Rok se sešel s rokem, stojíme na prahu letní hudební sezony. V Praze jí už řadu let dominují Letní slavnosti staré hudby, v jižních Čechách je možné starší hudbu poslouchat na koncertech domácích a cizích lektorů prachatické letní školy, na Moravě na holešovských a valtických interpretačních kursech i na znojemském hudebním festivalu, který letos v červenci uvede scénickou verzi Monteverdiho Combattimenta ; na východě Čech se bude konat Theatrum Kuks. V květnu a červnu předcházely těmto akcím koncerty Barokních podvečerů, Festivalového cyklu Musicy Florey, Hvězd barokní opery, Hudebního mostu Praha–Drážďany a brněnských Hudebních lahůdek, večery, věnované staré hudbě na Pražském jaru a představení Myslivečkovy Olimpiade ve Stavovském divadle; Concentus Moraviae se letos v dramaturgii Václava Lukse zaměřil na italskou hudební tvorbu několika století. V září k prázdninové hostině naservírují dezert Haydnovy hudební slavnosti (v centru pozornosti tu budou Jan Křtitel Vaňhal, Vojtěch Jírovec a John Dowland) a českokrumlovský Festival barokních umění, s novodobou premiérou Porporovy opery Siface , kterou připravil soubor Hofmusici (v Praze byla uvedena v květnu). Mezitím proběhne celá řada jiných domácích uměleckých podniků tohoto druhu; vyjmenovat je na tomto místě není možné, pozornost by si zasluhovaly všechny.
Shrnuto stručně: země, ve které zastánci nových interpretačních trendů sváděli hluboko do 90. let minulého století úporný boj s establishmentem o to, jestli má historicky poučené provádění starší hudby nárok na místo pod českým sluncem, je dnes jednou z nejvýznamnějších světových bašt moderních názorů na provozování „early music“. Letní slavnosti staré hudby se v roce 2013 odehrají v duchu římské renesance a baroka. Z nejprestižnějších festivalů jim je letos tematicky nejblíž York Early Music Festival (5. – 13. 7.), zaměřený na hudební Řím od středověku až po Händela. Programová těžiště bude mít dvě – Arcangela Corelliho jako jednoho z nejvýznamnějších autorů instrumentální hudby všech dob a Johna Dowlanda; festival se zaměří na jeho písňovou tvorbu a skladby pro loutnu. Na italskou hudbu, Vivaldiho především, se orientoval také londýnský Lufthansa Festival of Baroque Music (10. – 18. 5.); na programu byli i Händel a Purcell. Händel patří tradičně k základnímu repertoáru amerického Boston Early Music Festival (9. – 16. 6.) – jeho skladby tu letos zpívala mimo jiné Roberta Invernizzi, která v Praze nedávno vystoupila v rámci cyklu Hvězdy barokní opery. V tomto roce tu samozřejmě nemohl chybět John Dowland; objevili se tu také Mozart i Bach, irská harfa figurovala vedle Hesperionu XXI, Tragicomedia, vedená Stevenem Stubbsem, vedle nizozemské Royal Wind Music, řízené Paulem Leenhoutsem (kdysi členem Amsterdam Loeki Stardust Quartet; oba soubory jsme slyšeli i u nás). Barcelonský Festival de Musica antiga začal už v únoru, končí v červenci; repertoárově sahá v tomto roce od středověku až po současnost, slyšet je tu možné právě tak Jordi Savalla jako Joyce DiDonato. S koncem léta přijde na řadu Festival Oude Muziek Utrecht (22. 8. – 1. 9.), který připomene tři sta let od uzavření Utrechtského míru. Pro Nizozemí typicky věnuje velkou pozornost renesanční hudbě (rezidenčním umělcem je letos umělecký vedoucí Huelgas Ensemble Paul van Nevel), festivalový repertoár sahá od středověku až po barok. Během deseti dní se tu bude konat přes sto dvacet akcí, včetně vystoupení mladých umělců („Festival Fringe“), veletrhu kopií historických nástrojů, přednášek, rozhlasových přenosů, workshopů i barokních banketů. Berliner Tage für alte Musik (6. – 8. 9.) se letos koncentrují na renesanční a barokní tvorbu; ani v Berlíně nebude scházet římské téma (concerti grossi Arcangela Corelliho a Georga Muffata) – a i tady zazní tvorba Johna Dowlanda. „Stroj na výrobu snů“ francouzského Festival de musique ancienne d’Ambronay (13. 9. – 6. 10.) nabídne návštěvníkům Monteverdiho Orfea a Mariánské nešpory , Vivaldiho Tita Manlia , hudbu inspirovanou orientem a řadu zvučných jmen – William Christie, Hervé Niquet, Christophe Rousset, Paul McCreesh, Jordi Savall, René Jacobs, Philippe Jaroussky…
A jak si vedou naši nejbližší sousedé? Bratislavské Dni starej hudby (4. – 14. 6.) se zaměřily na 40. výročí založení světoznámé Musicy aeterny a na klávesové nástroje. Posluchači měli možnost slyšet kladívkové klavíry, cembalo, klavichord, varhany i středověké organetto, na festivalových pódiích se vystřídala řada výtečných umělců a souborů (Miklos Spányi, Ronald Brautigam, Guillermo Pérez, Viviana Sofronitsky a Paul McNulty s kopií Lisztova klavíru značky Boisselet, Ensemble Inégal s Petrou Matějovou a jedinečným programem „Le Salon 1850“, sestaveným z romantické hudby pro klavír a harmonium). Je na co se těšit: navzdory veškerým nepřízním času, který prožíváme, by letní hudební sezona mohla být znova velkolepá.
