Mezzosopranistka Eva Garajová pořádá již léta komorní cykly Pražské múzy v kostele sv. Vavřince, v létě pak pokračuje festivaly Eva Garajová a hosté pořádanými v Karlově Studánce, v Lázních Jeseník a letos v pražských neobvyklých prostorách. Proto tedy název Letní Pražské múzy, který uzavřeli v malostranskému kostele sv. Tomáše špičkoví sólisté v neděli 25. srpna.
Vedle výborné Evy Garajové se představili hobojista Vilém Veverka a houslista Milan Al-Ashhab. Doprovod a orchestrální vstupy patřily Prague Metropolitan Orchestra pod vedením italského dirigenta Pierangela Gelminiho. Po úvodním Händelově Mesiáši, z něhož uvedl orchestr složený z hráčů pražských orchestrálních těles Ouverturu a Pifu v hezkém barokně cítěném provedení, následovala premiéra skladby Zakřivená zrcadla Michala Müllera, kterou autor upravil z původního hobojového koncertu psaného v roce 2015 pro vynikajícího Viléma Veverku. Nevelká třívětá kompozice byla v rukou hobojisty známého svým mimořádným tónem, perfekcionismem a vztahem právě k soudobé hudbě dílem, které strhlo pozornost od prvních tónů. Kontrasty jednotlivých částí s líbeznými i dramaticky drobenými pasážemi byly v rukou Viléma Veverky výstižně stmeleny do působivých obrazů.
Úžasně kompaktní hoboj našel v doprovodu orchestru solidního spoluhráče. Následovalo známé Preludium k Faunovu odpoledni Clauda Debussyho, jehož impresionistický nádech dokázaly zejména smyčce pečlivě vystihnout. Flétnové sólové vstupy dobře dokreslovaly Debussyho básnické preludium, dirigent Gelmini bohužel zvolil pro tuto skladbu nadmíru volné tempo a duch jemně prokresleného díla tak ztrácel na své poezii. Naopak Písně potulného tovaryše, jež psal Gustav Mahler inspirován lidovými německými písněmi i básnickými sbírkami, přednesla Eva Garajová se zaujetím a svým znělým a velmi tvárným hlasem plným barev prokázala, že písňová tvorba je její doménou. Chrámový prostor velkého barokního kostela podpořil vyznění jejího oddaného a výrazově bohatého pojetí různorodých nálad, což pěvkyně umocnila písní Richarda Strausse Morgeni. I když orchestr zde zůstal v pozadí Mahlerovy i Straussovy poetiky, její hlas rozezněl chrám a okouzlil posluchače. Je dobře, že na závěr festivalu měla Eva Garajová příležitost potvrdit své pěvecké umění.
Poslední skladba večera patřila houslistovi Milanu Al-Ashhabovi, který uvedl Obrazy Hieronyma Bosche upravenými autorem Michalem Müllerem pro housle, orchestr a bicí. Milan Al-Ashhab disponuje širokou škálou tónů jemných, zpěvných i expresívních, což vše beze zbytku uplatnil v upravené verzi Müllerovy skladby. Rovněž orchestr dokázal využít všech fines od úvodních zvonů, přes smyčcové propracované party až k sólovým vstupům nejrůznějších bicích nástrojů tak, že tvořil s houslemi pěkný závěrečný celek. Koncert byl po právu odměněn dlouhým potleskem, který patřil všem sólistům, skladateli Michalu Müllerovi i krásnému letnímu festivalu.
