Co vás napadne při vyslovení názvu města Litomyšl? Příjemné místo k návštěvě, k životu, unikátní renesanční zámek s působivým okolím, několik pozoruhodných kostelů, pěkné náměstí, Bedřich Smetana, Alois Jirásek, Božena Němcová, Magdalena Dobromila Rettigová, Julius Mařák… Vše je správně, ale milovníkům umění souzní město s konáním letní hudební Smetanovy Litomyšle a přidružené výtvarné odnože. Program hudební části byl již zveřejněn, takže nahlédněme do nabídky.
Festival se před lety rozhodl držet balanc mezi dramaturgickou náročností, repertoárovými jistotami, crossoverem a více či méně vstřícnou nadžánrovostí. Má to svoje rizika (například menší podpora státu), občas se nepotká očekávání s realitou, ale odměnou je mimořádný zájem veřejnosti, nadšené ohlasy a přízeň jak vedení města, tak kraje. Podtitul „festival s geniem loci“ je na místě. Hudba rozeznívající zámecké nádvoří, zahrady či kostely na lidi mocně působí a častokrát jsem zažil, že lidé odcházejí domů pohnuti, s nadšením nebo se slzami v očích. Diváckým trhákem budou letos zcela jistě večery s hudbou Ennia Morriconeho a Luboše Fišera (13. 6.), pocta muzikálu (14. 6.), Malý princ (17. 6.), Straussův Netopýr (20. 6.), Umučení Krista, jehož strůjcem je John Debney (v hollywoodské podobě kontroverzní Mel Gibson, 21. 6.), Illustratosphere a Dán Bárta (23. 6.), Galakoncert hvězd Metropolitní opery New York (4. 7.) i Velké finále 5. 7.
Jistotou bude zahajovací koncert České filharmonie s Jiřím Bělohlávkem s Martinů 4. symfonií, kterou dirigent miluje. Zajímavé však bude, jak zvládne Jan Bartoš sólový part technicky nevděčného Dvořákova Klavírního koncertu g moll. Věřím, že stranou zájmu veřejnosti nezůstane ani uvedení Dvořákova Requiem (asi pocta obětem 2. světové války), v němž stejný interpretační základ doplní Pražský filharmonický sbor, pořad klavíristy Ivo Kahánka a herečky Hany Maciuchové se slibným názvem Sandová, Chopin a ti druzí, varhanní koncert Kateřiny Chrobokové s trojí poctou (J. S. Bachovi, Janu Hanušovi a gregoriánskému chorálu v interpretčině kompozici Veni Sancte Spiritus), derniéra baletu Balady od Zuzany Kapříkové a Hany Litterové, Výlet do Španěl s fundamentem Wihanova kvarteta, barokní Loutkando Grando, kompletní provedení Bachových suit pro sólové violoncello Jiřím Bártou a hudebnětaneční fantazie Jaroslava Tůmy a Adely a Jiřího Srncových Vyvolený.
Díky Smetanově Litomyšli spatřila světlo hudebního světa řada zajímavých skladeb. V 57. ročníku to bude kantáta Jaroslava Krčka Krédo Mistra Jana; na témže koncertu zazpívá Adam Plachetka Dvořákovy Biblické písně. Pořad k 600. výročí upálení Mistra Jana Husa doplní Smetanův Blaník a Sukova Praga (29. 6.).
Jistě je atraktivní, že do východočeské Litomyšle přijedou pěvci z Metropolitní opery (Deborah Voigt, Garrett Sorenson), ale pro mě je zajímavější hostování vídeňského Tonkünstler Orchestru s dirigentem Junem Märklem a fakt, že v Beethovenově Houslovém koncertu D dur doprovodí Josefa Špačka. Dokonce mám pocit, že pan Špaček bude tuto korunu houslového repertoáru hrát veřejně podruhé (poprvé to by to mělo být 21. 5. ve Zlíně s Filharmonií Bohuslava Martinů a Tomášem Hanusem).
Jako původně operní festival je opera litomyšlskou hlavní linií. Letos je nabídka hodně bohatá. Ve vějíři sedmi titulů jsou jak italské divácké jistoty (Nabucco, Tosca, Macbeth), tak česká tradice (Dvě vdovy) i experiment (Pololáník: Noc plná světla, Rameau: Pygmalion). Přidám-li k tomu Netopýra, jenž se v některých aspektech opeře blíží, mají lidé pestrý výběr.
Mezi 12. červnem a 5. červencem uspořádá festival 37 akcí, což je možná největší nabídka v jeho dějinách! Odvážně nabízí kromě oper i provozně náročné projekty. Letos je to pocta Janu Husovi nebo Umučení Krista Johna Debneye, pro rok 2016 prý vedení Smetanovy Litomyšle plánuje Mahlerovu Osmou symfonii. Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl není prioritně akcí, jež provokuje, hledá nové cesty, oprašuje skvosty archivů, určuje trendy. Je univerzální a jako takový je třeba jej vnímat a hodnotit. Každý rok se však poctivě snaží nabízet vysokou kvalitu a zajímavá propojení a velmi často se mu to neobyčejně daří. Proto je právem „mezinárodní“!
