Yvonne Sanchez – zpěv, Roman Vícha – bicí, Jan Jakubec – basa, Jiří Nedoma – piano, Viliam Béreš – piano, Fender rhodes piano, Rasťo Uhrík – kontrabas, Lukáš Martinek – el. kytara, Martin Novák – bicí, Pedro Tagliani, Jonathan Ramirez – ak. kytary, a další. Nahráno: Polsko, ČR, 2007. Vydáno 2008. TT: 50:07. 1 CD Warner Music 5051 – 8650 – 10128.
Šest let trvalo jazzové zpěvačce s polsko-kubánskými kořeny Yvonne Sanchez , než vydala svou další desku, na které by dokázala svou schopnost namíchat typickou horkokrevnost brazilské bossa novy s groove-rockovými fúzemi. Na dlouho připravovaném albu My Garden demonstruje, jak velký skok od svého debutu udělala a nakolik se během aktivního působení, nejen na pražské klubové scéně, koncertováním zdokonalila.
Z alba Invitation (2002), na kterém účinkovalo ještě Robert Balzar Trio, nezbylo ani jedno hudební semínko. Klasické jazzové standardy a balady vystřídaly latinské rytmy v jazzovějších úpravách a původně komornější obsazení se rozrostlo v pěknou řádku muzikantů a příležitostných hostů. Během koncertování například s projektem Brazilian Mood měla zpěvačka dostatečný časový prostor, aby se mohla plně zorientovat a zakotvit v latinskoamerickém stylu, vylepšovat intonaci a jazzový drive a nasbírat sebevědomější hudební výraz. Tohle všechno se na nové desce naplno odráží.
Sanchez je tentokrát autorkou či spoluautorkou všech skladeb a její vnitřní ztotožnění s nimi je v auditivním projevu důvěryhodnější. Hned v Just For Us nelze nevycítit latinskoamerický podklad v jazzovější performanci, kterou stvrzují vyhrávky Viliama Béreše na fender piano a Stana Cherednika na saxofon. Voa Voa , první na veřejnost vypuštěný singl, je na albu jedinou portugalsky zpívanou bossa novou, jejíž typicky podkladové klavírní paralely citlivě vytváří Stanislav Mácha . Paradoxně největší hitový potenciál má Sunshine , přestože oproti ostatním skladbám nejeví známky prokombinovanějšího aranžmá a je založena pouze na suchém střídání dvou písňových dílů, při kterých vokálně asistuje Grzegorz Karnas . Mezi balady Pieces , Under the Moon And the Sky , The Song a Dito`s Lullaby je vklíněna tanečnější Rainbow s backgroundovými hammondkami Ondřeje Pivce , který se přihlásí o slovo i krátkým sólovým vstupem. Učesanost a zvuková vyrovnanost hudebních projevů, doprovázející celou nahrávku, je ovšem v tomto, v pořadí druhém hybnějším kousku spíše na úkor zamýšlené tanečnější efektivity.
Celkové baladické vyznění snímku vykompenzovávají sladkobolné příběhy s nečekanými zvraty – „it started oh so gently, with the roses and the wine, but now my glass is empty and the roses old and dry“ – metaforický úvod v Roses je funkově vygradován a ve finále překryt rockovou kytarou Lukáše Martinka , jinde se o optimističtější převrat postarají harmonické modulace (Meu Jardim ). Právě u poslední kompozice Meu Jardim těžko uvěříte, že místem nahrávky se nestala přeplněná a neustále živá brazilská ulice, nýbrž studio ve vesnici Svárov. Sametový Sanchezin hlas se nevystavuje do popředí, ale je mezi nástroji rovnocennou složkou. Přestože celé album tepe jazzovými žílami, vokální exhibice neočekávejte, naopak ty instrumentální v určitých segmentech ano.
Perfekcionismus zpěvačky přináší chvályhodné plody. Při nahrávání se obklopila více než třiceti profesionálními jazzmany a natočila desku, která nemá na českém jazzovém písečku srovnatelné konkurence. Když svůj zdravě pochytaný hudební bronz předvede publiku na živo, zvuk a celková atmosféra snímku se bohužel vytratí. Sofistikované detaily, které deska obsahuje, tvoří kompaktní celek, ale ke koncertní dokonalosti bude potřeba trochu jiný recept.
Body: 5 z 6
