Klávesista, skladatel a producent Ondřej Pivec vydává hned dvě (spolu)autorské desky. Se zdejším projektem Greatest Hits 4000 a americkou kapelou Kennedy Administration. Navíc s Gregory Porterem nahrál vánoční album.
V Česku zrovna vyšla tvoje deska Greatest Hits 4000. Vlastně teď vyšly hned dvě moje srdcové záležitosti, i jedna americká. Už je totiž venku i deska kapely Kennedy Administration. S Kennedy přijedeme i do Česka, 9. listopadu budeme hrát v pražském Jazz Docku a o den později na festivalu Groove Brno v Sono Music Clubu spolu s Corym Henrym.
Projekt Greatest Hits 4000 měl premiéru v rámci televizního covidového koncertu JazzFestBrno on Screen a vlastně vznikl kvůli festivalu, je to tak? Když jsem po začátku covidu uvízl v Praze, doufal jsem, jako všichni, že omezení budou krátká. Bohužel nebyla. Ale Česká republika měla lockdowny v jiných obdobích než Amerika, tím pádem jsem měl pořád dost hraní. Ozývali se zdejší promotéři, ať udělám koncert, z čehož jsem měl ohromnou radost, ale neměl jsem nic jiného než Organic Quartet. Je to kapela, kterou miluju, jen jsem chtěl vyjádřit také něco trochu jiného. Najít zvuk, který by reflektoval, co mám za sebou za těch třináct let v USA. Což je úplně odlišný sound, než jakého můžeš dosáhnout v klasickém souljazzovém obsazení. Když přišla nabídka hraní od festivalu JazzFestBrno, řekl jsem si, že je to přesně ten důvod, proč dát dohromady nový projekt. Samozřejmě by byla neadekvátní spousta práce stavět skupinu jen kvůli jednomu hraní, jenže já už tušil, že koncertů nakonec odehrajeme víc. Což se naštěstí vyplnilo.
Jak moc jste záznam pro desku upravovali? Nepřidávalo a nepřehrávalo se vůbec nic, jde čistě o „živák bez lidí“. Jenom jsme vymazali některé naše výkřiky a promluvy do mikrofonů, protože jsme měli kvůli televiznímu vysílání všichni porty. Vystřihli jsme začátky nebo konce, kdy mluvím. Jednou jsem mluvil i v průběhu skladby, což jsme také dali pryč.
Projekt Greatest Hits 4000 sice vznikl jako příležitostný, ale zdá se, že o něm uvažuješ jako o stabilní kapele? Uvažuji. Po prvním hraní do televize přišly nabídky na koncerty v Jazz Docku. Museli jsme dát dohromady delší program než jen festivalový set, plné dvě hodiny hudby. Tím pádem už máme i věci, které na albu nejsou, a kdykoliv budu v Česku, rád si s touhle formací zahraju. Jednak mě to baví, jednak se mi zdá, že už jsme získali i svoje posluchače. Zatím všechny koncerty v Jazz Docku byly vyprodané.
Hrajeme bez not, pořád na sebe musíme koukat, hudba se během hraní mění. Což je věc, která mě na koncertech baví nejvíc. Když všichni vědí, co dělají a mohou s hudbou volně nakládat. Už se dobře známe a máme vychytaný systém takové znakové řeči, můžeme si naznačit, jakým směrem se vydáme. Právě tohle může oslovovat publikum, které je do muziky víc zažrané. Přitom nejde o žádný složitý jazz, ale veskrze vstřícnou taneční hudbu.
Nejkrásnější na tom je, jak vše vzniklo „samo“ a přirozeně z různých externích popudů. Což je pro mě v životě vlastně něco naprosto nového. Dříve jsem vždy nejprve něco vymyslel a pak vykonal nějaké množství práce, aby se to stalo. V případě Greatest Hits 4000 to bylo naopak. Nepřijít covid a Vilém s nabídkou, nebo kdyby kluky ta muzika tolik nebavila, nic z toho bych z vlastní iniciativy neudělal.
Co je vlastně tvým denním chlebem ve Státech, když zrovna nehraješ s Gregorym Porterem nebo Kennedy Administration? V době pandemie jsem se trochu odnaučil plánovat. Nebo přesněji, naučil jsem se být otevřený všemu. Věci dnes mají neuvěřitelně rychlý spád a často se mění. Nejdříve mi to bylo nepříjemné, protože mám rád, když tuším, co se bude v blízké budoucnosti dít, ale letošek byl skvělý rok na změnu smýšlení. Nepobyl jsem totiž na žádném místě déle než čtrnáct dnů v kuse. Vedle cestování s Porterem jsem byl i párkrát nečekaně v Praze. Ale protože šlo o čistě pracovní cesty, např. produkce s Vojtou Dykem, ani jsem to moc nikomu neříkal. A kdykoliv mám v New Yorku čas, dopadne to tak, že skončím ve studiu a něco někomu produkuji. Což je práce, která mě neskutečně baví, a začínám k ní směřovat čím dál víc. Úžasné na produkci je, že máš značný kreativní vstup, ale zároveň pomáháš na svět něčí tvorbě tak, aby zněla nejlíp, jak v danou chvíli může.
Toto je zkrácená verze, kompletní text k dispozici v HARMONII XI/2023.
