Letos na jaře odešel z tohoto světa jeden z největších českých znalců dějin našeho zvukového průmyslu, sběratel a majitel unikátní soukromé sbírky gramofonových desek, fonografických válečků a přístrojů na jejich přehrávání, Gabriel Gössel.
Gabriel Gössel se narodil v roce 1943. Odborné veřejnosti byl znám především jako významný sběratel gramofonových desek a znalec počátků českého zvukového průmyslu. Vzdělání získal na průmyslové škole papírenské a jako spoustě mladých lidí jeho generace i jemu zkřížily na prahu dospělosti cestu „velké dějiny“. V srpnových dnech roku 1968 se podílel na obraně Československého rozhlasu za cenu zranění šrapnelem a v období nastupující normalizace byl aktivní v samizdatových aktivitách, kde pracoval v okruhu lidí kolem Václava Havla a vydávání edice Expedice. Po většinu života se však živil jako profesionální překladatel. Čtenáři mohou znát například jeho překlady některých próz Stephena Kinga, dílo Srdce je osamělý lovec od Carson McCullersové nebo slavné Orwellovy tituly Farma zvířat a Hold Katalánsku, které původně vyšly jako samizdaty.
Se sbíráním gramodesek, gramofonů, fonografů a fonoválečků začal již v sedmdesátých letech 20. století. Později se specializoval zejména na český repertoár a na historii tuzemského zvukového průmyslu. Díky tomuto celoživotnímu zájmu shromáždil rozsáhlou sbírku šelakových gramodesek s historicky zajímavými, mnohdy unikátními nahrávkami. Své rozsáhlé znalosti a vědomosti si ovšem nenechával pouze pro sebe. Proto se věnoval osvětové a publikační činnosti, kdy spolupracoval s veřejnoprávními i soukromými médii, zájmovými spolky i paměťovými institucemi. Od roku 2012 byl také producentem ediční řady Historie psaná šelakem, kterou připravoval pro hudební vydavatelství Supraphon. Pod touto řadou vyšlo na 114 CD kompletů.
Jak jsem se potkal s panem Gösselem
Když jsem se v roce 2011 nastoupil do Městské knihovny v Praze, do oddělení digitalizace, dostal jsem za úkol zachránit staré gramofonové desky z konce 50. let 20. století. Tou dobou jsem nevěděl o gramofonových deskách „lautr nic“, proto jsem jako jednu z prvních věcí zahájil průzkum, kde se co v České republice nachází a kdo se tomu tady věnuje. Jedno jméno se objevovalo téměř všude – Gabriel Gössel. To jsem ale ještě netušil, že mě skoro každá instituce, která vlastnila či měla co do činění s gramofonovými deskami, bude od tohoto setkání odrazovat. Pan Gössel ti nic neřekne, ten s muzeem či knihovnou nespolupracuje. To mě přece nemohlo odradit… Jediná možnost byla zjistit to.
Trvalo mi celý rok 2012, než jsem se s ním osobně sešel na jedné konferenci a požádal ho o setkání. Doteď si pamatuji, jak jsem před něj předstoupil v tričku s nápisem Vinyl Forever… no, dokážete si asi představit, co mi na to odpověděl: „Máte tam špatné slovo, pane kolego. Měl byste tam mít šelakové desky navždy.“ Tedy uvedení, jak se patří. Já byl po odborné stránce ještě „ucho“, které ani prakticky nevědělo, co to pořádně šelak znamená. Ale dobrá, kontakt byl navázán, vizitka předána. Nicméně jsem z něho nemohl dostat odpověď měsíc, ne-li dva. Psal jsem mu e-maily každý týden, ale žádná odpověď. Poté, co jsem ho náhodou potkal v Jungmannově ulici poblíž sídla firmy Supraphon, odhodlal jsem se k telefonátu. Měl jsem přece vizitku, telefon by tedy neměl být problém. Podařilo se. První osobní schůzka domluvena. Až teprve mnohem později jsem pochopil, proč mi neodpovídal. Moje zprávy končily ve spamu…
„Máte tam špatné slovo, pane kolego. Měl byste tam mít šelakové desky navždy.“
Po několika setkáních hned začátkem roku 2013 jsme si společně ujasnili, že tu není žádná instituce, která by se jakkoliv snažila o záchranu zvukového kulturního dědictví nebo se aspoň nějak systematicky zabývala péčí o zvukové nosiče To jsem ještě netušil, že se velmi těžko bude hledat nejen instituce, ale i jedinci, kteří se této problematice věnují, respektive, kteří budou takříkajíc „kopat“ za to, aby se její neodkladnost vůbec dostala do obecnějšího povědomí. Pan Gössel byl jedním z nich. Dále to vlastně pak vždy fungovalo tak, že kde jsem se nacházel (a nacházím) já, tam se v tomto směru něco dělo. Z Městské knihovny v Praze vedla moje cesta na pár let do Moravské zemské knihovny a pak do Národního muzea. Vždy s panem Gösselem po boku.
