John Abercrombie – kytara, Robert Balzar – kontrabas, Stanislav Mácha – piano, Jiří Slavíček – bicí. Nahráno: CNSO Studio, Praha, 2007. Producenti: Miroslav Vitouš a Kateřina Rezková. Vydáno 2008. TT: 73:54. 1 CD Robert Balzar BCWD Music 98021150262 (distribuce Sony BMG).
Robert Balzar si pro své nahrávky umí najít nejen zajímavé producenty a distributory, ale také zajímavé partnery. Spolu s Johnem Abercrombiem , jedním z nejvěhlasnějších dnešních kytaristů, se u nás zatím představil jen Rudy Linka, ale tato spolupráce s Balzarovým triem skutečně vyšla.
Album Tales se odvíjí v mantinelech inteligentního post-bopového mainstreamu. Zachovává klasické schéma tématu a následujících sólových chorusů, ale nese stopy hlubšího ponoru a větší soustředěnosti v sólech i ve snaze o celkové vyznění jednotlivých nahrávek. Občas až připomíná přemýšlivější koncepci ECM nebo profil svého producenta Miroslava Vitouše , ale nikdy nenechává posluchače na pochybách, že jde také o hudbu, která ctí základní jazzové krédo: vyjadřovat nefalšované vzrušení svých tvůrců a přenášet je i na posluchače.
Z osmi originálů je autorsky Abercrombie podepsán na třech, Balzar na pěti. V zajímavosti a výraznosti nápadů drží se svým věhlasnějším kolegou krok, i když z Abercrombieho témat dýchá občas přece jen větší mezinárodní zkušenost. Úvodní Balzarovo Tale zní s téměř elegickou důstojností, kterou Abercrombie bohatě vyšperkovává jemnými třásněmi ozdob, a Slavíček od bicích bohatě koloruje nejrůznějšími zvukovými odstíny. Basové sólo se vynoří jako bludný Holanďan, od plného sytého rejstříku hlubokých tónů až k výletům do stejně znělých vyšších poloh. Následující 22 Years Ago má plynulejší charakter písničkové melodie, Portissimo nabídne po efektním doubletimovém vstupu bicích klidnější náladu. V Black Cat White Dog se Máchovo klavírní sólo rozjede až do téměř bopové výbušnosti, v níž další sóla pokračují, a závěr nabídne efektní těsnu mezi sólovými hlasy a výrazným basovým riffem. Night vyznívá ve zpěvné, mírně lyrické poloze.
Zdá se, že Abercrombieho skladby Just in Tune , Remember Hymn a Sing Song nabízejí sólistům trochu víc hudební substance: Balzar i Mácha to zejména v první z nich využijí k obsažným sólům, vyprávějícím vlastní příběhy. Remember Hymn a jediný standard alba, I Fall in Love Too Easily Sammyho Cahna, jsou v podstatě Abercrombieho sóla ve formátu, který spojuje klasickou baladu se značně širším, obzíravým pohledem dnešního jazzu.
Balzar se neprosazuje do role pana kapelníka a rovnoprávného sólisty. Ale jeho basová linka dodává každé nahrávce vzrušený puls: má dostatečně výrazný zvuk, dokonalý rytmický tah a vytváří rytmicko-melodické motivky, které jsou Abercrombieho kytaře dokonalým partnerem. Vydatně tomu napomáhají i bicí Jiřího Slavíčka zejména svou vynalézavostí ve zvukové a rytmické koloristice: tak aktivní a cílevědomou práci bicích neslyšíme na našich nahrávkách příliš často. A piano Stanislava Máchy je v tomto seskupení důstojným spoluhráčem, schopným přizpůsobení i vlastního výrazu.
Příjemná připomínka, že i jazz, setrvávající ve své nejvlastnější tradici – a současně ji také o něco rozšiřující – stále žije, a že se na něm mohou spolu se světovými hvězdami rovnoprávně podílet i naši muzikanti.
Body: 4 z 6
