Hudba má kromě mnoha jiných předností ojedinělou schopnost odrážet nejen vnější tvář doby, v níž vznikla, ale i ducha jejího tvůrce. Dokáže to nejen v časech, kdy jsou tvář a duše spolu v harmonickém souladu, ale i tehdy, kdy se od sebe dramaticky liší. Samotní hudebníci musí od nepaměti dávat své umění do služeb těch, kteří jim zajistí obživu a určují tedy jeho vnější znaky. Obsah, jímž danou formu naplní, však zůstává po staletí svobodou a privilegiem každého hudebníka. Ve šťastných obdobích volí nanejvýš mezi slávou, úspěchem a uměleckou nezávislostí, v ohrožení ho osud nejednou postaví před dilema, zda se podvolit a přežít nebo vzdorovat za cenu velkého osobního rizika.
Poměr dobrých a špatných rozhodnutí bývá vnějším odrazem momentálního stavu společnosti, vnitřní život hudby, její duše, však umí tlakům zvenčí odolávat. Díky tomu, že hudba promlouvá k člověku přímo a beze slov, ji lze jen zřídkakdy zastavit nebo umlčet. Duše hudby se mnohdy stává posledním ostrůvkem svobody v dobách nejtvrdšího útlaku, zábleskem naděje v moři bezmoci a vnějšího zmaru. Lidé ji potřebují k životu a někdy dokonce k přežití.
Je nasnadě, že tvář, kterou k nám hudba obrací právě teď, patří k těm smutným. Části hudebníků zůstal alespoň stálý plat, ale mnoho našich kolegů bojuje z posledních sil o existenci svých souborů i svoji vlastní. Všichni bez rozdílu ovšem přišli o to nejdůležitější: živý kontakt s posluchači. Tahle nevídaná ztráta v našich očích dokázala zastínit i to nejlepší, co hudba navzdory pandemii dokázala: po mnoho měsíců si bez ustání a všemi dostupnými prostředky hledá cestu ke svým posluchačům přes všechny zákazy, omezení a existenční nejistotu.
Duše, či spíše duch hudby prokazuje nyní ohromnou vůli k životu, jež je mnohem důležitější než kreativita, která ji přirozeně provází a máme ji více na očích. Pandemie totiž jednou musí skončit, ale odhodlání hudebníků získat a udržet si své publikum vlastním přičiněním bez ohledu na vnější podmínky, by se zastavit nemělo. Neuchrání nás sice před ztrátami, které hudební svět zasáhnou a jejichž náprava potrvá roky, může se však stát motorem, který nás z krize vyvede mnohem rychleji, než se teď odvážíme doufat.
Přeji proto do nového roku ze srdce vám všem, ať této nově získané schopnosti dokážeme využít k tomu, aby se hudba brzy dostala zpět ke svému publiku a spolu s ní se v duších hudebníků zabydlela nejen jistota a klid, ale taky radost a štěstí.
