Hudební festival uprostřed krásné přírody Jeseníků založila mezzosopranistka Eva Garajová s myšlenkou nabídky klasické hudby v prostředí oblíbených horských lázní. Významnou oporou je jí vedení lázní v čele s ředitelem MUDr. Jaromírem Maráčkem, který nabídl pro koncerty nevšední původní stylovou Hudební halu v centru Karlovy Studánky. Eva Garajová má od počátku zcela jasnou představu o festivalu jako cyklu komorních koncertů vysoké umělecké úrovně, což potvrzují jména interpretů nejen uplynulých dvou ročníků – Lapšanský, Čechová, Bárta, Špaček, Hosprová a další, ale podobně zvučná jména se objevila i v letošním programu: Svěcený, Sekera, Hajóssyová, Zemlinského kvarteto, Virtuosi di Praga, Kateřina Englichová a Vilém Veverka. Pěvkyně kromě náročné organizátorské práce vždy vystoupí na některém z festivalových večerů, letos dokonce dvakrát s písňovou tvorbou Beethovenovou, Dvořákovou a Brahmsovou, se Zemlinského kvartetem potom také v poémě Ottorina Respighiho Il Tramonto a v Dover Beach Samuela Barbera.
Letošní bohatý program 3.ročníku nabídl v průběhu srpnového týdne Beethovenovy klavírní sonáty, Smetanovo duo Z domoviny i houslové sólové skladby Dvořákovy či Paganiniho, již zmíněnou písňovou tvorbu Dvořákovu a Brahmsovu, kvartety Haydnovy, Beethovenovy a Dvořákovy, klavírní dílo Janáčkovo, Haydnovo a Chopinovo, pro mezzosoprán a smyčcové kvarteto náročné skladby Respighiho a Barbera, páteční večer byl věnován zcela Antoniu Vivaldimu a sobotní koncert nabídl skutečnou lahůdku s báječnou impresionistickou hudbou Maurice Ravela a Clauda Debussyho, která v podání špičkového dua uchvátila zcela zaplněnou koncertní halu.
Vilém Veverka s Kateřinou Englichovou působí zcela jednoznačně jako dva umělci s jednou duší, jejich souhra nemá srovnání a tónová vyváženost bere dech. Maurice Ravel (Náhrobek Couperinův v úpravě Otomara Kvěcha) v úvodu a Claude Debussy (Reverie, Arabesque, Menuet a Prelude) v závěru vystoupení okouzlili posluchače v půvabné historické dřevěné koncertní hale, která nepostrádá solidní akustiku. Sólová harfa v dobové Trnečkově úpravě Smetanovy Vltavy, Dvořákovy valčíky v úpravě pro hoboj a harfu i dvě poetické skladby Luboše Sluky daly prostor oběma protagonistům udivovat nádherným souzvukem vytříbeného tónu hoboje s precizním přednesem harfistky, ve Dvořákových valčícíchzase spojovat jemný půvab s lehkým skotačivým rytmem. Slukova poezie v Dotecích jara a Kleci pro dva slavíky oběma doslova sluší, žert i lyriku stejně jako expresi a radost dokáží uplatnit v plném znění bez sebemenšího oddychu jako vycizelovanou něžnost. Debussy na závěr potvrdil, že dramaturgie sehraného dua je rovněž bezchybná, poetické vyprávění s náročnými hravými sekvencemi byly ideálním vrcholem celého koncertu.
Nedělní poslední festivalový večer dal příležitost Pěveckému sboru města Vrbna pod Pradědem, které je nejbližším sousedem Karlovy Studánky. Amatérský sbor s více než čtyřicetiletou tradicí přesvědčil posluchače z lázní, nejbližšího i velmi vzdáleného okolí – nechyběli hosté z Brna, Ostravy i Prahy, že dobře vedený amatérský sbor se zkušenostmi z mnoha tuzemských i zahraničních soutěží a vystoupení zvládne kvalitně nastudovat nejen barokní hudbu Orlanda di Lassa, Claudia Monteverdiho, Bachovu či Vivadiho, ale kromě Mozartových a Rossiniho sborů představit také českou tvorbu, v níž skutečně zazářil: výběr z Loutny české Adama Václava Michny z Otradovic a zejména závěrečná Missa brevis Jiřího Pavlici vytvořily spolu s doprovodem Píseckého komorního orchestru pod taktovkou Oldřicha Vlčka důstojný, radostný a do budoucna slibný a inspirativní podnět k dramaturgii dalších ročníků festivalu v Karlově Studánce.
