2 Narodil se v Chicagu v roce 1933, ale vyrůstal v Seatllu, kde začal svojí hudební kariéru jako trumpetista ve skupině jen o něco staršího kamaráda – Raye Charlese . V roce 1950 dostal stipendium ne Berklee, kde přes den chodil do školy a po večerech hrál v místních striptýzových klubech. O rok později vyrazil na turné do Evropy s Lionelem Hamptonem a Dizzy Gillespiem . Tady se rozhodl usadit na nějakou dobu v Pařízi, kde studoval vážnou hudbu u učitelky Igora Stravinského Nadii Boulanger . V roce 1961 se vrátil do států, aby zde jako první afroameričan nastoupil na významné místo vice presidenta u Mercury Records. Na tomto postu zůstal až do roku 1968. Během svého působení v Mercury stále pracoval jako producent a aranžér populární hudby. Největších úspěchů v té době dosáhl se zpěvačkou Lesley Gore , jejíž hity It's My Party nebo You Don't Own Me z ní udělaly idol tehdejších teenagerů. Jones se stal uznávaným jazzovým a popovým producentem s nebyčejně citlivým uchem pro současnou pop music. V následujících dvaceti letech se věnoval zejména filmové hudbě a vydávání svých vlastních alb, z nichž Sounds and Stuff Like That, The Dude a Back On the Block byly platinovými. Na svých deskách typicky propojuje všechny žánry od jazzu, rhythm&blues, fusion, funku přes rock, pop a latinu. K natáčení písniček si na svá alba zval legendy, jako byly Ella Fitzgerald nebo Sarah Vaughan, stejně jako současné hvězdy Bobbyho McFerrina, Bona z U2 nebo Phila Collinse. V roce 1984 produkoval a aranžoval album L. A. Is My Lady s Frankem Sinatrou, jež mnozí pokládají za jedno ze Sinatrových nejlepších.
Pro Jonese je důležitý kontakt s hudebníkem:“Vždy je lepší interpreta nejprve dobře poznat, je to jednodušší pro rozvoj vzájemného hudebního porozumění. Například při přípravě alba Off the Wall Michaela Jacksona jsme se rozhodli změnit jeho image. Došli jsme k závěru, že je třeba skoncovat s představou bubblegumového zpěváka a představit Michaela jako jedenadvacetiletého mladého muže.“ Při natáčení je Jones vyhlášený maximalista. Hlídá každý detail, zvukový i interpretační. Již mnoho let spolupracuje se zvukařem Brucem Swedienem , který pro Quincyho vytváří zvukový obraz nahrávek. Jak například vznikala písnička Billie Jean z Jacksonova super alba Thriller ? Jones natočil s basistou Louisem Johnsonem do čtyř stop různé basy, než byl spokojen se zvukem a na Johnsonově explozivním riffu pak postavil celou píseň. Poté nahrál několik různých bubeníků, než se rozhodl pro kombinaci živých bicích Ndugu Chanclera a automatického bubeníka. Pro konečné zjemnění nahrávky zavolal Jones saxofonistu Toma Scotta, který přidal lyrické sólo. „Byl to Quincyho nápad na poslední chvíli. Člověk si to ani nevědomil, ale bylo to takové podprahové vědomí, které dobře zapracovalo,“ vzpomíná Swedien. Tato Jonesova mimořádná dovednost přesně vystihnout, co která nahrávka potřebuje, vyhnala Thriller až na nejvyšší příčky hitparád na celém světě a udělala z něj historickou událost populární hudby 20. století.
