Pro český jazz to může znamenat podobný zlom, jako vznik jazzového oddělení VOŠ při pražské Konzervatoři Jaroslava Ježka v roce 2003. To vychovalo novou generaci jazzových hudebníků a většina dnes vydávaných desek je s ním nějakým způsobem spojena. Pokud však jeho absolventi chtěli ve studiu jazzu pokračovat či získat univerzitní vzdělání v oboru, museli odcházet do zahraničí. Fenoménem posledních let se tak stal odliv mladých jazzmanů, většinou absolventů VOŠ, na jazzovou akademii v Katovicích (která uděluje magisterský titul), ale i do Francie, USA, Rakouska či Norska. Není tedy divu, že zpráva o schválení akreditace pro obor Jazzová interpretace na Janáčkově akademii múzických umění v Brně vzbudila v české jazzové komunitě takový rozruch: poprvé v historii je v tuzemsku možné studovat jazz na univerzitní půdě jako samostatný obor.
Prvních 7 – 8 studentů přijme škola 23. června. „V zájmu o jazzový obor je znát určitý přetlak, protože dosud tu takové studium scházelo. Proto se nám hlásí i profesionální muzikanti, kteří znalosti mají, ale chtějí jakési formální potvrzení vzdělání,“ říká garant oboru Patrik Hlavenka , kytarista známý například ze skupin Toxique či Open Sextet a absolvent magisterského oboru Jazzová kompozice a aranžování na University of Massachusetts. Že se na JAMU „něco chystá“, se proslýchalo již přes dva roky. Umělecká rada JAMU ale návrh loni nestihla projednat, a tak se jeho spuštění o rok odložilo. Nicméně i tak loni škola spustila „zkušební provoz“, kdy jazzové kurzy mohli volitelně navštěvovat studenti ostatních „vážnohudebních“ kateder.
„S myšlenkou samostatného jazzového oboru přišel Ivo Medek, současný rektor. Zabývá se improvizací v oblasti vážnohudební kompozice a svého času si uvědomoval, že jazzový obor tu citelně chybí. Tip na nás dostal zrovna v době, kdy jsme se s manželkou (Beata Hlavenková) vrátili ze studií v Americe,“ vzpomíná Hlavenka. Následovala takřka tříletá příprava osnov bakalářského cyklu, vyřizování formálních náležitostí, shánění grantů na nakoupení relevantní literatury. „Vyšli jsme z našich zkušeností z amerického Amherstu a koncepce amerických škol, ale na osnovách se podíleli i kytarista Matúš Jakabčic či Jaromír Honzák, kteří studovali v Berklee, a také trumpetista Jan Přibil a saxofonista Rostislav Fraš, kteří mají zkušenosti z Katovic.“
V podobě, kterou dal Patrik Hlavenka spolu s děkanem Vítem Spilkou dohromady, se tedy zatím počítá se specializacemi klavír, saxofon, kytara, kontrabas, bicí, trombon a trubka, přičemž na každý nástroj bude pravděpodobně přijat jen jeden student. Zatím není možné samostatně studovat jazzovou kompozici, i když s výukou kompozice a aranžování osnovy jednotlivých nástrojových specializací samozřejmě počítají. Obor se letos otevřel formálně na katedře bicích nástrojů, ale během tří let by měla v Brně vzniknout i samostatná katedra jazzové intepretace a podle děkana se uvažuje i o akreditaci magisterského studia. Mezi interními pedagogy figurují např. Kamil Slezák, Rostislav Fraš či Zdeněk Král, o ostatních pak rozhodne výběrové řízení v letních měsících.
Hlavenka uznává, že od jazzového oddělení VOŠ se osnovy na JAMU moc lišit nemusí, protože pražská škola má dobrou úroveň. Univerzitní statut však přináší výhody ve financování a v možnostech mezinárodní spolupráce. „Máme větší možnosti v podávání grantů, které bychom rádi využili k pravidelnému týdennímu hostování zahraničních jazzmanů (artist in residence). Studentům bakalářských oborů se otevírá cesta na americké a evropské jazzové školy. Mimo to chceme přímo spolupracovat s univerzitami v Grazu, Katovicích, uvažujeme o Skandinávii,“ vysvětluje Hlavenka. Zavedenou pražskou VOŠ pak Hlavenka nepovažuje za konkurenci. „Naopak. Český jazzový rybníček je tak malý, že by nemělo smysl si házet klacky pod nohy. Takže například na zmiňované artist in residence programy bychom rádi zvali i studenty VOŠ a očekáváme, že se k nám budou její absolventi i hlásit.“
Kromě symbolického významu, který alespoň bakalářský program může pro český jazz mít, může být pro jeho absolventy především odrazovým můstkem na zahraniční univerzity, což má v případě jazzu význam hlavně v USA. „Pokud vím, je mnohem snazší se v Americe dostat na navazující magisterské studium než do prvního ročníku bakaláře. Taky finanční nároky jsou tam v případě magistra mnohem menší, protože školy v tomto případě poskytují více stipendií,“ tvrdí Hlavenka.
V neposlední řadě by nový obor mohl znamenat oživení pro jazz v regionu; škola má totiž již dnes slibné plány na vybudování studentského jazzklubu v budově JAMU, chce spolupracovat s brněnskými kluby a může se opřít i o zázemí zavedeného brněnského Jazzfestu. „Tam konečně již koncem dubna vystoupilo jazzové combo složené z našich studentů, vlastně spíš klasických hráčů, ale s výbornou technikou,“ připomíná Hlavenka.
JAK TO VIDÍ… ŠTĚPÁNKA BALCAROVÁ
Trumpetistka Štěpánka Balcarová studuje jazz na univerzitě v polských Katovicích (Akademia Muzyczna im. Karola Szymanowskiego). Jak se dívá na otevření jazzového oboru na JAMU?
Uvažovala jste, že byste z jakéhokoliv důvodu z Katovic přestoupila na nově otevřený jazzový obor na JAMU? Vzhledem k tomu, že letos končím tříletý bakalářský program, zajímala jsem se spíše o to, zda by nebylo možné v Brně pokračovat v magisterské studiu. Tam se ale (jak jsem se dozvěděla) otevírá zatím pouze bakalář. Původně tam měla učit slovenská kapacita Juraj Bartoš, to bych samozřejmě neváhala, i když by mě zajímaly i učební metody jiných předních českých hráčů. Takhle zřejmě zkusím svoje štěstí u přijímacích zkoušek na magistra do Grazu.
Slyšel jsem, že někteří Češi studium v Katovicích předčasně ukončili. Je to skutečně tak? Ano. Jde o ty muzikanty, kteří v Čechách hrají s mnoha hudebními projekty a nechtěli nebo z materiálních důvodů v nich nemohli přestat hrát. Řešili to tedy častým dojížděním. To je ovšem velmi finančně a fyzicky náročné, navíc kvůli tomu často zmeškali zajímavé workshopy nebo výuku externě dojíždějícího Eda Partyky. Chápu, že se pro ně studium takto stalo neefektivní.
Co by podle vás (třeba na základě zkušenosti z Katovic) měl jazzový obor na JAMU splňovat, aby dobře navazoval např. na studium na VOŠ nebo aby se vyrovnal zahraničním jazzovým akademiím? Z doslechu vím, že na jazzovém oboru v Brně budou učit opravdu naši přední hráči a dobří pedagogové. Proto si myslím, že už je vysoká kvalita zaručena. Rozhodně bych ale podle svých zkušeností kladla velký důraz na intonaci a hraní v kapelách (i menší formace-dua, tria).