Nicméně tu byl ještě další problém. Nebylo moc na co navazovat. Česká republika neznala v tomto směru svou vlastní historii. Alespoň tu gramofonovou do znárodnění v roce 1946. Neexistovala žádná publikace, která by komplexně mapovala první československé firmy ESTA a Ultraphon či historii zvukového průmyslu na území českých zemí. První cíl byl proto jasný. Pan Gössel jakožto znalec přijal roli mentora, rádce, a především autora. Já se pasoval do role žáka, mediátora, hybné síly, „buldozeru“ (jak mne někdy kolegové nazývají).
„ To Vám tedy děkuji, pane kolego.“
Od té doby uplynulo společných 7 let. Od projektu o první československé firmě ESTA přes anglicky psanou publikaci o historii zvukového průmyslu na území českých zemí až po knihu Krajané za Velkou louží. Od schůzek, telefonátů, e-mailů, konzultací, vzdělávacích akcí po republice, komentářů k projektům a odborným textům, přes naše cesty po Evropě až k textům o projektech dotýkajících se Voskovce a Wericha, průkopníků zvukového průmyslu v českých zemích, či k prvním áriím Rusalky nebo etnickým nahrávkám pro krajany v USA. Sedm let. Vysoká škola? Spíše dvě. To, co jsem měl tu čest získávat od pan Gössela, bylo a je naprosto neocenitelné. Zůstal oficiálně nedoceněn, ale nakonec alespoň pochopen. Pochopil jsem já a moji nejbližší kolegové… Záchrana zvukového kulturního dědictví je pro nás důležitá a budeme o ni usilovat a snažit se tak splácet dluh. Laťka je nastavena vysoko. Jak by řekl pan Gössel… to Vám tedy děkuji, pane kolego. Já děkuji ze srdce Vám, pane Gössele!
Publikace, které změnily pohled na českou zvukovou historii
První ucelená publikaci mapující historii prvního ryze českého, resp. Československého gramofonového vydavatelství ESTA vyšla v roce 2014 pod názvem Český katalog nahrávek gramofonové firmy Esta 1930–1946 a nabízí kompletní diskografický seznam všech komerčně vydaných českých nahrávek firmy ESTA i grafická díla v podobě etiket, plakátů či portrétů autorů. Toto dílo je v České republice první svého druhu. V dalším roce spolupracoval se skupinou odborníků na textu Návrh koncepce pro uchovávání, digitalizaci a zpřístupňování zvukových záznamů v České republice, která se stala důležitým dokumentem pro Implementaci státní kulturní politiky (dostupné on-line).
O rok později vypracoval s Filipem Šírem anglicky psanou publikaci Recorded Sound in Czech Lands, 1900–1946, která je prvním komplexním příspěvkem k mapování historie zvukového průmyslu v českých zemích, resp. Československé republiky. Důkazem kvality tohoto díla je i jeho významné ocenění „2017 Certificate of Merit Award of Excellence in Historical Recorded Sound Research“ od americké Association of Recorded Sound Collections (ARSC) v kategorii General Recording Topics. Již pod hlavičkou Národního muzea vydali společně publikaci Gramatika etiket gramofonových desek, která slouží především pracovníkům paměťových institucí a pomáhá jim při popisu s porozuměním základním identifikačním znakům gramodesek, jako jsou matriční, objednací a katalogová čísla.
Oba autoři vydali v roce 2018 také anglicko-českou publikaci Bohemia on Records: Early Czech Sound Recordings in the United States, která představuje první ucelenější pohled na doposud nezkoumaný fenomén zvukových nahrávek, které v první polovině dvacátého století produkovaly americké gramofonové firmy pro početnou – a tehdy neustále se rozšiřující – komunitu českých imigrantů v USA. Spolupráce obou autorů vyústila v poslední výjimečné obrazové dílo Sto plus jedna etiketa: nahrávky na gramodeskách z éry mechanického záznamu zvuku 1900–1926, které bylo v roce 2019 vydáno Národním muzeem, a které přináší fotografie a popis etiket gramofonových desek z éry mechanického záznamu zvuku, z let 1900–1926. V posledních letech pracoval Gabriel v rámci projektu Nový fonograf: naslouchejme zvuku historie také na rekonstrukci generálního katalogu nahrávek českých umělců na fonoválečcích a gramodeskách různých výrobců z let 1900–1946.
Tento článek je součástí Harmonie 5/20, kterou jsme pro vás mimořádně zpřístupnili zdarma.
