Maciej Fortuna – trubka, efekty, Piotr Lemańczyk – kontrabas, Krzysztof Gradziuk – bicí. Nahráno: 2012, Poznaň Polsko. Vydáno 2013. TT: 55:08. 1 CD Fortuna Music 888174080475.
Nahrát desku ve výše uvedeném instrumentálním obsazení vyžaduje nejen notnou dávku odvahy, ale ještě větší porci muzikality, nástrojové suverenity a jasné umělecké vize. Ansámblů v tomto složení opravdu stále mnoho nenajdeme. Jedná se totiž o stále dosti neprobádaný a navýsost náročný umělecký terén, v němž je třeba se pohybovat obezřetně a citlivě, ale zároveň přesvědčivě a s jistotou. Napadá mě jen minimum trumpetistů, kterým se to v identickém obsazení v minulosti úspěšně podařilo. Jedním z nejvýraznějších v tomto směru je například trumpetista Cuong Vu, který se triovému formátu bez harmonického nástroje věnuje již řadu let. Ovšem jeho koncertní trio na pódiu dotváří celá škála elektrických efektů, a proto utáhnout celovečerní program je pro něj výrazně snažší než v čistě akustickém pojetí.
Polský trumpetista Maciej Fortuna , který je ve své zemi pokládán odborným tiskem za „novou naději“ polského jazzu, se tohoto náročného úkolu zhostil s překvapivou bravurou. Na jazzové scéně není ale žádným nováčkem, recenzovaná deska pod titulem At Home je již jeho v pořadí třetí triovou nahrávkou. Odchovanec vratislavské jazzové akademie ze třídy matadora polské jazzové pedagogiky Piotra Wojtasika (kolik mladých a dnes již známých polských, ale i českých a slovenských, muzikantů prošlo jeho rukama!) je ale mužem vícero schopností. Nejenže vedle hudby stihl taktéž vystudovat práva, ale z bookletu aktuální desky je patrné, že za svojí hudbou stojí téměř ve všech profesních ohledech. Je totiž jak hlavním skladatelem a interpretem, tak i producentem a vydavatelem v jedné osobě. Navíc celé album vzniklo v jeho vlastním poznaňském studiu. Zkrátka je zde zřejmá Fortunova supervize nad celým projektem. Nutno pochválit právě zvukovou stránku alba, trubka a kontrabas zde mají prostě špičkově sejmutý sound.
Fortunovy skladby oscilují mezi různými výrazovými polohami, jejichž společným jmenovatelem je výrazná a nosná melodika. Desku otevírá, ale i uzavírá (jakožto bonusový alternate take) lyrické téma For Alice . Dlouze držený a provzdušněný Fortunův tón je zde doprovázen technicky výrazným kontrabasistou Piotrem Lemańczykem . Ten zde skvěle supluje absenci harmonického nástroje vkusnými akordickými rozklady přes celý rozsah svého nástroje od spodních tónů až po čistě intonované flažolety. Hned ve druhé skladbě (agresivní groove Travel To Anhram ) se výrazněji představí i třetí člen sestavy, bubeník Krzysztof Gradziuk , známý i u nás díky své témbrově invenční hře v kapele RGG. Zde zaujme například širokou paletou doprovodných přístupů pod kontrabasovým sólem. Fortunovo sólo se skvělou technikou a rozsahem rozhodně taktéž stojí za poslech. Některé skladby (No Man’s Land , Rivendell ) svou atmosférou a především využitím delších rozvolněných freejazzových ploch odkazují na známé tvůrčí principy Tomasze Stańka. Další skladby (latina Night a flamencem okořeněná Prelude ) ale svým etnickým nádechem dávají na srozuměnou, že Fortuna není žádný jazzový purista. Deska obsahuje i drobný čtyřdílný cyklus volněji traktovaných skladeb Story In 4 Parts , ve kterém doplňuje triovou platformu hostující a témbrově neotřelá vokalistka Marta Podulka .
Aktuální Fortunovo trio hraje hudbu odvážnou a hodnou následování jak v rovině recepčně posluchačské, tak i praktické.
Body: 5 z 6
