Největší český výrobce klavírů nejprve přišel o peníze z prodeje do komunistické Číny, ale vzápětí je získal. V médiích jsme všichni mohli dočíst mimo jiné toto: „Rodinná nadace miliardáře Karla Komárka koupila od Petrofu Hradec Králové piana a klavíry, které si zřejmě kvůli návštěvě předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) nepřevzal čínský odběratel. Nadace rozdá 11 nástrojů z čínské zakázky českým školám. Zásilka nástrojů Petrof pro Čínu měla hodnotu 200 000 eur (5,3 milionu korun). Podle prezidentky a majitelky Petrofu Zuzany Ceralové Petrofové odběratel pro Peking a okolí do Hradce Králové napsal, že se v Číně mluví o tom, že čínská vláda chce dát sankce na ČR a její zboží a že on nemá na to, aby platil pokuty.“ Pan Komárek uvedl: „Že klavíry koupíme, jsme se rozhodli hned, jak jsme se o problému dozvěděli. S manželkou jsme se domluvili, že je naše nadace obratem věnuje českým školám. Přáli bychom si, aby se těch 11 nástrojů stalo symbolem české hrdosti a soudržnosti.“ Paní Ceralová Petrofová Komárkův krok ocenila a označila ho za velkorysý: „Jsme rádi, že se naše klavíry dostanou do českých škol. Mne osobně nejvíc překvapila rychlost a rozhodnost Karla Komárka, s jakou k tomuto neplánovanému obchodu přistoupil.“ Nadace KKFF údajně už brzy vypíše grantovou výzvu, na jejímž základě budou moci školy o klavíry a pianina žádat. Jaké parametry bude třeba splnit, podle jakých kritérií bude nadace rozhodovat a kdo určí „vítěze“ v tuto chvíli nevíme.
„Ještě lepší by bylo, kdyby podobný signál vyslali do společnosti všichni čeští miliardáři, premiéra nevyjímaje. Zakoupením klavírů, houslí, violoncell, ba i varhan by pomohli nejen dětem, ale i českým výrobcům, kteří stojí momentálně před dilematem zavřít – nezavřít.“
Pro management firmy Petrof by 11 neprodaných nástrojů ve skladu problém nebyl. Při svých zkušenostech by to jistě vedení firmy vyřešilo. Naopak doslova existenčním problémem by pro něj bylo trestní uzavření čínského trhu. S podílem kolem 35 procent ze své produkce je pro Petrof klíčovým odbytištěm. Klavíry Petrof v Číně pod jinými vlastními značkami i vyrábí, loni to prý bylo téměř 6000 nástrojů. Vedení Petrofu jistě vnímalo potenciální nejistotu čínského trhu, jenže jeho obří rozměry a potenciální benefity byly magickým lákadlem. Ostatně jako pro tisíce jiných firem demokratického světa. Nicméně pro Petrof to znamená zintenzivnit diplomaticky citlivé firemní vyjednávání. Věřím, že kvalita klavírů Petrof z Číny nezmizí a firma zde bude i nadále prodávat tisíce křídel a pianin, nicméně bylo by moudré zintenzivnit marketing i v dalších (nejen) asijských zemích. Jen doufám, že čínské úřady nebudou nutit Petrof k vyhlášením typu jak česká firma miluje jednotnou Čínu a jak odsuzuje cestu předsedy Senátu na Tchaj-wan.
Co se týká počinu Nadace Karla Komárka, je to ušlechtilé gesto, jež je doufám nezištné, a oblaží stovky žáků hudebních učilišť. Ještě lepší by ale bylo, kdyby podobný signál vyslali do společnosti všichni čeští miliardáři, premiéra nevyjímaje. Zakoupením klavírů, houslí, violoncell, fléten, hobojů, trubek, bicích, ba i varhan by pomohli nejen dětem, ale i českým výrobcům a nástrojařům, kteří stojí momentálně před dilematem zavřít – nezavřít (příkladem za všechny budiž Amati).
