Dva večery po sobě bude v Ostravě znít unikátní vlámský klasicismus. Český posluchač nemá příliš často příležitost setkat se na koncertě s hudbou Pietera van Maldera a Johana Adama Fabera. Částečně to napraví koncerty antverpského ansámblu Terra Nova Collective.
Vlámský neznámý č. 1 Pieter van Maldere
Van Maldere složil celkem čtyřicet devět symfonií, o nichž ale dosud neproběhla rozsáhlejší odborná diskuze. Van Malderovy symfonie jsou psány v galantním stylu, byly ve své době uvedeny v Paříži, Londýně, Dublinu, Bruselu a následně i po celé Evropě. V knihovně rodu Esterházyů bylo možno objevit všechny symfonie van Maldera, které kdy byly zveřejněny; tyto notové zápisy tehdy odkoupil Joseph Haydn, který symfonie přehrával u dvora Esterházyů. Jedna z van Malderových symfonií byla dokonce v jisté době také mylně připsána samotnému Haydnovi.
Není pochyb o tom, že Pieter van Maldere (1729–1768) byl předním skladatelem Habsburského Nizozemí poloviny 18. století. V té době by bylo v tomto regionu obtížné najít hudebníka s vyšší profesní prestiží než byl van Maldere, ve své době také renomovaný houslový virtuos a kapelník u dvora prince Karla z Lothringie, regenta Habsburského Nizozemí. Princ Karel byl bratrem císaře Františka Štěpána, švagrem císařovny Marie Terezie a strýcem císaře Josefa II. Jedním z vedlejších důsledků omezené politické moci místokrále bylo, že princ Karel mohl investovat do umění hodně času, peněz a úsilí, aby alespoň tímto způsobem pokračoval v iluzi aristokratického vládnutí. Za jeho vlády tak v Bruselu architektura, malba a hudba zaznamenaly obrovský rozkvět. Dílo van Maldera a jeho propojení s tímto jedinečným společenským, kulturním a hudebním světem však stále zůstávají překvapivě málo probádány.
Také Mozart byl obeznámen s van Malderovou hudbou a osobně se s ním setkal během své návštěvy v Bruselu v době svého účinkování na evropských pódiích jako zázračné dítě. I on byl ovlivněn Mannheimskou školou a rozmachem galantního stylu. A právě proto koncertní program, který zazní na Svatováclavském hudebním festivalu, obsahuje jak díla van Maldera, tak i díla Mozarta.
Vlámský neznámý č. 2 Johan Adam Faber
Narodil se kolem roku 1692 v německém Augsburgu a zemřel v belgických Antverpách. Předpokládá se, že nějakou dobu působil v Mohuči. V roce 1720 byl v Antverpách přijat do služeb místní katedrály jako tenorista. Je možné, že se tam přestěhoval na popud mladšího bratra Jana Frederika, který působil v katedrále jako varhaník. Faber zřejmě ovládal hru na několik hudebních nástrojů, s nimiž vystupoval na soukromých koncertech v doprovodu svého bratra, který hrál na cembalo. V roce 1728 byl vysvěcen na kněze. Dnes jsou známa pouze tři díla, o kterých můžeme s jistotou říct, že pocházejí z Faberova pera. Jde o dvě mše, z nichž jedna je známa pod názvem Missa Maria Assumpta a moteto Quam dilecta.
Mše je pozoruhodná svým notovým zápisem pro jednotlivé nástroje – dvě zobcové flétny, příčnou flétnu, klarinet, hoboj, dva páry houslí, violu, dvě violoncella a violon. Součástí partitury je také part pro basso continuo. Protože v té době bylo běžné, že jeden hudebník ovládal hru na několik nástrojů, party pro flétny jsou zaznamenány v partech pro housle. Jeden hudebník rovněž dokázal zahrát jak part pro příčnou flétnu tak part pro hoboj. Nejvýznamnějším aspektem tohoto instrumentálního notového zápisu je obsazení klarinetu. V době, kdy Faber skládal svou mši, to byl totiž zcela nový hudební nástroj. Předpokládá se, že byl vyvinut Johannem Christophem Dennerem v Norimberku na počátku 18. století a je možné, že Faber, který se narodil v nedalekém Augsburgu, se s tímto novým nástrojem seznámil v době, kdy se jeho styl ještě formoval.Toto dílo vyvolává mnoho otázek, na které zatím nelze odpovědět. Jedna z nich je například, co mohlo motivovat Fabera k tomu, aby napsal kus s tak neobvyklým notovým zápisem. Každopádně se jedná o Faberovo zřejmě nejzajímavější a hudebně nejpřitažlivější dílo, které vzbuzuje zvědavost.
Terra Nova Collective
Terra Nova Collective má svůj domov v belgických Antverpách, ve městě překypujícím historií. Pyšní se tím, že jeho partnery ve výzkumu staré hudby jsou muzeum Vleeshuis v Antverpách a Výzkumné centrum vlámské hudby. Ke společným projektům často zvou významné muzikology. V roce 2016 se Terra Nova Collective zviditelnil světovou premiérou barokní mše Missa Maria Assumptae J.A. Fabera, která obsahuje vůbec první kdy napsané sólo pro klarinet. Nahrávka se setkala s nadšenými recenzemi v mezinárodním tisku. Ve spolupráci s Antverpskou univerzitou soubor prezentoval v sérii čtrnácti koncertů s názvem Trouvailles sedm méně pznámých skladatelů. V této sezoně pořádá turné po různých místech v New Yorku a vystoupí také na festivale Takamatsu Musica Antiqua v Japonsku.
Vlad Waverbergh je umělecký vedoucí ansámblu Terra Nova Collective, Johan van Veen je muzikolog zabývající se vlámskou hudbou 18. století. Přeložila Lucie Návratová.
