Stacey Kent – zpěv, kytara, Jim Tomlinson – tenor a soprán saxofon, perkuse, Graham Harvey – piano, Fender Rhodes, Jeremy Brown – kontrabas, Matt Skelton – bicí, perkuse. Nahráno: živě, 30. – 31. 5. 2011 La Cigale, Paříž. Vydáno: 2011. TT: 64:58. 1 CD Blue Note 5099968093228.
Skromně působící zpěvačka Stacey Kent se nenápadně za pár let stala jednou z nejtřpytivějších hvězd jazzového vokálu. Kent, původem Američanka, přijela do Evropy studovat francouzskou literaturu. Později se usadila v Londýně, kde rozjela svou pěveckou kariéru. Dnes má za sebou více než desítku alb, včetně úspěšného Breakfast on the Morning Tram , které bylo i nominováno na Grammy 2009 v kategorii vokální jazz. Skladby ze zmiňované desky tvoří kostru aktuální živé nahrávky Dreamer in Concert . Hned úvodní Rodgersův standard It Might As Well Be String dobře ilustruje, v jakém duchu se ponese zbývající hodinka. Od prvních vteřin zaujme „evansovský“ lyrismus klavíristy Grahama Harveyho . V komorním dialogu s pianem vynikne sametová barva, čistá intonace, a hlavně brilantní frázování vokálu. Později se připojí gentlemansky hrající rytmika v brazilském pulsu. Kořením je saxofonové sólo Jima Tomlinsona , jehož kultivovaný tón se elegantně doplňuje s vokálem Stacey Kent. Není divu, vždyť jsou manželé. Právě Tomlinson dává kapele velmi osobitý rukopis. Jeho obrovskou úctu k tradici lze slyšet například ve dvou Jobimových skladbách – Corqovado a Waters of March . K saxofonovým partům zde přistupuje s precizností uměleckého restaurátora. To vše může budit dojem, že hudební svět Stacey Kent je poněkud staromilský. Šarm, jaký z jejího projevu vychází, je ale odzbrojující. Při poslechu alba se zdá až neuvěřitelné, že jde o živou nahrávku. To, jak Kent zpívá, jak kapela hraje a doprovází, se po technické i výrazové stránce blíží dokonalosti. K tomuto pocitu přispívá i zvuk: dojem komornosti či blízkosti vyplývající z detailně zaznamenaných nástrojů a zpěvu „narušuje“ jen potlesk ve velkém pařížském sále.
Swingující vokální jazz, s občasným přesahem do bossa novy a v easy-listening náladě je pole, na kterém (komerčně) dominuje zejména Diana Krall. U navoněné produkce Krall je však jaksi cítit křečovitá snaha o dokonalost, zatímco Stacey Kent k ní přirozeně inklinuje. Navíc, z hudby Stacey Kent vyzařuje lidskost, upřímnost, uvěřitelnost. Dreamer in Concert je toho „živým“ důkazem.
Body: 5 z 6
