Marcus Miller – baskytara, klávesy, piano, kytary, basklarinet, elektronika, Poogie Bell – bicí, Dean Brown – kytary, Patches Stewart – trubka, Roger Byam – saxofony, Bruse Flowers – klávesy a hosté. Vydáno 2005. TT: 72:21. 1 CD 3 Deuces Records/Dreyfus Jazz FDM 36673-2 CB 811 (distribuce 2HP Production).
Věc, která se rýsovala již na loňských koncertech hvězdného basisty, se nyní vyjevila v plném lesku. Ano, Marcus Miller vydal po čtyřech letech studiové album.
Silver Rain je postavena na osvědčené Millerově výjezdní groove formaci. V bookletu tentokrát nenajdeme tolik hostujících hudebních es jako na, podle mého názoru, klíčové M2 (2001). Bohužel zde neuslyšíme ani tolik původní autorovy tvorby jako u předchozího snímku; Miller vsadil často spíše na reinterpretace jiných – Edgara Wintera, Stevie Wondera, Ellingtona, Hendrixe, ale i Beethovena.
Nový kompakt je jistě i albem poct a vzpomínek. Kromě výše uvedených se tu v titulním tracku Silver Rain vzpomíná na Boba Marleyho, který by letos oslavil šedesátku. Kousek v duchu reggae má delší historii – Miller jej napsal pro Erica Claptona ještě v době jejich společného účinkování v All Stars formaci Legends. Skladba však byla nahrána až nyní, již bez Claptona a s žánrově padnoucím výrazem Joey Kibblea z Take 6. Zablýskne se tu i Kenny Garrett na altku. Z celku vybočující a podařené reggae jen ukazuje, jak se Miller-skladatel a producent nenechává svazovat formami. Nicméně tolik výjimečných okamžiků na desce není.
Svému aranžérskému záměru Miller přizpůsobuje některá velmi známá témata. Poprvé přináší studiový záznam Hendrixovy Power of Soul , energické kompozice, jež zazněla před dvěma lety také na královéhradeckém festivalu JGTT. Je tu funková verze rockové hymny Frankenstein Edgara Wintera ze 70. let i poněkud pateticky znějící Beethovenova původně klavírní sonáta Měsíční svit (ne každý zkousne její synkopickou interpretaci). Nepochybně za pozornost stojí další ze „standardů“, Ellingtonova Sophisticated Lady – klasika, kterou na koncertních vystoupeních Miller přednáší sólově na basklarinet. I ve studiu působí výborným dojmem, zbylé nástrojové obsazení si basista tentokrát obstaral zcela sám.
Svižné funky Girls & Boys pochází z dílny Prince (další z Davisových obdivovatelů!), původní barytonsaxofonový part však Miller transponoval pro basklarinet, melodii přirozeně hraje na baskytaru a vše jako by glosuje svým specifickým hlasem zpěvačka Macy Gray . Zhruba v polovině skladby vyniká energií bobtnající Garrettovo sólo, škoda jen, že tak krátké.
Na Silver Rain je vše, co chtějí basisté slyšet – brilantní a nezaměnitelná prstová technika, hammering i slap, aktuální příměs funku, jazzu, soulu či world music. Technická výjimečnost je tu samozřejmostí, dramaturgicky a kompozičně však koncept nikterak nad předešlými tituly nevyniká. Jednoduše: opakuje se velmi úspěšné, aniž by se hledalo nové a experimentální.
Vydavatel: Deuces Records/Dreyfus Jazz FDM/distribuce 2HP Production
Stopáž: 72:21
Nahráli: Marcus Miller – baskytara, klávesy, piano, kytary, basklarinet, elektronika, Poogie Bell – bicí, Dean Brown – kytary, Patches Stewart – trubka, Roger Byam – saxofony, Bruse Flowers – klávesy a hosté
Body: 4 z 6
