Už po 49. uspořádal Český rozhlas mezinárodní soutěž mladých hudebníků Concertino Praga; tentokrát pro komorní soubory. Zakončení soutěže, která stojí na principu posuzování zaslaných audio nahrávek, bylo tradiční – nejdříve koncert laureátů v pražském Rudolfinu a potom série koncertů v jižních Čechách: 23. 6. – zámek v Bechyni, 24. 6. – Městské divadlo v Třeboni, 25. 6. – Koncertní síň Otakara Jeremiáše v Českých Budějovicích a 26. 6. – zámek v Jindřichově Hradci.
Nevím, jestli to je letošním komorním zaměřením, ale v minulosti jsem slyšel často umělecky zajímavější a zralejší výkony. Tento ročník byl, viděno prizmatem pražského koncertu, dobrý, ale nijak výjimečný. Vlastně výjimečný přece jen byl – hlavní ceny v oborech duo i trio získaly české talentované formace, dlužno dodat, že právem!
Ve Dvořákově síni Rudolfina se 19. 6. představilo pět seskupení. Večer zahájilo trio Matyáš Houf (barokní flétna), Dominik Velek (violoncello), Anna Mimrová (cembalo). Hráli sice hudbu 1. poloviny 18. století (Paolo Benedetto Bellinzani: Sonáta d moll, č. 12), ale moc stylové to nebylo a co se týká virtuozity, tlačili „na pilu“ tak mocně, že bylo chyb na držitele 2. ceny až příliš. Opět se ukázalo, že hodnotit někoho virtuálně jen na základě nahrávky může být ošidné. Živá realita nahrávku buďto potvrdí nebo poníží… Lepší dojem zanechalo zajímavé duo flétna – hoboj (Charlotte Kuffer – Max Vogler), jež si však bohužel vybralo ukázku průměrné produkce 2. poloviny 18. století, Duo op. 38 Franze Antona Hoffmeistera, líbivou haus musik. Technicky to však bylo velmi dobré, na čestné uznání možná až příliš dobré☺. Škoda že nebyli ve své volbě odvážnější… Čestné uznání získalo i bulharské trio Bogdana Burin, Kalina Mincheva – housle, Michaela Petrova (klavír). Sympaticky zvolily hudbu Bohuslava Martinů, dvě věty ze Sonatiny. Sice občas trochu zápasily s rytmem, ale odvaha zaslouží uznání.
Uznání se zvláštním názvem „Cena za jedinečnou muzikálnost, charakteristický a vyzrálý přednes“ dostali violoncellista Vilém Vlček s klavíristou Ondřejem Zavadilem. U pana Vlčka to rozhodně platí a byl pro mě i přes občasné intonační výkyvy a ne vždy dobré vedení melodie příjemným objevem, hlavně pak barevně bohatým tónem a emočním vkladem. Pan Zavadil předvedl v první větě z Prokofjevovy Violoncellové sonáty op. 119 „jedinečné muzikálnosti“ a „vyzrálého přednesu“ podstatně méně. (Domyšleno do důsledku – nutně mě napadá, že v tom případě držitelé prvních cen musejí být na tom v tomto směru hůře.)
První ceny Concertina Praga 2015 jsou určitě ve správných rukou. České trio Filip Zaykov (housle), Adam Riethof (klarinet) a Martin Chudada (klavír) odvážně zvolilo postromantické Trio Gian Carla Menottiho. Stylovou směsici dobře rozklíčovalo, dobře nastudovalo a až na maličkosti dobře zahrálo. Hodně mě zaujal houslista a sympaticky zvládl ošidný part drobný pianista, údajně žák Ivo Kahánka.
Provedení Griegovy Houslové sonáty G dur č. 2, op. 13, bylo vzhledem k teenagerovskému věku interpretů, vítězů oboru Duo, zralé, usazené a muzikální. Larisa Palochová má zatím užší tón (možná je to dáno i kvalitou houslí), nemá vždy ostrou intonaci a musí na sobě ještě hodně pracovat, ale má předpoklady stát se výbornou komorní nebo orchestrální hráčkou. Matyáš Novák, kterého znáte z HARMONIE (viz červen 2015), je výborným komorním hráčem už nyní, má více osobitosti, technické jistoty a citu pro správné vedení melodie. Navíc má největší devízu doprovazeče – empatii. Kromě první ceny v oboru DUO dostali Cenu Heleny Karáskové za absolutní vítězství.
Nejzajímavějšími hudebníky laureátského koncertu byli v mých uších Matyáš Novák, Vilém Vlček a Filip Zaykov. Český rozhlas už vyhlásil (atraktivní) obory pro 50. ročník: klavír, housle, violoncello, kytara (info: www.concertinopraga.cz). Příští rok bude zahraniční konkurence určitě těžší a ostřejší!
