Už předchozí album Song naznačilo, že v zaměření a repertoáru vynikající interpretky jazzových standardů a scatwoman Miriam Bayle dochází k zásadní proměně. Nová deska What? dotahuje metamorfózu jak po stránce autorského přístupu, tak soundu a s ním vlastně částečně i žánru. Pro řadu posluchačů možná půjde o velké překvapení. Jedno však zůstává beze změny: muzikantské kvality a přesvědčivost zpěvačky, skladatelky, aranžérky a nyní už také textařky. Jak říká samotná Miriam, „pořád jsem to já“. Ať už využívá k emotivnímu uměleckému vyjádření jakékoliv prostředky.
Nové album What? sice nebylo v době rozhovoru ještě k dispozici, podle ukázky však přináší několik podstatných novinek. Vlastní písně jste sice měla už na svém druhém titulu Song, ale nyní je veškerý repertoár autorský? Napsala jsem si pro nové album sedm skladeb. Další tři mi poskytla moje manažerka Katka Soukupová, která už se mnou jako autorka titulní skladby Song spolupracovala i na předchozím CD. Všechny texty a aranžmá jsou moje.
Co je skryto za tak výrazným přerodem z interpretky na téměř výhradní autorku repertoáru alba, a nejen hudby, ale právě i textů? Silný zážitek, potřeba většího sebevyjádření, než umožňuje výběr a úprava písní jiných autorů? Od svých začátků jsem sice zpívala více méně jen jazzové standardy a poslouchala hlavně klasický vokální i instrumentální jazz, ale vedle toho jsem si vymýšlela vlastní melodie, skládala scénickou hudbu. Vždy mě to bavilo i těšilo a tušila jsem, že jednou budu dělat čistě svoji muziku. Myslím, že k tomu přerodu začalo docházet už dávno a přirozeně. Všechno chce svůj čas a já se ze zásady do ničeho příliš netlačím. V povědomí některých muzikantů a posluchačů koluje názor, že interpretace autorské hudby je víc než interpretace například jazzového standardu. S tím jsem se neztotožnila. I když v budoucnu půjdu vlastní cestou, jazzové standardy pro mě vždy zůstanou nádherným hudebním pokladem, ke kterému jsem vždy přistupovala s pokorou.
Všechny texty jste napsala v angličtině, třeba kvůli přirozenějšímu frázování? Nebo vás lákala i slovenština nebo čeština? Mým původním záměrem bylo natočit autorské album celé ve slovenštině. Ale je pravda, že v angličtině se mi píše i frázuje lépe. Jsem na ten jazyk zvyklá ze standardů, které kromě portugalštiny ani v jiném jazyce nejsou, nebo o tom nevím. Také jsem přitom myslela na zahraniční posluchače. Pouze jedna skladba, Spasená, je v mojí rodné řeči. Hudba i text vznikaly paralelně a spontánně mi naskakovaly věty ve slovenštině. Nechala jsem to tak a s výsledkem jsem spokojená.
V rozhovorech k předchozímu albu Song jste se zmiňovala o možnosti další spolupráce s básnířkou Mirkou Ábelovou, a to právě na slovenských textech. Mirka mi napsala text na skladbu Tango z minulého CD. A opravdu jsme přemýšlely o další spolupráci. Nakonec ovšem Mirka neměla dost času, pak porodila. Proto jsem se rozhodla, že si poradím sama. Ze začátku jsem si vůbec nevěřila, ale postupně mě psaní textů začalo ohromně bavit.
Uvádíte, že psaním anglických textů myslíte i na zahraniční posluchače. Chodí na koncerty často cizinci? Nebo máte i plány na zahraniční distribuci alba či vystupování „venku“? Turisté na koncerty chodí docela často, většinou je to půl na půl. Občas mě zvou i na vystoupení do zahraničí. Ale hlavně je v dnešní době angličtina mezinárodním jazykem, kterému rozumí snad každý. Nemluvě o sociálních sítích a YouTube, kde si vás mohou poslechnout lidé z celého světa.
Píseň What To Do?, která už je nějaký čas ke slyšení na webu, prozradila s předstihem zásadní změnu zvuku oproti předchozím nahrávkám. Je z ní slyšet především elektronika. Bude to platit pro celé album? Hudbu jsem točila sama ve svém domácím studiu v programu Logic Pro X, který obsahuje neuvěřitelné množství zvuků, nástrojů a pro mě velmi inspirujících loopů bicích a perkusí. Dá se říci, že právě to rozhodlo o elektronickém zvuku nového CD. Je úžasné, kolik možností ten program nabízí. Když jsem s ním začínala pracovat, mohla jsem se zbláznit z toho nekonečného výběru. Nejtěžší je rozhodnout se, který zvuk nástroje nebo jakou rytmickou smyčku využít, aby výsledek nezněl překombinovaně. Platí tady stará známá fráze: Méně je víc.
Toto je zkrácená verze, kompletní článek v HARMONII 4/2018 (koupit)
