíží do budoucna. Nedávno Jana Koubková sestavila nový projet Smrt standardizmu, který se „s tradičním pojetím jazzu zcela rozchází – a pokud se přeci jen nějaký standard v repertoáru objeví, bude v nestandardním provedení“. Do tria si paní Jana vybrala mladé a invenční muzikanty, kytaristu Romana Hampachera, který elektrifikovanou akustickou kytaru pomocí efektových zařízení v reálném čase vrství do několika linek, a bubeníka Jana Červenku, rozeznívajícího pestrou sbírku perkusí. Východisko? Autorské texty paní Koubkové. Žánr? Přirozený. Umanutým škatulkováním lze vypreparovat vlivy od folku po free jazz, ale proč vlastně? Jde prostě o radostnou hudební komunikaci tří nadaných osobností.
Z podobných principů vychází i program „Provokace na place“, živelná komunikace hlasu Jany Koubkové a bicích nástrojů Jana Červenky, příležitostně doplněná o perkusisty Miloše Vacíka a Alana Vitouše. Už název programu můžeme využít k připomenutí toho, co je na muzikantství Jany Koubkové nejsympatičtější: Zpěvačka celou bytostí dokazuje, že vrcholný kumšt si neprotiřečí s nadhledem, recesí, humorem.
Ani na standardy ovšem Jana Koubková nezanevřela a osobitě je interpretuje například v duu s pianistou a hráčem na oud Ondřejem Kabrnou. Samozřejmě stále funguje i Jana Koubková Quartet s Kabrnou, Červenkou a baskytaristou a violoncellistou Janem Kellerem. A dál bychom se mohli rozepisovat o hravě naučných koncertech i nahrávkách pro děti, knížkách, fejetonech, poezii…
Každý je tak mladý, jak se cítí. Dobrý jazz je věčně mladý. Lépe řečeno: Inspirovaná hudba nestárne. A Jana Koubková jednoznačně patří k nejlepším českým, nejen jazzovým zpěvačkám. Ergo…
Přidávám se k plejádě vděčných gratulantů, paní Jano. A sobecky čekám na další muziku či knížku, papuče se nepovolují.
S úctou
Tomáš S. Polívka
