Když ve svém březnovém textu reagoval Semjon Byčkov na tehdy několik dni čerstvý nouzový stav a následné zákazy pořádání kulturních akcí po celém světě, podrobil společnost nebývale silné kritice: připomínal hlavně neúctu, s jakou se lidstvo dlouhodobě chová k přírodě, byť potřebu jí naslouchat hodnotil jako jedinou možnost, jak nalézt v našem bytí harmonii.
Tu bude nyní klasická hudba hledat jen velmi těžko. Umělci byli nuceni vyměnit světová pódia za směny v supermarketech a management se zabývá tím, jak zachránit existenci institucí s vice než staletou tradicí. Příroda zatím dostala alespoň na chvíli čas se nadechnout: díky zastavení světové ekonomiky se znatelně snížilo znečištění ovzduší a delfíni se snad brzy objeví i u Čertovky. Klimatické změny ale s koronavirem nezmizely, stejně jako nutnost pochopit, že součinnost všech článků společnosti je naprosto klíčová, pokud chceme předejít krizím, které z koronavirové pandemie udělají operní předehru. Kulturní aktéři musí jít příkladem – ba co víc, opatření navazující na cirkulární ekonomiku a udržitelné zdroje mohou ve výsledku pomoci postavit se zpátky na vlastni nohy po současné krizi.
„Stále se nedaří najít způsob, jak generovat potřebný zisk, aniž by bylo nutné posílat orchestr a sólisty přes oceán.“
Klasická hudba a její současná podoba závisí z drtivé většiny na koncertování po světě – což je aktivita, která podle studie renomovaného Tyndall Centre for Climate Change Research vygeneruje 405 tisíc tun skleníkových emisí ročně. Podle britské neziskové organizace Julie’s Bicycle, která se na minimalizaci dopadů kulturních produkcí na klima specializuje, vyprodukuje klasická hudba i přes četná orchestrální turné čítající přesuny desítek hudebníků z místa na místo zhruba desetinu toho, co megalomanské produkce hvězd světové pop music. I když už i v rámci tohoto odvětví začíná přibývat interpretů, kteří své cesty organizují v souladu s principy udržitelnosti, stále se nedaří najít způsob, jak generovat potřebný zisk, aniž by bylo nutné posílat orchestr a sólisty přes oceán. Hostování na mezinárodních scénách je jednoduše naprostou esencí klasické scény současnosti a umělecké poslání lehce překoná většinu snah o udržitelný přístup k pořádání hudebních vystoupení.
Na téma klimatické krize přesto reagují i dramaturgie festivalů a koncertních sálů po celém světě – i loňský BBC Proms byl věnován právě tomuto tématu. A tak vedle Beethovenovy Pastorální symfonie zazněla ve světové premiéře například skladba You Need to Listen to Us (Musíte nás poslouchat) od Jocelyn Pook, jejíž libreto je založeno na loňské řeči Grety Thunberg na konferenci TED Talk. Tvorba Johna Luthera Adamse, Chrise Watsona nebo Miry Calix je urgencí řešit klimatické změny prostoupena od prvních taktů.
„Logistika ohledně klasické hudby jako by celou situaci zaspala nebo ještě hůř, slepě přehlížela.“
Přitom logistika ohledně klasické hudby jako by celou situaci zaspala nebo ještě hůř, slepě přehlížela. Zatímco se téma udržitelnosti řeší v oblastech jako je architektura, design nebo móda, světa klasické hudby se zodpovědná spotřeba zatím moc nedotkla. Ekologická stopa nových koncertních sálů se téměř neřeší, umělci a jejich management tráví polovinu života v letadlech a mnoho pořadatelů nezajímá udržitelnost ani v rámci vlastních produkcí od cateringu po květiny.
Velmi podstatnou výhodou může ale být to, že udržitelnost většinou šetří nejen přírodu, ale i rozpočet. Nápady se najdou na každém kroku: od odstranění jednorázových plastů z recepcí po pečlivé plánování turné v nadcházejících sezonách a uzavírání strategických partnerství se sponzory, kteří pomohou tyto cíle naplňovat.
Koronakrize pro klasickou hudbu znamená jednu velkou příležitost: díky větší autenticitě se stává méně elitářská. Místo koncertního sálu – pro mnohé skupiny nepřístupného prostředí – nám operní hvězdy i celé orchestry najednou přenášejí hudební zážitek přímo z vlastních obýváků. Posluchač tak dostává možnost slyšet svého oblíbeného umělce či umělkyni i z druhé strany zeměkoule, podívat se – alespoň virtuálně – do nejkrásnějších koncertních a operních sálů světa, aniž by se musel starat o letenky, ubytování nebo třeba vyprodanost sálů. Streamováním koncertů se klasická hudba stala přijatelnou alternativou k seriálům a oblíbeným útočištěm od neustálého přítoku zprav o pandemii. Této šance musí dal využít a ukázat, že umí zareagovat i na další společenské otázky, které umělecké poslání jednoznačně přesahují.
Tento článek je součástí Harmonie 5/20, kterou jsme pro vás mimořádně zpřístupnili zdarma.
