Robert Balzar – kontrabas, Stanislav Mácha – piano, Jiří Slavíček – bicí. Vydáno 2005. TT: 54:41. 1 CD Columbia/Sony Music 519880 2 (Sony BMG).
Trio Roberta Balzara (1962) je mezi širším publikem známo spoluprací s těmi nejzajímavějšími současnými českými vokalisty: Yvonne Sanchez a Danem Bártou. Nadešel čas osvěžit vlastní tvorbu a vydat autorské album.
Nelze si nevšimnout, že Balzar je na tuzemském jazzovém kolbišti už dostatečně dlouho, aby se rozhodl pro správnější variantu sebeprezentace – neexhibovat, neoslňovat, a místo toho oddaně sloužit společné věci. Ta přece stojí za to: mít dokonale vyvážené, dlouhodobě sehrané a citlivě reagující trio, které zajímavým způsobem přejímá americké standardy (úvodní On Green Dolphin Street , lehce přerytmizované téma Johna Coltranea Moment's Notice a do houpavých pěti čtvrtek napasovanou půvabnou písničku East of the Sun ) a staví proti nim vysoce kvalitní tvorbu svého leadera, jež je bez nadsázky souměřitelná.
Smyčcem hrané dlouhé tóny v Lady Behind The Window navodí konejšivou náladu, vystřídanou pak osminově cítěnou, lehounce plynoucí La Tendernesse , aby tento autorský trojblok uzavřela jedna z nejkrásnějších balad domácího původu, Always. Podobný klid má i ústřední skladba disku, druhá nejdelší a zcela případně na černé klávesy zaměřená Night . Pátá z Balzarových kompozic, Ben-In-Jam (Benjamin), není žádným bezuzdným jamováním, které by vyplnilo zbytek času. Patří do skupiny slovních hříček, zde bezpochyby s přímou vazbou na privátní zázemí, jak čteme v závěrečném díkůvzdání basisty a skladatele. Jako bonbonek pak slyšíme závěrečné sólové ozvěny Rodrigova Concierta de Aranjuez , neokázalou a veskrze milou tečku za společným muzicírováním.
Nedostatek jakýchkoliv informací o okolnostech nahrávání (proběhlo ve dvou únorových dnech roku 2005 ve Varšavě!) je u Balzara už tradiční a je plně vyvážen hudební náplní, pro kterou stojí za to se po desce Overnight poohlédnout. Již dosti slov chvály bylo řečeno a napsáno o Robertových spoluhráčích, avšak v tomto výčtu důvodů, proč desku mít a protáčet opakovaně, nemůže chybět alespoň zmínka, že vynalézavým, pestře a promyšleně hrajícím pianistou je Stanislav Mácha . Jiří Slavíček pak dle potřeby parádně táhne nebo, a to je mnohem větší umění, delikátně a s citem sólisty doprovází. Oceňuji též promyšlený rozvrh tónin, napomáhající kontrastnímu působení jednotlivých kusů.
Provázely-li předchozí dvojdisk Alone vedle vřelého přijetí i určité nejasnosti se zařazením do hlasování, máme zde o pět let později jasného kandidáta na jazzovou nahrávku roku.
Vydavatel: Columbia/Sony Music/Sony BMG
Stopáž: 54:41
Nahráli: Robert Balzar – kontrabas, Stanislav Mácha – piano, Jiří Slavíček – bicí
Body: 6 z 6 – tip Harmonie
