Norský saxofonista Jan Garbarek, který patří k předním osobnostem současného evropského jazzu, vystoupí po několika odkladech způsobených koronavirovou pandemií 24. srpna v pražském Foru Karlín. Koncert je potvrzený včetně účasti všech hudebníků z Garbarkovy skupiny – německého klavíristy a hráče na elektrické klávesové nástroje Rainera Brüninghause, indického perkusisty a bubeníka Triloka Gurtu a baskytaristy Yuri Danielse.
Jan Garbarek bývá označován za jednu ze stylotvorných figur evropského jazzu. Jeho nahrávky pro label ECM již před půl stoletím přitáhly mezinárodní pozornost k dnes tak vlivné skandinávské scéně. Do Prahy se Jan Garbarek vrací více než půl století, byť s totalitou vynucenou pauzou. Poprvé se tu představil jako mladík v roce 1966, když na jejím prvním mezinárodním turné doprovázel zpěvačku Karin Krog. Účinkoval tehdy i na Karinině albu Jazz Moments. Mnohem později, v letech 1997 a 2010, vystoupil v Praze i v projektu s Hilliard Ensemble, prolínajícím saxofonové improvizace se středověkou vokální hudbou. V roce 2013 zahrál na Hradě v triu s kontrabasistou Miroslavem Vitoušem a bubeníkem Trilokem Gurtu.
Ve Foru Karlín zahraje spolu s Jan Garbarek Group, sestavou prověřenou dlouhými lety intuitivní souhry. Německý klavírista, hráč na elektrické klávesové nástroje, skladatel a univerzitní pedagog Rainer Brüninghaus hostoval již na Garbarkově albu Legend of the Seven Dreams (1988). Krom toho má Rainer Brüninghaus za sebou spolupráci s Carlou Bley, Garym Burtonem nebo Bobbym McFerrinem. Indický perkusista a bubeník Trilok Gurtu (též John McLaughlin či Barre Phillips) přijal v poslední dekádě roli Garbarkova dvorního koncertního bubeníka. Už dlouho předtím ale hostoval např. na Garbarkově nahrávce Visible World (1996), čímž vlastně saxofonistovi oplatil příspěvek na vlastní desku Living Magic (1990). Baskytarista Yuri Daniels, s Garbarkem spjatý také již více než deset let, se podílel mimo jiné i na koncertním albu Dresden, zaznamenaném v roce 2007.
Jan Garbarek se narodil 4. března 1947 v norském Nysenu jako syn někdejšího polského válečného zajatce a dcery norského farmáře. Po učednických 60. letech, kdy mu učarovala divokost free jazzové avantgardy a debutoval jako kapelník albem Til Vigdis (1967), postupně začal budovat vlastní styl. Lyrický, prostý disonancí, vystavěný na hypnoticky i meditativně působících dlouhých tónech, nevšedních melodiích a v neposlední řadě na práci s odmlkami a tichem. Po inspiracích pro svoje pojetí jazzu začal Garbarek pátrat nejen v evropské klasické hudbě či lidové muzice Skandinávie, ale také v muzikantských postupech pro nás exotických kultur. V Garbarkově bohaté diskografii najdeme i společné nahrávky s mezinárodními ikonami jako Keith Jarrett, Ralph Towner, John McLaughlin či Bill Frisell, nemluvě o významných skandinávských hráčích jako Terje Rypdal nebo Bobo Stenson. Officium (1993), první společná nahrávka s britským vokálním kvartetem Hilliard Ensemble, dodnes patří k umělecky i komerčně nejúspěšnějším položkám katalogu vydavatelství ECM.
